Evangelium S. Jana 6

Kristus Pán nasytiv peti chleby a dvema rybickami veliký zástup, 15. ušel pred temi, jenž jej Králem uciniti chteli; 19. potom po mori se procházel; 25. za morem pak zástupum vypravoval o chlebu nebeském; 42. nad címž nekterí z ucedlníku jeho zhoršivše se, odstoupili od neho; 68. ale Petr s jinými vyznání ucinil dobré.

otom odšel Ježíš za more Galilejské, jenž jest Tiberiadské.

2 A šel +za ním zástup veliký; nebo videli divy jeho, kteréž cinil nad nemocnými.

[+1Kr 4,34; Mt 4,25]

3 I všel na horu Ježíš, a tam sedel s ucedlníky svými.

4 Byla pak blízko *velikanoc, svátek Židovský.

*Ex 12,18; Lv 23,5; Dt 16,1

5 Tedy pozdvih *ocí Ježíš a videv, že zástup veliký jde k nemu, dí k Filipovi: Kde nakoupíme chlebu, aby pojedli tito?

*Mt 14,15; Mk 6,.38

6 (Ale to rekl +pokoušeje ho; nebo on sám vedel, co by mel uciniti.)

[+Ž 11,4.5]

7 Odpovedel jemu Filip: Za dve ste penez chlebu nepostací jim, aby jeden každý z nich neco malicko vzal.

8 Dí jemu jeden z ucedlníku jeho, Ondrej, +bratr Šimona Petra:

[+1,41]

9 Jestit +mládencek jeden zde, kterýž má *pet chlebu jecných a dve ~rybicky. Ale <> cot jest to mezi tak mnohé?

*[+]L 9,13; [+Mt 14,17]; <> 2Kr 4,43; [~J 21,9.10.13]

10 I rekl Ježíš: Rozkažtež lidu, at se usadí. A bylo trávy mnoho na tom míste. I +posadilo se mužu v poctu okolo peti tisícu.

[+Mt 14,19]

11 Tedy Ježíš vzal ty +chleby, *a díky uciniv, rozdával ucedlníkum, ucedlníci pak sedícím; též podobne z tech ~rybicek, jakž jsou mnoho chteli.

*[+]1S 9,13; 1Tm 4,4; [~J 21,13]

12 A když byli +nasyceni, rekl ucedlníkum svým: Sberte ty drobty, kteríž zustali, at nezhynou.

[+Mt 15,37]

13 I sebrali a naplnili dvanácte košu drobtu z peti chlebu jecných, kteríž pozustali po tech, jenž jedli.

14 Ti pak lidé, uzrevše ten div, kterýž ucinil Ježíš, pravili: Tento jest jiste *prorok, kterýž mel prijíti na svet.

*L 7,16; [Dt 18,15.18]

15 Tedy Ježíš veda, že by meli prijíti a chytiti jej, aby ho ucinili králem, *ušel na horu opet sám jediný.

*18,36

16 Když *pak byl vecer, sstoupili ucedlníci jeho k mori.

*Mt 14,22; Mk 6,47

17 A vstoupivše na lodí, plavili se pres more do Kafarnaum. A bylo již tma, a neprišel byl Ježíš k nim.

18 More pak dutím velikého +vetru zdvihalo se.

[+Ž 107,25]

19 A odplavivše se honu jako petmecítma nebo tridceti, uzreli Ježíše, an chodí po mori a približuje se k lodí. I báli se.

20 On pak rekl jim: Ját jsem, nebojte se.

21 I vzali ho na lodí ochotne, a hned pribehla k zemi, do kteréž se plavili.

22 Nazejtrí pak zástup, kterýž byl za morem, videv, že jiné lodicky nebylo, než ta jedna, na kterouž byli vstoupili ucedlníci jeho, a že Ježíš nebyl všel s ucedlníky svými na lodí, ale sami ucedlníci jeho byli se plavili,

23 (Jiné pak lodí byly priplouly od Tiberiady k tomu místu blízko, kdežto byli jedli chléb, když díky ucinil Pán,)

24 Když tedy uzrel zástup, že Ježíše tu není, ani ucedlníku jeho, vstoupili i oni na lodí, a prijeli do Kafarnaum, hledajíce Ježíše.

