Proroctví Abakuka Proroka 2

Zpráva o naucení od Boha dané proroku o ssoužení lidu Izraelského od Kaldejských, a potešení lidu Božího.

a stráži své státi budu, a postavím se na bašte, vyhlédaje, abych videti mohl, co mluviti bude ke mne Buh, a co bych odpovídati mel po svém trestání.

2 I odpovedel mi Hospodin, a rekl: Napiš videní, a to zretelne na dskách, aby je prebehl ctenár,

3 Proto že ješte do jistého casu bude videní, a smele mluviti bude až do konce, a nesklamát. Jestliže by pak poprodlilo, poseckej na ne; nebot jistotne dojde, aniž bude meškati.

4 Aj ten, kdož se zpíná, tohot duše není uprímá v nem, ale spravedlivý z víry své živ bude.

5 Ovšem pak více opilec, nešlechetnost a pýchu provode, neostojí v príbytku; kterýž rozširuje jako peklo duši svou, jest jako smrt, kteráž se nemuže nasytiti, byt pak shromáždil k sobe všecky národy, a shrnul k sobe všecky lidi.

6 Zdaliž všickni ti proti nemu prísloví nevynesou, a svetlých slov i pohádek o nem? A nereknou-liž: Beda tomu, kterýž rozmnožuje veci ne své, (až dokud pak?) a obtežuje se hustým blátem?

7 Zdaliž nepovstanou rychle, kteríž by te hryzli, a neprocítí, kteríž by tebou smýkali? A budeš u nich v ustavicném potlacení.

8 Proto že jsi ty zloupil národy mnohé, zloupí te všickni ostatkové národu, pro krev lidskou, a nátisk zeme a mesta, i všech, kteríž prebývají v nem.

9 Beda tomu, kdož lakome hledá mrzkého zisku domu svému, aby postavil na míste vysokém hnízdo své, a tak znikl nebezpecenství.

10 Uradils se k hanbe domu svému, abys plénil národy mnohé, a zhrešil sobe samému.

11 Nebo kamení ze zdi kriceti bude, a suk z dreva posvedcovati bude toho.

12 Beda tomu, kterýž staví mesto krví, a utvrzuje mesto nepravostí.

13 Aj, zdaliž to není od Hospodina zástupu, že, o cemž pracují lidé a národové až do ustání nadarmo, ohen zkazí.

14 Nebo naplnena bude zeme známostí slávy Hospodinovy, jako vody naplnují more.

15 Beda tomu, kterýž napájí bližního svého, pricineje nádoby své, tak aby jej opojil, a díval se na jeho nahotu.

16 Sytíš se potupou, proto že jsi slavný. Píti budeš i ty, a obnažen budeš; obejdet k tobe kalich pravice Hospodinovy, a vývratek mrzutý na slávu tvou.

17 Nebo nátisk Libánu a zhouba zveri, kteráž ji desila, prikryje te, pro krev lidskou, a nátisk zeme a mesta, i všech, kteríž prebývají v nem.

18 Co prospívá rytina, že ji vyryl remeslník její? Slitina i ucitel lži, že doufá ucinitel v úcinek svuj, delaje modly nemé?

19 Beda tomu, kterýž ríká drevu: Procit, a kameni nemému: Probud se. On-liž by uciti mohl? Pohled na nej. Obložent jest zlatem a stríbrem, ale není v nem žádného ducha.

20 Hospodin pak v chráme svatosti své jest, umlkniž pred oblícejem jeho všecka zeme.