Skutkové S. Apoštolu 4

Apoštolé zjímaní jsouce, 8. Krista Pána pred predními knežími a staršími smele vyznávají, 18. a propuštení jsouce, Pánu Bohu i s temi, kteríž s nimi jako jedno srdce a jedna duše byli, horlive dekují 24. a modlí se.

když oni mluvili k lidu, *prišli kneží a ~úredník chrámu a saduceové,

*5,17; [~L 22,4.52]

2 Težce to nesouce, že lid ucili a zvestovali ve jménu Ježíše vzkríšení z mrtvých.

3 I +vztáhli na ne ruce a vsadili je do žaláre až do jitra, neb již byl vecer.

[+5,18]

4 Mnozí +pak z tech, kteríž slyšeli slovo Boží, uverili. I ucinen jest pocet mužu okolo peti tisícu.

[+J 8,30]

5 Stalo se pak nazejtrí, sešli se knížata jejich, a starší, a zákoníci v Jeruzaléme,

6 A +Annáš nejvyšší knez, a Kaifáš, a Jan, a Alexander, a kterížkoli byli z pokolení nejvyššího kneze.

[+L 3,2]

7 I postavivše je mezi sebou, otázali se jich: *Jakou mocí aneb v kterém jménu ucinili jste to vy?

*7,35; Mt 21,23

8 Tedy Petr, jsa pln Ducha svatého, rekl jim: Knížata lidu a starší Izraelští,

9 Ponevadž my dnes +k soudu jsme privedeni pro dobrodiní cloveku nemocnému ucinené, kterak by on zdráv ucinen byl:

[+J 10,32]

10 Známo bud všechnem vám i všemu lidu Izraelskému, že *ve jménu Ježíše Krista Nazaretského, kteréhož jste ~vy ukrižovali, jehož Buh vzkrísil z mrtvých, skrze toho jméno tento stojí pred vámi zdravý.

*3,6; [3,15; ~2,24; 5,30]

11 Tot jest ten kámen za nic položený od vás delníku, *kterýž ucinen jest v hlavu úhelní.

*Ž 118,22; Iz 28,16; Mt 21,42; Mk 12,10; L 20,17; R 9,33; 1Pt 2,6

12 A nenít v žádném jiném spasení; nebot *není jiného jména pod nebem daného lidem, skrze kteréž bychom mohli spaseni býti.

*10,43; Mt 1,21; [1Tm 2,5]

13 I vidouce takovou udatnost a smelost v mluvení Petrovu a Janovu, a shledavše, že jsou lidé neucení a prostí, divili se, a poznali je, že s Ježíšem bývali.

14 Cloveka také toho vidouce, an stojí s nimi, kterýž byl uzdraven, nemeli co mluviti proti nim.

15 I rozkázavše jim vystoupiti z rady, rozmlouvali vespolek,

16 Rkouce: Co *uciníme lidem temto? Nebo že jest zjevný zázrak stal se skrze ne, všem prebývajícím v Jeruzaléme známé jest, aniž mužeme toho zapríti.

*J 11,47

17 Ale aby se to více nerozhlašovalo v lidu, s pohružkou prikažme jim, aby více v tom jménu žádnému z lidí nemluvili.

18 I povolavše jich, *prikázali jim, aby nikoli nemluvili, ani ucili ve jménu Ježíšovu.

*5,40

19 Tedy Petr a Jan odpovídajíce, rekli jim: Jest-li to spravedlivé pred oblicejem Božím, *abychom vás více poslouchali než Boha, sudte.

*5,28. 29

20 Nebt nemužeme nemluviti toho, co jsme *videli a slyšeli.

Mt 11,4

21 A oni pohrozivše jim, propustili je, nenalezše na nich príciny trestání, pro lid; nebo všickni velebili Boha z toho, co se bylo stalo.

22 Byl zajisté v letech více než ve ctyridcíti clovek ten, pri kterémž se byl stal zázrak ten uzdravení.

23 A jsouce propušteni, prišli k svým a povedeli jim, co k nim prední kneží a starší mluvili.

24 Kteríž uslyševše to, jednomyslne pozdvihli hlasu k Bohu a rekli: *Hospodine, +ty jsi Buh, kterýž jsi ucinil nebe i zemi, i more i všecko, což v nich jest,

*Gn 1,[+]1. 2; [+]Ž 102,26

25 Kterýž jsi skrze ústa Davida, služebníka svého, rekl: Proc jsou se *bourili národové a lidé myslili marné veci?

*Ž 2,1

26 Postavili se králové zemští, a knížata sešla se vespolek proti Pánu a proti Pomazanému jeho.

27 Právet jsou *se jiste sešli proti svatému Synu tvému Ježíšovi, kteréhož jsi pomazal, +Herodes a Pontský Pilát, s pohany a lidem Izraelským,

*[+]Mt 26,3; [+]Mk 14,1; L 22,2; [+]J 11,47

28 Aby ucinili to, což ruka tvá a rada tvá preduložila, aby se stalo.

29 A nyní, Pane, pohlediž na pohružky jejich a dejž služebníkum svým mluviti slovo tvé *svobodne a smele,

*Ef 6,19; [Sk 4,13; L 21,15]

30 Vztahuje ruku svou k uzdravování a k cinení divu a zázraku, skrze jméno svatého Syna tvého Ježíše.

31 A když se oni modlili, *zatráslo se to místo, na kterémž byli shromáždeni, a <> naplneni jsou všickni Duchem svatým, a mluvili slovo Boží smele a svobodne.

*16,26; 2,4; 19,8

32 Toho *pak množství verících bylo jedno +srdce a jedna duše. Aniž kdo co z tech vecí, kteréž mel, svým vlastním býti pravil, ale meli všecky veci obecné.

*2,44; 1Pt 3,8; [+Sk 1,14; 2,1]

33 A mocí velikou vydávali apoštolé svedectví +o vzkríšení Pána Ježíše, *a milost veliká prítomná byla všechnem jim.

*Za 12,10; [+Sk 1,22; 2,24]

34 A žádný mezi nimi nebyl nuzný; *nebo kterížkoli meli pole nebo domy, prodávajíce, prinášeli peníze, za kteréž prodávali,

*2,45

35 A kladli pred nohy apoštolské. I *rozdelováno bylo jednomu každému, jakž komu potrebí bylo.

*Dt 15,11; Iz 58,7

36 Jozes pak, kterýž príjmí mel od apoštolu Barnabáš, (což se vykládá syn utešení,) z pokolení Levítského, z Cypru rodem,

37 Mev pole, prodal je, a prinesl peníze, a +položil k nohám apoštolským.

[5,2]