První Epištola S. Pavla k Korintským 14

Darové Boží v církvi jedni druhých jsou vyšší a dustojnejší, 12. avšak všech k vzdelání svému i všeho tela církve rádne každý verný úd užívati má.

ásledujtež tedy +lásky, horlive ~žádejte duchovních vecí, nejvíce však, %abyste prorokovali.

[+12,31; ~14,12]; [%R 12,6]

2 Nebo ten, jenž mluví cizím jazykem, ne lidem mluví, ale Bohu; nebo žádný neposlouchá, ale duchem vypravuje tajemství.

3 Kdož pak +prorokuje, lidem mluví vzdelání, i napomínání, i potešení.

1. 5. 24. 31. 39]

4 Kdož mluví cizím jazykem, sám sebe vzdelává, ale kdož prorokuje, tent církev vzdelává.

5 Chtelt bych pak, +abyste všickni jazyky rozlicnými mluvili, ale ~však radeji, abyste prorokovali. Nebo vetší jest ten, jenž prorokuje, nežli ten, kdož jazyky cizími mluví, lec by také to, což mluví, vykládal, aby se vzdelávala církev.

[+Nu 11,29; ~1K 14,1]

6 A protož, bratrí, prišel-li bych k vám, jazyky cizími mluve, což vám prospeji, nebudu-lit vám mluviti, bud v zjevení neb v umení, bud v proroctví neb v ucení?

7 Podobne jako i bezdušné veci, vydávající zvuk, jako píštalka nebo +harfa, kdyby rozdílného zvuku nevydávaly, kterak by vedíno bylo, co se píská, anebo na harfu hrá?

[+Ž 98,5]

8 Ano +trouba vydala-li by nejistý hlas, kdož se bude strojiti k boji?

[+Nu 10,9]

9 Tak i vy, nevydali-li byste jazykem svým srozumitelných slov, kterak bude +rozumíno, co se mluví? Budete jen u vítr mluviti.

[+7]

10 Tak mnoho, (jakž +vidíme,) rozdílu hlasu jest na svete, a nic není bez hlasu.

[+15,37]

11 Protož nebudu-lit znáti moci hlasu, budu tomu, kterýž mluví, cizozemec, a ten, jenž mluví, bude mi také cizozemec.

12 Tak i vy, ponevadž jste horliví milovníci +duchovních vecí, toho hledejte, abyste se k vzdelání církve rozhojnili.

[+1]

13 A protož, kdož mluví jazykem cizím, modl se, aby mohl vykládati.

14 Nebo budu-li se modliti cizím jazykem, duch muj se toliko modlí, ale +mysl má bez užitku jest.

[+19]

15 Což tedy jest? Modliti +se budu duchem, a modliti se budu i myslí; plésati budu duchem a plésati budu i myslí.

[+Ef 5,19]; [Ko 3,16]

16 Nebo kdybys ty dobrorecil Bohu duchem, kterakž ten, jenž prostý clovek jest, k tvému dobrorecení rekne Amen, ponevadž neví, co pravíš?

17 Nebo ac ty dobre díky ciníš, ale jiný se nevzdelává.

18 Dekuji +Bohu svému, že více nežli vy všickni jazyky cizími mluvím.

[+1,14]

19 Ale v sboru radeji bych chtel pet slov srozumitelne promluviti, abych také jiných poucil, nežli deset tisícu slov jazykem neznámým.

20 Bratrí, *nebudte deti v smyslu, ale <> zlostí budte deti, smyslem pak budte dospelí.

*Ef 4,14; [Ž 131,2; Mt 11,25]; <> 18,3; 1Pt 2,2

21 Psáno jest v *Zákone: Že rozlicnými jazyky a cizími rty budu mluviti lidu tomuto, a ~anižt tak mne slyšeti budou, praví Pán.

*Dt 28,49; [+]Iz 28,11; [~33,19]; Jr 5,15

22 A tak jazykové jsou za div ne tem, jenž verí, ale neverícím, proroctví pak ne neverícím, ale verícím.

23 A protož když by se sešla všecka církev spolu, a všickni by jazyky cizími mluvili, a vešli by tam i +neucení neb neverící, zdaliž nereknou, že blázníte?

[+16]

24 Ale kdyby všickni prorokovali, a všel by tam mezi ne nekdo neverící nebo neucený, +premáhán by byl ode všech a souzen ode všech.

[+J 16,8]

25 A tak +tajnosti srdce jeho zjeveny budou, a on ~padna na tvár, klaneti se bude Bohu, vyznávaje, že jiste Buh jest mezi vámi.

[+4,5; ~Za 8,23]

26 Což tedy bratrí? *Když se scházíte, jeden každý z vás ~písen má, ucení má, cizí jazyk má, zjevení má, vykládání má, všecko to budiž k vzdelání.

*Ko 3,16; [1K 11,18. 20; ~12,8-10]

27 Budto že by kdo jazykem cizím mluvil, at se to deje skrze dva neb nejvíce tri, a to jeden po druhém, a jeden at vykládá.

28 Pakli by nebylo vykladace, nechat mlcí v shromáždení, než sobe sám nechažt mluví a Bohu.

29 Proroci pak dva nebo tri at mluví, a jiní necht rozsuzují.

30 Paklit by jinému tu prísedícímu zjeveno bylo, první mlc.

31 Nebo mužete všickni, jeden po druhém, prorokovati, aby se všickni ucili a všickni se potešovali.

32 Duchovét pak proroku prorokum poddáni jsou.

33 Nebo nenít Buh puvod ruznice, ale pokoje, jakož i ve všech shromáždeních svatých ucím.

34 Ženy +vaše v shromáždeních at mlcí, nebo nedopouští se jim mluviti, ale aby ~poddány byly, *jakž i Zákon praví.

*Gn 3,16; Ef 5,24; Ko 3,18; Tt 2,5; [~]1Pt 3,1; [+1Tm 2,12; 1K 11,3; Ef 5,22]

35 Pakli se chtí cemu nauciti, doma mužu svých nechat se ptají. Nebo mrzká vec jest ženám mluviti v shromáždení.

36 Zdaliž jest od vás slovo Boží pošlo? Zdali k samým vám prišlo?

37 Zdá-li se sobe kdo býti prorokem nebo duchovním, nechažt pozná, co vám píši, žet jsou prikázání Páne.

38 Pakli kdo neví, nevez.

39 A takž, bratrí, o to se snažte, abyste prorokovali, a jazyky cizími mluviti nezbranujte.

40 Všecko +slušne a podle rádu at se deje.

Ko 2,5]