Proroctví Sofoniáše Proroka 3

Ohlášení bídy Jeruzalémským i hríchu jejich. 8. Zaslíbení o shromáždení rozptýlených, a povolání pohanu do církve. 14. Napomenutí církve k radosti.

eda mestu tomuto hltavému a poškvrnenému a utiskujícímu.

2 Neposlouchá hlasu, aniž prijímá kázne; v Hospodina nedoufá, k Bohu svému nepribližuje se.

3 Knížata jeho jsou u prostred neho lvové rvoucí, soudcové jeho vlci vecerní, nehryzou kostí až do rána.

4 Proroci jeho kvapní, muži velmi nešlechetní; kneží jeho poškvrnují veci svaté, natahují zákona.

5 Hospodin spravedlivý u prostred neho jest, nelibuje nepravosti, každého dne soud svuj vynáší na svetlo bez prestání, a však nešlechetník neumí se stydeti.

6 Vyplénil jsem národy, zpustli zámkové jejich, v pustinu obrátil jsem ulice jejich, tak že žádný pres ne nechodí; zpustla mesta jejich, tak že není cloveka, není žádného obyvatele.

7 Rekl jsem: Jistotne báti se mne budeš, prijmeš kázen, aby nebyl vyplénen príbytek tvuj tím, cím jsem te navštíviti chtel. Ale ráno vstanouce, porušují všecky snažnosti své.

8 Protož ocekávejtež na mne, praví Hospodin, do dne toho, v kterémž povstanu k loupeži. Nebo soud muj jest, abych sebral národy, shromáždil království, abych vylil na ne rozhnevání své a všecku prchlivost hnevu svého; ohnem zajisté horlivosti mé sehlcena bude všecka tato zeme.

9 Tehdáž zajisté zpusobím národum rty cisté, jimiž by vzývali všickni jméno Hospodinovo, a sloužili jemu jedním ramenem.

10 Ti, kteríž jsou za rekami Mourenínské zeme, koríce se mi, se dcerou rozptýlených mých dary mi prinesou.

11 V ten den nebudeš se hanbiti za žádné skutky své, jichž jsi se dopustil proti mne; nebo tehdáž odejmu z prostredku tvého ty, kteríž pléší v dustojnosti tvé, a nebudeš se více vyvyšovati na hore svatosti mé.

12 A pozustavím u prostred tebe lid chudý a nuzný, i budou doufati ve jménu Hospodinovu.

13 Ostatkové Izraele neuciní nepravosti, aniž mluviti budou lži, aniž se nalezne v ústech jejich jazyk lstivý, ale pásti se budou a odpocívati, a nebude žádného, kdo by je prestrašil.

14 Prozpevuj, dcero Sionská, prokrikujte, Izraelští, vesel se a plésej vším srdcem, dcero Jeruzalémská,

15 Že odjal Hospodin soudy tvé, odklidil neprítele tvého. Král Izraelský Hospodin jest u prostred tebe, nebudeš se báti více zlého.

16 V ten den bude receno Jeruzalému: Neboj se, a Sionu: Necht nemdlejí ruce tvé.

17 Hospodin Buh tvuj u prostred tebe mocný zachová te, radovati se bude z tebe velice, prestane na milování svém tebe, plésati bude nad tebou s prozpevováním, rka:

18 Toužící po Jeruzalému zase sberu, z tebet jsou, bolestící pro bríme pohanení vzložené na tebe.

19 Aj, já konec uciním všechnem, kteríž te trápiti budou v ten cas, a zachovám kulhavou, a zahnanou shromáždím; nýbrž zpusobím jim chválu a jméno po vší zemi, v níž pohanení nesli.

20 V ten cas privedu vás, v ten cas, pravím, shromáždím vás; nebo dám vám jméno a chválu mezi všemi národy zeme, když zase privedu zajaté vaše pred ocima vašima, dí Hospodin.