Joel

Proroctví Joele Proroka 1

Predložení lidu Judskému Božích pokut, 5. probuzení ku pokání, 13. i zpusob jeho.

lovo Hospodinovo, kteréž se stalo k Joelovi synu Petuelovu:

2 Slyšte to starší, a pozorujte všickni obyvatelé této zeme, stalo-li se to za dnu vašich, aneb za dnu otcu vašich?

3 Vypravujte o tom synum svým, a synové vaši synum svým, synové pak jejich rodine potomní.

4 Co pozustalo po housenkách, snedly kobylky, a co pozustalo po kobylkách, snedli brouci, co pak pozustalo po broucích, dojedli chroustové.

5 Procitte opilci, a placte a kvelte všickni, kteríž píjíte víno, proto že odtržen jest mest od úst vašich.

6 Nebo pritáhl do zeme mé národ silný a nescíslný, jehož zubové zubové lva, a strenovní zubové jeho lvoví.

7 Privedl vinné kmeny mé v pustinu, a fíkoví mé na zkázu; docela obnažil je a zporážel, zbelely ratolesti jejich.

8 Kvel jako mladice prepásaná žíní pro muže mladosti své.

9 Odjata jest suchá i mokrá obet z domu Hospodinova, kvílí kneží, služebníci Hospodinovi.

10 Zpustlo pole, kvílí zeme, proto že pohubeno obilé, vyschl mest, olej zhynul.

11 Stydí se oráci, kvílí vinari z príciny pšenice a jecmene; nebo zahynula žen polní.

12 Vinný kmen usechl, a fík usvadl, strom zrnatých jablek, též i palma i jablon, všecko dríví polní poschlo, a že odnato potešení od synu lidských.

13 Prepašte se a kvelte, ó kneží, úpejte prisluhující oltári, vejdete a léhejte i v noci v žíních, služebníci Boha mého. Nebo nevnáší se do domu Boha vašeho suché ani mokré obeti.

14 Uložte pust, svolejte shromáždení, shromaždte starší i všecky obyvatele zeme do domu Hospodina Boha vašeho, a volejte k Hospodinu:

15 Ach, nastojte na tento den; nebo blízký jest den Hospodinuv, a jako poplénení od Všemohoucího prichází.

16 Ano pred ocima našima pokrm odjat jest, z domu Boha našeho veselé a plésání.

17 Vyhynulo síme pod hrudami svými, zpustly stodoly, zboreny jsou obilnice; nebo vyschlo obilé.

18 Aj, jak vzdychá dobytek, svírají se stáda skotu, proto že nemají žádné pastvy, ano i stáda bravu hynou.

19 K tobet, ó Hospodine, volám; nebo ohen sežral pastviska poušte; a plamen popálil všecka dríví polní.

20 Také i zver polní všecka lká k tobe, proto že vyschli potokové vod, a ohen sežral pastviska na poušti.