Epištola S. Pavla k Rímanum 9

Rozdíl pravých Izraelitu od falešných; 30. praví, v Krista uverivše, meli duvod vyvolení; falešní, hledavše jinde než v Kristu spravedlnosti, zahynuli.

ravdut pravím v Kristu a neklamámt, cemuž i svedomí mé svedectví vydává v Duchu svatém,

2 Žet mám +veliký zámutek a ustavicnou bolest v srdci svém.

[+10,1]

3 Nebo *žádal bych já sám zavrženým býti od Krista místo bratrí svých, totiž príbuzných svých podle tela.

*Ex 32,32

4 Kterížto jsou Izraelští, *jejichžto jest +prijetí za syny, i sláva, <> i smlouvy, i ~Zákona dání, i služba Boží, i zaslíbení.

*2,17; <> Ef 2,12; [+Ex 4,22; ~R 8,15]

5 Jejichž jsou i +otcové, a ti, z nichžto jest Kristus podle tela, kterýž jest nade všecky ~Buh %požehnaný na veky. Amen.

[+Mt 1,1n; L 3,23n; ~J 1,1; Žd 1,8; %R 1,25]

6 Avšak *nemuže zmareno býti slovo Boží. Nebo <> ne všickni,kteríž jsou z Izraele, Izraelští jsou.

*Nu 23,19; <> J 8,39; R 2,28

7 Aniž proto, že jsou síme Abrahamovo, hned také všickni jsou synové, ale *v Izákovi nazváno bude tvé síme.

*Gn 21,12; Ga 4,22.[ 28]; Žd 11,18

8 To jest, ne všickni ti, jenž jsou synové tela, jsou také synové Boží, ale kteríž jsou synové Božího zaslíbení, *ti se pocítají za síme.

*Ga 4,28

9 Nebo toto jest slovo zaslíbení: V týž cas *prijdu, a Sára bude míti syna.

*Gn 18,10

10 A netoliko to, *ale i Rebeka z jednoho pocavši, totiž z Izáka, otce našeho, toho duvodem jest.

*Gn 25,21

11 Nebo ješte pred narozením obou tech synu, a prve nežli co dobrého nebo zlého ucinili, aby uložení Boží, kteréžto jest podle vyvolení, a tak ne z skutku, ale z toho, jenž povolává, pevné bylo,

12 Receno jest jí: Vetší +sloužiti bude menšímu,

[+Gn 25,23]

13 Jakož psáno jest: *Jákoba jsem miloval, ale Ezau nenávidel jsem.

*Mal 1,2.[ 3; Ž 47,5]

14 I což tedy díme? Zdali +nespravedlnost jest u Boha? Nikoli.

[+3,5; Dt 32,4; Jb 8,3]

15 Nebo Mojžíšovi dí: *Smiluji se nad tím, komuž milost uciním, a slituji se nad tím, nad kýmž se slituji.

*Ex 33,19; [R 11,32]

16 A tak tedy nenít vyvolování na tom, jenž chce, ani na tom, jenž beží, ale na Bohu, jenž se smilovává.

17 Nebo dí +Písmo faraonovi: *Proto jsem vzbudil tebe, abych na tobe ukázal moc svou a aby rozhlášeno bylo jméno mé po vší zemi.

*[+]Ex 9,16

18 A tak tedy nad kýmž chce, smilovává se, a koho chce, zatvrzuje.

19 Ale díš mi: I procež se pak hnevá? Nebo *vuli jeho kdo odeprel?

*Iz 45,9; 64,9

20 Ale ó clovece, kdo jsi ty, že tak odpovídáš Bohu? Zdaž +hrnec dí hrncíri: ~Procs mne tak udelal?

[+Iz 29,16; ~Jr 18,6]

21 Zdaliž *hrncír nemá ~moci nad hlinou, aby z jednostejného %truple udelal jednu nádobu $ke cti a jinou ku potupe?

*Jr 18,6; 2Tm 2,20; [Iz 64,8; ~Mt 20,15; %1K 5,7; $2Tm 2,20]

22 Což pak divného, že Buh, chteje ukázati hnev a oznámiti moc svou, +snášel ve mnohé trpelivosti nádoby hnevu, pripravené k zahynutí.

[+2,4]

23 A takž také, aby +známé ucinil bohatství slávy své pri nádobách milosrdenství, kteréž pripravil k sláve.

[+Ko 1,27]

24 Kterýchžto i povolal, totiž nás, netoliko z Židu, ale také i z pohanu,

25 Jakož i skrze +Ozé dí: Nazovu nelid muj lidem mým, a nemilou nazovu milou.

Ž 18,44; [+]Oz 1,10; 2,13; 2,23]; [+]1Pt 2,10

26 A +budet na tom míste, kdež receno bylo jim: Nejste vy lid muj, tut nazváni budou synové Boha živého.

[+Oz 1,10]

27 Izaiáš pak volá nad *Izraelem, rka: Byt pak byl pocet synu Izraelských jako písek morský, ostatkové toliko spaseni budou.

*Iz 10,22.[ 23]; 28,22; Am 9,8; Za 13,8

28 Nebo *pohubení uciní spravedlivé, a to jisté, pohubení zajisté uciní Pán na zemi, a to jisté.

*Iz 10,23

29 A jakož prve povedel +Izaiáš: *Byt byl Pán zástupu nepozustavil nám semene, jako <> Sodoma ucineni bychom byli, a Gomore byli bychom podobni.

*[+]Iz 1,9; <> Gn 19,24.[