Epištola S. Pavla k Rímanum 14

V vecech prípadných a ceremoniích tak se chovati sluší, aby svedomí dobré bylo zachováno, 13. a bližnímu prícin k úrazu a pohoršení nebylo dáváno.

dlého +pak u víre prijímejte, ne k hádkám o nepotrebných otázkách.

[+15,1. 7; Sk 20,35]

2 Nebo nekdo verí, že muže jísti všecko; jiný pak u víre +mdlý jsa, jí zelinu.

[+Gn 1,29; 9,3]

3 Ten, +kdož jí, nepokládej sobe za nic toho, kdož nejí; a kdo nejí, toho nesud, kdož jí. Nebo Buh prijal jej.

[+]Ko 2,16

4 Ty *kdo jsi, abys soudil cizího služebníka? Však Pánu svému stojí, anebo padá. Stanet pak; mocen jest zajisté Buh utvrditi jej.

*Jk 4,11

5 Nebo *nekdo rozsuzuje mezi dnem a dnem, a nekdo soudí každý den jednostejný býti. Jeden každý v svém smyslu ujišten bud.

*Ga 4,10

6 Kdož dnu šetrí, Pánu šetrí; a kdo nešetrí, Pánu nešetrí. A kdo jí, Pánu jí, *nebo dekuje Bohu; a kdož nejí, Pánu nejí, a dekuje Bohu.

*Sk 27,35; 1Tm 4,3

7 Žádný *zajisté z nás není sám sobe živ, a žádný sobe sám neumírá.

*2K 5,15; Ga 2,20; 1Te 5,10; 1Pt 4,2

8 Nebo budto že jsme živi, Pánu živi jsme; budto že mreme, Pánu mreme. A tak bud že jsme živi, bud že umíráme, Páne +jsme.

[+1K 6,20; 1Pt 1,19]

9 Na *tot jest zajisté Kristus i umrel, i z mrtvých vstal, i ožil, aby nad živými i nad mrtvými panoval.

*Sk 2,34; [10,42]; Fp 2,10; [2K 5,15]

10 Ty pak proc odsuzuješ +bratra svého? Anebo také ty proc za nic pokládáš bratra svého? *Však ~všickni staneme pred stolicí Kristovou.

*[~]Mt 25,31; [~]2K 5,10; [+L 6,37; ~Sk 17,31]

11 Psáno *jest zajisté: Živt jsem já, praví Pán, žet prede mnou bude klekati každé koleno, a každý jazyk vyznávati bude Boha.

*Iz 45,23; Fp 2,10

12 A takt *jeden každý z nás sám za sebe pocet vydávati bude Bohu.

*Mt 16,27; 1K 3,8; Ga 6,8; [R 2,6. 16; Mt 12,36; 1Pt 4,5]

13 Nesudmež tedy více jedni druhých, ale toto radeji rozsuzujte, *jak byste nekladli úrazu nebo pohoršení bratru.

*1K 10,32

14 Vím a v tom ujišten jsem v Pánu Ježíši, žet *nic necistého není samo z sebe; než tomu, kdož tak soudí, že by necisté bylo, jemut necisté jest.

*Sk 10,15; [Mt 15,11]

15 Ale bývá-lit rmoucen bratr tvuj pro pokrm, již nechodíš podle lásky. Hlediž, abys *k zahynutí neprivedl pokrmem svým toho, za kteréhož Kristus umrel.

*1K 8,11

16 Nebudiž tedy v +porouhání dáno dobré vaše.

[+Tt 2,5]

17 Království *zajisté Boží není pokrm a nápoj, ale spravedlnost a pokoj a radost v Duchu svatém.

*1K 8,8; [4,20; L 17,20]

18 Nebo kdož v tom slouží Kristu, milý +jest Bohu a lidem príjemný.

[+1Te 2,15]

19 Protož následujme toho, což by sloužilo ku pokoji a k vzdelání vespolek.

20 Nekaziž pro +pokrm díla Božího. *Všecko ~zajisté cisté jest, ale zlé jest cloveku, kterýž jí s pohoršením.

*Tt 1,15; [+R 14,15; ~Mt 15,11; Sk 10,15]

21 Dobré jest *nejísti masa a nepíti vína, ani cehokoli toho, na cemž se uráží bratr tvuj, nebo horší, anebo ~zemdlívá.

*1K 8,13; [~R 14,1]

22 Ty víru máš? Mejž ji sám u sebe pred Bohem. Blahoslavený, kdož nesoudí sebe samého v tom, což oblibuje.

23 Ale kdož pak +rozpakuje se, kdyby jedl, odsouzen jest, nebo ne z víry jí. A cožkoli ~není z víry, hrích jest.

[+Sk 10,20]; [~Tt 1,15; Žd 11,6]