Proroctví Ezechiele Proroka 31

Zjištení a utvrzení pomst, Faraonovi napred osvedcených, príkladem krále Assyrského.

ylo pak jedenáctého léta, tretího mesíce, prvního dne téhož mesíce, že se stalo slovo Hospodinovo ke mne, rkoucí:

2 Synu clovecí, rci Faraonovi králi Egyptskému i množství jeho: K komu jsi podoben v své velikosti?

3 Aj, Assur byl jako cedr na Libánu, pekných ratolestí, a vetvovím zastenující, a vysokého zrustu, jehož vrchové byli mezi hustými vetvemi.

4 Vody k zrustu privedly jej, propast jej vyvýšila, potoky jejími opušten byl vukol kmen jeho, ješto jen praménky své vypouštela na všecka dríví polní.

5 Takž se vyvýšil zrust jeho nade všecka dríví polní, a rozmnožili se výstrelkové jeho, a pro hojnost vod roztáhly se ratolesti jeho, kteréž vypustil.

6 Na ratolestech jeho hnízdilo se všelijaké ptactvo nebeské, a pod vetvemi jeho rodili se všelijací živocichové polní, a v stínu jeho sedali všickni národové velicí.

7 I byl ušlechtilý pro svou velikost, a pro dlouhost vetví svých; nebo koren jeho byl pri vodách mnohých.

8 Cedrové v zahrade Boží neprikryli ho, jedle nevrovnaly se ratolestem jeho, a stromové kaštanoví nebyli podobni vetvem jeho. Žádné drevo v zahrade Boží nebylo rovné jemu v kráse své.

9 Ozdobil jsem jej množstvím vetvoví jeho, tak že mu závidela všecka dríví Eden, kteráž byla v zahrade Boží.

10 Protož takto praví Panovník Hospodin: Proto že vysoce vyrostl, a vypustil vrch svuj mezi husté vetvoví, a pozdvihlo se srdce jeho prícinou vysokosti jeho:

11 Protož vydal jsem jej v ruku nejsilnejšího z národu, aby s ním prísne nakládal; pro bezbožnost jeho vyhnal jsem jej.

12 A tak vytali jej cizozemci, nejukrutnejší národové, a nechali ho tu. Po horách i po všech údolích opadly vetve jeho, a slomeny jsou ratolesti jeho na všecky prudké potoky té zeme. Procež vystoupili z stínu jeho všickni národové zeme, a opustili jej.

13 Na nemž padlém bydlí všelijaké ptactvo nebeské, a na ratolestech jeho jsou všelijací živocichové polní,

14 Proto aby se nevyvyšovalo v zrostu svém žádné dríví pri vodách, a aby nevypouštelo vrchu svých mezi hustými vetvemi, a nevypínalo se nad jiné vysokostí svou žádné drevo zapojené vodami, proto že všickni ti oddáni jsou k smrti, dolu do zeme mezi syny lidské s temi, kteríž sstupují do jámy.

15 Takto praví Panovník Hospodin: Toho dne, v kterýž on sstoupil do hrobu, privedl jsem k kvílení, a prikryl jsem prícinou jeho propast, a zadržel jsem potoky její, aby se zastavily vody mnohé, a ucinil jsem, aby smutek nesl prícinou jeho Libán, a všecko dríví polní prícinou jeho aby umdlelo.

16 Od hrmotu pádu jeho ucinil jsem, že se trásli národové, když jsem jej svedl do hrobu s temi, kteríž sstupují do jámy. Nad címž se potešila na zemi dole všecka dríví Eden, což výborného a dobrého jest na Libánu, vše což zapojeného jest vodou.

17 I ti s ním sstoupili do hrobu k tem, kteríž jsou zbiti mecem, i ráme jeho, i kteríž sedali v stínu jeho u prostred národu.

18 Kterému z stromu Eden podoben jsi tak v sláve a velikosti? Však svržen budeš s drívím Eden dolu na zem, mezi neobrezanci s zbitými mecem lehneš. Tot jest Farao i všecko množství jeho, praví Panovník Hospodin.