Skutkové S. Apoštolu 2

Apoštolové prijavše Ducha svatého, 4. rozlicnými jazyky mluvili, 37. a mnohé získali Pánu.

+když prišel den *padesátý, byli všickni ~spolu na jednom míste.

*Lv 23,16; Dt 16,9; [Sk 20,16; ~1,14]

2 I stal +se rychle zvuk s nebe, jako pricházejícího vetru prudkého, a naplnil všecken dum, kdež sedeli.

[+16,26]

3 I ukázali se jim rozdelení jazykové jako ohen, kterýžto posadil se na každém z nich.

4 I *naplneni jsou všickni Duchem svatým, a pocali mluviti <> jinými jazyky, jakž ten Duch dával jim ~vymlouvati.

*11,15; 19,6; [1,5]; <> 10,46; [~26,25]

5 Byli pak v Jeruzaléme prebývající Židé, muži nábožní, ze všelikého národu, kterýž pod nebem jest.

6 A když se stal ten hlas, sešlo se množství a užasli se toho, že je slyšel jeden každý, ani mluví +prirozeným jazykem jeho.

[+1,19]

7 I +desili se všickni a divili se, rkouce jedni k druhým: Aj, zdaliž nejsou tito všickni, kteríž mluví, Galilejští?

[+10,45]

8 A kterak my je slyšíme jeden každý z nás mluviti jazykem naším, v kterémž jsme se zrodili?

9 Partští, a Medští, a Elamitští, a kteríž prebýváme v Mezopotamii, v Židovstvu a v Kappadocii, v Pontu a v Azii,

10 V Frygii a v Pamfylii, v Egypte a v krajinách Libye, kteráž jest vedle Cyrénu, a +hosté Rímané, Židé, i ~vnove na víru obrácení,

[+17,21; ~Mt 23,15]

11 Kretští i Arabští, slyšíme je, ani mluví jazyky našimi veliké veci Boží.

12 I desili se všickni a divili se, jeden k druhému rkouce: I což toto bude?

13 Jiní pak posmívajíce se, pravili: Mstem se zpili tito.

14 A stoje Petr s jedenácti, pozdvihl hlasu svého a promluvil k nim: Muži Židé a všickni, kteríž bydlíte v Jeruzaléme, toto vám známo bud, a ušima pozorujte slov mých.

15 Jiste nejsout tito, jakož vy se domníváte, zpilí, ponevadž jest teprv tretí hodina na den.

16 Ale totot jest, což jest predpovedíno skrze proroka *Joele:

*Jl 2,28n

17 A budet *v posledních dnech, (dí Buh,) vyleji z Ducha mého na všeliké telo, a <> prorokovati budou synové vaši, i dcery vaše, a mládenci vaši videní vídati budou, a starci vaši sny míti budou.

Iz 44,3; Ez 36,27; Za 12,10; J 7,38; <> Sk 16,9; 21,9

18 A zajisté na služebníky své a na služebnice své v tech dnech vyleji z Ducha mého, a budou prorokovati.

19 A ukáži zázraky na nebi svrchu a znamení na zemi dole, krev a ohen a páru dýmovou.

20 Slunce *obrátí se v temnost a mesíc v krev, prve než prijde den Páne veliký a zjevný.

*Jl 2,31; Am 8,9; Mi 3,6; Mt 24,29

21 A stanet se, *že každý, kdožkoli vzýval by jméno Páne, spasen bude.

*Jl 2,32; R 10,13

22 Muži Izraelští, slyšte +slova tato: Ježíše toho Nazaretského, muže od Boha zveliceného mezi vámi mocmi a zázraky a znameními, kteréž cinil skrze neho Buh uprostred vás, jakož i vy sami víte,

[+10,38]

23 Toho, pravím, *vydaného, z uložené rady a predzvedení Božího vzavše a skrze ruce nešlechetných ukrižovavše, zamordovali jste.

