První Epištola S. Pavla k Korintským 4

Jaká vernost, pilnost, 5. pokora, 8. stálost, 13. opravdovost a v duchu z spatrování budoucích preslavných vecí libost, pri služebnících Páne stkvíti se má, i vypravuje utešene, 16. i príklad toho na sobe ukazuje.

rotož majíce toto prisluhování, tak jakž jsme <> milosrdenství došli, neoblevujeme v nem.

1K 7,25]

2 Ale odmítáme ukrývání neslušnosti, nechodíce <> v chytrosti, aniž ~se lstive obírajíce s slovem Božím, ale zjevováním %pravdy v príjemnost uvodíce sebe u každého svedomí lidského pred oblicejem Božím.

3. 5; ~R 1,16; %2K 6,4]

3 Paklit zakryté jest evangelium naše, pred temi, kteríž hynou, zakryté jest.

4 V nichžto <> Buh sveta tohoto oslepil mysli, totiž v ~neverných, aby se %jim nezasvítilo svetlo evangelium slávy Kristovy, $kterýž jest obraz Boží.

[ Ef 6,12; ~Iz 6,10]; [%Mt 11,27; $Fp 2,6; Žd 1,3]

5 Nebot <> ne sami sebe kážeme, ale Krista ~Ježíše Pána, sami pak o sobe pravíme, že jsme služebníci vaši pro Ježíše.

[ 1,24; ~Sk 2,36; 10,36]

6 Buh zajisté, kterýž <> rozkázal, aby se z temností svetlo zablesklo, ~tent jest se osvítil v srdcích našich, %k osvícení známosti slávy Boží v tvári Ježíše Krista.

[ Gn 1,3. 16; ~2Pt 1,19; Sk 26,18]

7 Mámet <> pak poklad tento v nádobách hlinených, aby vyvýšenost moci byla Boží, a ne ~z nás.

[ 5,1; ~3,5; 12,9; 1K 2,5]

8 Myt se všech <> stran úzkost máme, ale nebýváme cele potlaceni; v divných jsme nesnadnostech, ale nebýváme v tom pohlceni;

[ 6,4. 5]

9 Protivenství <> trpíme, ale nebýváme opušteni; býváme opovrženi, ale nehyneme.

[ Ž 37,24. 33]

10 Vždycky *mrtvení Pána Ježíše na tele svém nosíme, aby i život Ježíšuv na tele našem zjeven byl.

*Ga 6,17; [R 8,17]; [1K 5,31; 1Pt 4,13]

11 Vždycky *zajisté my, kteríž živi jsme, na <> smrt býváme vydáváni pro Ježíše, aby i ~život Ježíšuv zjeven byl na smrtelném tele našem.

*[ ]1K 4,9; [ Ž 44,23; Mt 5,11; R 8,36]; [~15,49; Ko 3,4]

12 A tak <> smrt v nás moc provodí, ale v vás život.

[ 1K 4,6.9]

13 Majíce tedy <> téhož ducha víry, podle toho, jakž psáno jest: *Uveril jsem, protož jsem mluvil, i myt ~veríme, protož i mluvíme,

*[ ]Ž 116,10; [~R 10,9]

14 Vedouce, že ten, *kterýž vzkrísil Pána Ježíše, i nás ~skrze Ježíše vzkrísí a postaví s vámi.

*1K 6,14; [Sk 2,24]; [~R 8,11; Ef 2,6]

15 Nebo to všecko pro vás se deje, aby ta prehojná milost skrze <> díku cinení od mnohých verných rozmohla se k sláve Boží.

[ 2K 1,11]

16 Protož neoblevujeme, <> ale ackoli zevnitrní clovek náš ruší se, však ten ~vnitrní obnovuje %se den ode dne.

[ 1Pt 3,4]; [~R 7,22; %Ef 4,23]

17 Nebo toto *nynejší lehoucké ssoužení naše prevelmi veliké vecné slávy bríme nám pusobí,

*R 8,18; [Ž 30,6; Mt 5,12; 1J 3,2]

18 Když <> nepatríme na ty veci, kteréž se vidí, ale na ty, kteréž se nevidí. Nebo ty veci, kteréž se vidí, jsou casné, ale které se nevidí, jsou vecné.

[ R 8,24. 25]