První Epištola S. Pavla k Korintským 11

Jak by se poctive a slušne v spolecných shromáždeních ženy i muži míti meli, ucí, 16. tresce z nezpusobu pri užívání Vecere Páne, 33. a zase je napravuje k tomu, což mezi nimi prve byl narídil. Z

hválímt pak vás, bratrí, že všecky veci mé v pameti máte, a jakž jsem vydal vám +ustanovení, tak je zachováváte.

[+23; 15,[1. 3]

2 Chcit pak, abyste vedeli, že všelikého muže hlava jest Kristus, *a hlava ženy muž, hlava ~pak Kristova Buh.

*Ef 5,23; [Gn 3,16; 1Tm 2,11. 12; ~1K 3,23; Fp 2,7.8]

3 Každý muž, modle se aneb prorokuje s prikrytou hlavou, ohyžduje hlavu svou.

4 Každá pak žena, modleci se anebo prorokujici s neprikrytou hlavou, ohyžduje hlavu svou; nebo jednostejná vec jest, jako by se oholila.

5 Nebo +nezavíjí-lit žena hlavy své, nechažt se také ostríhá. Pakli jest mrzká vec žene oholiti se neb ostríhati, nechažt se zavíjí.

[+Nu 5,18; Dt 22,5]

6 Mužt nemá zavíjeti hlavy své, obraz a sláva Boží *jsa, ale žena sláva mužova jest.

*Gn 1,27; 5,1; 9,6; Ef 4,24; Ko 3,10

7 Nebo není muž z ženy, +ale žena z muže.

[+Gn 2,23]

8 Není +zajisté muž stvoren pro ženu, ale žena pro muže.

Gn 2,20.[+ 18. 23]

9 Protož mát žena míti obestrení na hlave pro andely.

10 Avšak ani muž bez ženy, ani žena bez muže, v Pánu.

11 Nebo jakož žena jest z muže, tak i muž skrze ženu, všecky pak veci z Boha.

12 Vy sami mezi sebou +sudte, sluší-li se žene s neprikrytou hlavou modliti Bohu.

[+Sk 4,19]

13 Zdaliž vás i samo prirození neucí, žet jest ohyzda muži míti dlouhé vlasy?

14 Ale žene míti dlouhé vlasy poctivé jest; nebo vlasové k zastírání dány jsou jí.

15 Jestliže pak komu se vidí neustupným býti, myt takového obyceje nemáme, ani církev Boží.

16 Toto pak predkládaje, nechválím toho, +že ne k lepšímu, ale k horšímu se scházíte.

[+22]

17 Nejprve zajisté, když se scházíte do shromáždení, slyším, že jsou roztržky mezi +vámi, a ponekud tomu verím.

[+1,10-12]

18 Nebot *musejí i ~kacírstva mezi vámi býti, %aby práve zbožní zjeveni byli mezi vámi.

*1J 2,19; [Mt 18,7; ~Sk 20,30; 1J 2,19; %L 2,35]

19 A tak když se scházíte vespolek, jižt to není veceri Páne jísti,

20 Ponevadž jeden každý nejprv veceri svou prijímá v jedení, a tu nekdo lacní, a jiný se prepil.

21 A což pak domu nemáte k jedení a ku pití? Cili církev Boží +tupíte, a zahanbujete ty, kteríž nemají hojnosti pokrmu? Což vám dím? Chváliti budu vás? V tom jiste nechválím.

[+Jk 2,6]

22 Já +zajisté prijal jsem ode Pána, což i ~vydal jsem vám, *že Pán Ježíš v tu noc, v kterouž zrazen jest, vzal chléb,

*Mt 26,26; Mk 14,22; L 22,17; **1K 15,3; ~11,2]

23 A díky ciniv, lámal a rekl: Vezmete, jezte, to jest telo mé, kteréž se za vás láme. To cinte na +mou památku.

[+Ž 38,1; 111,4]

24 Takž i kalich, když povecerel, rka: Tento kalich jest ta nová smlouva v mé krvi. To cinte, kolikrátkoli píti budete, na mou památku.

25 Nebo kolikrátž byste koli jedli chléb tento a z kalicha toho pili, smrt Páne zvestujte, dokavadž +neprijde.

[+4,5]; [J 14,3; Sk 1,11]

26 A protož kdokoli jedl by chléb tento a pil z kalicha Páne +nehodne, ~vinen bude telem a krví Páne.

[+10,21; Nu 9,13]; [J 6,51. 63. 64; ~Jk 2,10]

27 Zkusiž +tedy sám sebe clovek, a tak chléb ten jez, a z toho kalicha pí.

[+2K 13,5; Ga 6,4]

28 Nebo kdož jí a pije +nehodne, odsouzení sobe jí a pije, nerozsuzuje tela Páne.

[+Nu 9,10. 13]

29 Protož mezi vámi jsou mnozí mdlí a nemocní, a spí mnozí,

30 Ješto kdybychom se +sami rozsuzovali, nebyli bychom souzeni.

[+Ž 32,5; Pr 18,7]

31 Ale když býváme souzeni, ode Pána +býváme poucováni, abychom s svetem nebyli odsouzeni.

[+Žd 12,5. 6]

32 A tak, bratrí moji, když se scházíte k jedení, jedni na druhé cekávejte.

33 Pakli kdo lacní, doma jez, abyste se nescházeli k +odsouzení. Jiné pak veci, když prijdu, zrídím.

[+29]