Sofoniáš

Proroctví Sofoniáše Proroka 1

Ohlášení skrze Sofoniáše pomsty Boží zemi Judské i obyvatelum jejím.

lovo Hospodinovo, kteréž se stalo k Sofoniášovi synu Chusi, syna Godoliášova, syna Amariášova, syna Ezechiášova, za dnu Joziáše syna Amonova, krále Judského.

2 Zajisté že sklidím všecko se svrchku té zeme, praví Hospodin.

3 Sklidím lidi i hovada, sklidím ptactvo nebeské i ryby morské, i pohoršení s bezbožnými; vypléním, pravím, lidi se svrchku této zeme, praví Hospodin.

4 Nebo vztáhna ruku svou na Judu a na všecky obyvatele Jeruzalémské, zahladím z místa tohoto ostatek Bále, i kneží jeho s jich pomocníky,

5 I ty, kteríž se klanejí na strechách vojsku nebeskému, i ty, kteríž klanejíce se, prisahají skrze Hospodina, i ty, kteríž prisahají skrze Melecha svého.

6 I ty, kteríž zpet odcházejí, aby nenásledovali Hospodina, a kteríž nehledají Hospodina, aniž se ho dotazují.

7 Umlkni pred oblícejem Panovníka Hospodina, nebo blízký jest den Hospodinuv; pristrojil zajisté Hospodin obet, povolal pozvaných svých.

8 I stane se v den obeti Hospodinovy, že navštívím knížata a syny královy i všecky, kteríž se oblácejí v roucho cizozemcu.

9 Navštívím v ten den i každého, kterýž vskakuje na prah, kteríž naplnují dum pánu svých nátiskem a lstí.

10 I stane se v ten den, praví Hospodin, hlas kriku od brány rybné, a kvílení od druhé strany a treskot veliký od pahrbku.

11 Kvelte vy, kteríž bydlíte u vnitrku; nebo vyhlazen bude všecken obor kupcu, vypléneni budou všickni snášející stríbro.

12 I stane se v ten cas, že prehledávati budu Jeruzalém s lucernami, a navštívím muže, kteríž ulnuli v kvasnicích svých, kteríž ríkají v srdci svém: Necinit dobre Hospodin, aniž zle ciní.

13 Nebo prijde statek jejich na rozchvátání, a domové jejich na zpuštení. Stavejí zajisté domy, ale nebudou v nich bydliti; a štepují vinice, ale nebudou píti vína z nich.

14 Blízký jest den Hospodinuv veliký, blízký jest a rychlý velmi zvuk dne Hospodinova, tut horce kriceti bude udatný.

15 Den rozhnevání bude ten den, den úzkosti a trápení, den zpuštení a to hrozného, den temnosti a mracna, den oblaku a mrákoty,

16 Den trouby a troubení proti mestum hrazeným, a proti úhlum vysokým,

17 V nemž úzkostmi sevru lidi, aby chodili jako slepí, nebo proti Hospodinu zhrešili. I vylita bude krev jejich jako prach, a tela jejich jako lejna.

18 Ani stríbro jejich, ani zlato jejich nebude jich moci vytrhnouti v den rozhnevání Hospodinova; nebo ohnem horlivosti jeho sehlcena bude tato všecka zeme, proto že konec jiste rychlý uciní všechnem obyvatelum zeme.