Skutkové S. Apoštolu 24

Pavel svatý proti žalobe Židu pred vladarem odpovídal. 10. Potom s ním vladar pokojne casto mluvíval, 26. marne daru od neho ocekávaje.

o peti pak dnech sstoupil nejvyšší knez Ananiáš *s staršími a s nejakým Tertullem recníkem; kterížto postavili se pred vladarem proti Pavlovi.

*23,2

2 A když povolán byl, pocal nan žalovati Tertullus, rka:

3 Kterak mnohý pokoj zpusoben jest nám skrze tebe a mnohé veci v tomto národu výborne se dejí +skrze tvou opatrnost, to my i všelijak i všudy se vším dekováním vyznáváme, výborný Felix.

*23,26

4 Ale abych te déle nezamestnával, prosím, vyslyšiž nás malicko podle obyceje prívetivosti své.

5 Nalezli jsme zajisté cloveka tohoto nešlechetného, +a vzbuzujícího ruznice mezi všemi Židy po všem svete, a vudci té *sekty nazaretské;

*28,22; [+1Kr 18,17]

6 Jenž také i o to se pokoušel, aby chrámu *poskvrnil; a kteréhožto javše, vedle Zákona našeho chteli jsme souditi.

*21,28

7 Ale prišed k tomu hejtman +Lyziáš s mocí velikou, vzal ho z rukou našich,

[+21,31n]

8 Rozkázav, aby žalobníci jeho šli k tobe. Od nehožto ty sám budeš moci, vyptaje se, zvedeti o všem o tom, z ceho my jej viníme.

9 A k tomu se primluvili i Židé, pravíce, že to tak jest.

10 Tedy Pavel odpovedel, +když mu náveští dal vladar, aby mluvil: Od mnohých let veda tebe býti soudcím národu tomuto predstaveným, s lepší myslí k tomu, což se mne dotýce, odpovídati budu,

[+L 1,62]

11 Ponevadž ty mužeš to vedeti, že není tomu dní více než dvanácte, jakž jsem prišel do Jeruzaléma, abych se modlil.

12 A aniž jsou mne +nalezli v chráme s nekým se hádajícího, aneb cinícího roty v zástupu, ani +v školách, ani v meste,

[+25,8; 28,17]

13 Aniž toho prokázati mohou, což na mne žalují.

14 Ale totot já pred tebou vyznávám, že podle té cesty, kterouž oni nazývají kacírstvím, tak sloužím Bohu otcu svých, vere všemu, cožkoli psáno jest v Zákone a v Prorocích,

15 Maje nadeji v Bohu, že bude, jehož i oni cekají, +vzkríšení z mrtvých, i spravedlivých i nespravedlivých.

[+Dn 12,2; J 5,28. 29]

16 A tak se chovati hledím, abych mel dobré svedomí *bez úrazu pred Bohem i pred lidmi vždycky

*23,1

17 Po mnohých pak letech prišel jsem, almužny *nesa národu svému a obeti.

*11,29; [21,26]; R 15,. 26; 2K 9,1

18 Pri *cemž mne nalezli v chráme ocišteného, ne s zástupem, ani s bourkou, nekterí Židé z Azie,

*21,24

19 Kteríž by meli tuto také pred tebou státi a žalovati, meli-li by co proti mne.

20 Anebo nechat tito sami povedí, nalezli-li jsou na mne jakou nepravost, když jsem stál v rade,

21 Lec to jedno promluvení, že jsem zavolal, stoje mezi nimi: *Pro vzkríšení z mrtvých já k soudu potažen jsem dnes od vás.

*23,6; 28,20

22 A vyslyšav to Felix, odložil jim, až by o té ceste neco +místnejšího vyzvedel, rka: Až hejtman ~Lyziáš sem prijede, posoudím té pre vaší.

[+23,15.20; ~23,26]

23 I porucil *setníkovi, aby Pavla ostríhal a polehcil mu vezení a nebránil žádnému z prátel jeho posluhovati jemu anebo navštevovati ho.

*27,1.3; 28,16

24 Po nekolika pak dnech prišed Felix s Druzillou, manželkou svou, kteráž byla Židovka, zavolal Pavla, a slyšel od neho o víre v Krista.

25 A když on vypravoval o spravedlnosti a o zdrželivosti a o budoucím soudu, ulekl se Felix, a odpovedel: Nyní odejdi, a v cas príhodný zavolám te.

26 Nadál se pak, že jemu Pavel dá nejaké peníze, aby jej propustil, procež i tím casteji, povolávaje ho, mluvíval s ním.

27 Po dvou pak letech mel po sobe námestka Felix, Festa +Porcia, a chteje se zalíbiti Židum Felix, nechal Pavla v vezení.

[+25,14]