25 A nalezše ho za morem, rekli jemu: Mistre, kdy jsi sem prišel?

26 Odpovedel jim Ježíš a rekl: Amen, amen pravím vám: Hledáte mne, ne protože jste divy videli, ale že jste jedli chleby a nasyceni jste.

27 Pracujte ne o pokrm, kterýž hyne, ale +o ten pokrm, kterýž zustává k životu vecnému, kterýž Syn cloveka dá vám. Nebo ~tohot jest potvrdil *Buh Otec.

*1,12; 5,37; [+3,16; 4,14; 6,40.54]; [~]Mt 3,17; 17,5; Mk 1,11; [L 3,22; J 1,32; Sk 10,38; 2Pt 1,17]

28 Tedy rekli jemu: Co budeme ciniti, abychom delali +dílo Boží?

[+R 3,28]

29 Odpovedel Ježíš a rekl jim: Totot jest to *dílo Boží, abyste verili v toho, kteréhož on poslal.

*1J 3,23; [J 4,48]

30 I rekli jemu: *Jakéž pak ty znamení ciníš, abychom videli a verili tobe? Co deláš?

*4,48; [2,18; Mt 12,38]

31 Otcové *naši jedli mannu na poušti, jakož psáno jest: Chléb s nebe dal jim jísti.

*49; Ex 16, .14 .15; Nu 11,7; Ž 78,24; 1K 10,3

32 Tedy rekl Ježíš: Amen, amen pravím vám: Ne Mojžíš dal vám chléb s nebe, ale Otec muj vám dává ten chléb s nebe pravý.

33 Nebo chléb Boží ten jest, kterýž sstupuje s nebe a dává život svetu.

34 A oni rekli jemu: Pane, *dávejž nám chléb ten vždycky.

*4,15

35 I rekl jim Ježíš: Ját jsem ten chléb života. Kdož prichází ke mne, nebude nikoli lacneti, a kdož verí ve mne, nebude *žízniti nikdy.

*7,38; [4,14; Iz 55,1]

36 Ale povedel jsem vám, anobrž videli jste mne, +a neveríte.

[+12,37]

37 Všecko, +což mi dává Otec, ke mne prijde, a toho, kdož ~ke mne prijde, nevyvrhu ven.

[+17,9; ~5,40]

38 Nebo jsem sstoupil s nebe, ne abych cinil *vuli svou, ale vuli toho, jenž mne poslal.

*Mt 26,39; Mk 14,36; L 22,42; [J 4,34]

39 Tatot jest pak vule toho, kterýž mne poslal, Otcova, *abych všecko, což mi dal, neztratil toho, ale vzkrísil to v nejposlednejší den.

*10,28; 17,12; 18,9

40 A +tatot jest vule toho, kterýž mne poslal, aby každý,~kdož vidí Syna *a verí v neho, mel život vecný. A ját jej vzkrísím v den nejposlednejší.

*37; 3, .16; [6,47 .54; +Mt 7,21]; [~J 6,36]

41 I reptali Židé na neho, že rekl: Já jsem chléb, kterýž jsem s nebe sstoupil.

42 A pravili: Zdaliž tento *není Ježíš, syn Jozefuv, jehož my otce i matku známe? Kterak pak dí tento: S nebe jsem sstoupil?

*Mt 13,55; Mk 6,3; [L 4,22]

43 Tedy odpovedel Ježíš a rekl jim: Nerepcete *vespolek.

*Pl 3,39

44 Však žádný nemuž prijíti ke mne, jediné lec *Otec muj, kterýž mne poslal, +pritrhl by jej; a ját jej vzkrísím v den nejposlednejší.