*Mt 27,1

24 Jehožto *Buh vzkrísil, zprostiv ho bolestí smrti, jakož nebylo možné jemu držánu býti od ní.

*10,40; [2,32; 3,15; 4,10]

25 Nebo *David praví o nem: Spatroval jsem Pána pred sebou vždycky; nebo jest mi po pravici, abych se nepohnul.

*Ž 16,8n

26 Protož rozveselilo se srdce mé, a zplésal jazyk muj, nýbrž i telo mé odpocine v nadeji.

27 Nebo +nenecháš duše mé v pekle, aniž dáš videti svatému svému porušení.

[+13,35]

28 Známé jsi mi ucinil cesty života, a naplníš mne utešením pred oblicejem svým.

29 Muži bratrí, sluší smele mluviti k vám o patriarchovi Davidovi, *že i umrel, i pochován jest, i hrob jeho jest u nás až do dnešního dne.

*13,36; 1Kr 2,10

30 Prorok tedy byv a vedev, +že prísahou zavázal se jemu Buh, že z plodu ledví jeho podle tela vzbudí Krista a posadí na stolici jeho,

[+2S 7,12; 1Kr 8,20; Ž 89,4; 132,11; L 1,32]

31 To predzvedev, mluvil o vzkríšení Kristovu, že *není opuštena duše jeho v pekle, ani telo jeho videlo porušení.

*13,35; Ž 16,10

32 Toho Ježíše +vzkrísil Buh, jehožto my *všickni svedkové jsme.

*1,8; J 15,27; [+1K 15,15]

33 Protož *pravicí Boží jsa zvýšen, a vzav zaslíbení Ducha svatého od Otce, vylil to, ~což vy nyní vidíte a slyšíte.

*Mk 16,19; Fp 2,9; [Sk 5,31; ~Mt 11,4]

34 Nebot jest David nevstoupil v nebe, ale on *praví: Rekl Pán Pánu mému: Sed na pravici mé,

*Ž 110,1; 1K 15,25; Žd 1,8; 10,12; *Mt 22,44]

35 Dokavadž +nepoložím neprátel tvých, aby byli podnože noh tvých.

[+1K 15,25

36 Protož veziž jiste všecken dum Izraelský, žet jest Buh *i Pánem ho ucinil i Kristem, toho Ježíše, kteréhož jste vy ukrižovali.

*Fp 2,9

37 To slyševše, *zkormouceni jsou v srdci svém, a rekli ku Petrovi a k jiným apoštolum: <> Což máme ciniti, muži bratrí?

*Za 12,10; <> Sk 9,6; L 3,10

38 Tedy Petr rekl k nim: +Pokání cinte, a pokrti se jeden každý z vás ve jménu Ježíše Krista na odpuštení hríchu a prijmete dar Ducha svatého.

[+Mt 3,2; 4,17]

39 Vámt jest zajisté zaslíbení stalo se a synum vašim, i všechnem, kteríž +daleko jsou, kterýchžkoli ~povolal by Pán Buh náš.

[+Iz 59,19; ~J 10,16]

40 A jinými slovy mnohými osvedcoval a napomínal jich, rka: Oddelte se od pokolení toho zlého.

41 Tedy ti, kteríž +ochotne prijali slova jeho, pokrteni jsou, a pripojilo se k nim ten den duší okolo trí tisícu.

[+21,17]

42 I zustávali v ucení apoštolském, a v +spolecnosti, *a v lámání chleba, a na modlitbách.

*20,11; [+1J 1,3]

43 I prišla na všelikou duši bázen, a mnozí *divové a zázrakové dáli se skrze apoštoly.

*5,15; Mk 16,17

44 Všickni pak verící byli pospolu, a meli všecky veci obecné.

45 A prodávali vladarství a statky, a delili mezi všecky, jakž komu potrebí bylo.

46 A na každý den +trvajíce jednomyslne v chráme, a *lámajíce po domích chléb, prijímali pokrm s potešením a sprostností srdce,

*20,7. 11; [+Sk 2,42]

47 Chválíce Boha a milost majíce u všeho lidu. Pán pak pridával církvi na každý *den tech, kteríž by spaseni byli.

*5,14; 11,21; [4,4]