Epištola S. Pavla k Židum 8

Kristus Pán nové smlouvy milostivé predustojný prostredník, 5. staré smlouvy prostredníky i služebníky všecky, (jenž k nemu prirovnaní, nebyli než stín pravdy) nevypravitelne prevyšuje.

le summa toho mluvení tato jest, že takového máme nejvyššího kneze, kterýž se <> posadil na pravici trunu velebnosti v nebesích.

[ Ef 1,20]

2 Služebník jsa svatyne, a <> pravého toho stánku, kterýž Pán vzdelal, a ne clovek.

[ 9,8. 11. 24; 2K 5,1]

3 Všeliký zajisté nejvyšší knez k obetování daru a obetí bývá ustanoven, a protož potrebí bylo, aby i tento mel, co <> by obetoval.

[ 5,1; Ef 5,2]

4 Nebo kdyby byl na zemi, aniž by knezem byl, když by zustávali ti kneží, kteríž obetují dary podle Zákona,

5 Sloužíce podobenství a *stínu nebeských vecí, jakož Mojžíšovi od Boha receno bylo, když dokonávati mel stánek: Hlediž, <> ~prý, abys udelal všecko ku podobenství, kteréžt jest ukázáno na hore.

*[10,1]; Ko 2,17; <> Ex 25,40; Sk 7,44

6 Nyní pak tento náš nejvyšší knez tím dustojnejšího došel úradu, címž i lepší smlouvy *prostredníkem jest, kterážto lepšími zaslíbeními jest utvrzena.

*9,15

7 Nebo kdyby ona první byla bez úhony, nebylo by hledáno místa druhé.

8 Nebo obvinuje Židy, dí: *Aj, dnové jdou, praví Pán, v nichž vejdu s domem Izraelským a s domem Judským v smlouvu novou.

*Jr 31,31[. 32. 38; 33,14]

9 Ne podle smlouvy té, <> kterouž jsem ucinil s otci jejich v ten den, když jsem je vzal za ruku jejich, abych je vyvedl z zeme Egyptské. Nebo oni nezustali v smlouve mé, a já opustil jsem je, praví Pán.

[ Ex 19,5n]

10 Protož tatot jest *smlouva, v kterouž vejdu s domem Izraelským po tech dnech, praví Pán: Dám zákony své v mysl jejich, a na srdcích jejich napíši je, <> a budu jejich Bohem, a oni budou mým lidem.

*10,16; Ez 11,19; R 11,27; <> Za 8,8; 2K 6,16[. 18]; Zj 21,3; [Jr 24,7]

11 A nebudout uciti jeden každý bližního svého, a jeden každý bratra svého, ríkajíce: Poznej Pána, protože mne všickni znáti budou, od nejmenšího z nich až do nejvetšího z nich.

12 Nebo <> milostiv budu nepravostem jejich, a na hríchy jejich, ani na nepravosti jejich nikoli nezpomenu více.

[ Jr 31,34]; [R 11,27]

13 A kdyžt praví o nové, tedy pokládá první za vetchou; což pak vetší a schází, blízké jest zahynutí.