*[+]65; Mt 16,17; [+Pís 1,4; Jr 31,3]

45 Psáno *jest v Prorocích: A budou všickni uceni od Boha. Protož každý, kdož slyšel od Otce a naucil se, jdet ke mne.

*Iz 54,13; Jr 31,33; Žd 8,11; [Mi 4,2; 1Te 4,9]

46 Ne *že by kdo videl Otce, jediné ten, kterýž jest od Boha, tent jest videl Otce.

*1,18; Mt 11,27; [L 10,22]

47 Amen, amen pravím vám: Kdož verí *ve mne, mát život vecný.

*3,16 [.18 .36; 6.35 .40]

48 Ját jsem ten chléb života.

49 Otcové +vaši jedli mannu na poušti, a ~zemreli.

[+Ex 16,15; Nu 11,7; Ž 78,24; 1K 10,3; ~10,5; Žd 3,17 .19]

50 Totot jest chléb ten s nebe sstupující. Kdožt by koli jej jedl, neumret.

51 Ját jsem +ten chléb živý, jenž jsem s nebe sstoupil. Bude-li kdo jísti ten chléb, živ bude na veky. A chléb, kterýž já dám, telo mé jest, kteréž já dám za život ~sveta.

[+3,13]; [~Žd 10,5.10]

52 Tedy hádali se Židé vespolek, rkouce: Kterak tento +muže dáti nám telo své jísti?

[+3,9]

53 I rekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Nebudete-li +jísti tela Syna cloveka a píti krve jeho, nemáte života v sobe.

[+40; Mt 26,26; 1K 11,23n]

54 Kdož jí +mé telo a pije mou krev, mát život vecný, a ját jej vzkrísím v nejposlednejší den.

[+4,14]

55 Nebo telo mé práve jest pokrm, a krev má práve jest nápoj.

56 Kdo jí mé telo a pije mou krev, ve mne +prebývá a já v nem.

[+15,4 .5]

57 Jakož mne poslal ten živý Otec, a já živ jsem skrze Otce, tak kdož jí mne, i on živ bude skrze mne.

58 Totot jest ten chléb, +kterýž s nebe sstoupil. Ne ~jako otcové vaši jedli mannu, a zemreli. Kdož jí chléb tento, živt bude na veky.

[+3,13; ~1K 10,3.5]

59 Toto mluvil Ježíš v škole, uce v Kafarnaum.

60 Tedy mnozí z ucedlníku jeho, slyševše to, rekli: Tvrdát jest toto rec. Kdo ji muže slyšeti?

61 Ale veda Ježíš sám v sobe, že by proto reptali ucedlníci jeho, rekl jim: To vás uráží?

62 Co pak, kdybyste uzreli Syna cloveka, *an vstupuje, kdež prve byl?

*3,13; Mk 16,19; L 24,51; Sk 1,9; Ef 4,10

63 Duch +jest, jenž obživuje, telot nic neprospívá. Slova, kteráž já mluvím vám, Duch a život jsou.

[+2K 3,6]

64 Ale jsout nekterí z vás, ješto neverí. Nebo +vedel Ježíš od pocátku, kdo by byli neverící, a *kdo by ho mel zraditi.

*13,11; [+2,25]

65 I pravil: Protož jsem *vám rekl, že žádný nemuže prijíti ke mne, lec by dáno bylo od Otce mého.

*44

66 A z toho mnozí z ucedlníku jeho odešli zpet, a nechodili s ním více.

67 Tedy rekl Ježíš ke dvanácti: Zdali i vy chcete odjíti?

68 I odpovedel jemu Šimon Petr: Pane, k komu pujdeme? A ty slova +vecného života máš.

[+63; Sk 5,20]

69 A my jsme uverili, a poznali, že jsi ty Kristus, *Syn Boha živého.

*Mt 16,16; Mk 8,29; L 9,20

70 Odpovedel jim Ježíš: Však jsem já vás +dvanácte vyvolil, a ~jeden z vás dábel jest.

[+L 6,13; ~J 8,44]

71 A to rekl o Jidášovi synu Šimona Iškariotského; nebo ten *jej mel zraditi, byv jeden ze dvanácti.

*18,3; Mt 26,47; Mk 14,43; L 22,47