Chapter,Paragraph

  1  I,1  |          lidé si mohou vybrat, zda je použijí dobrým či špatným
  2  I,1  |       korespondenty. Pro tyto lidi je problém etiky mimořádně
  3  I,2  |        Vliv sdělovacích prostředků je nesmírně silný. Lidé se
  4  I,2  |      Nástup informační společnosti je skutečnou revolucí" (Papežská
  5  I,2  |        žijícím v bohatých státech, je překvapující již nyní: knihy
  6  I,3  |       jazyků (srv. Sk 2,5-11), kdy je komunikace obnovena mocí
  7  I,3  |            seslaného Synem. Církev je vyslána do světa, aby v
  8  I,3  |           16,15), a jejím posláním je zvěstovat evangelium do
  9  I,3  |        konce časů. Dnes již ví, že je k tomu zapotřebí sdělovacích
 10  I,3  |            zahrnuje i lidstvo: Syn je Slovo, navěky "vyslovené"
 11  I,4  |          ke sdělovacím prostředkům je ve své podstatě pozitivní
 12  I,4  |         takovým způsobem, jakým se je lidé rozhodli použít. Uvažujeme-li
 13  I,4  |          důstojnost svého lidství, je zodpovědnější a otevřenější
 14  I,4  |      nejpotřebnějším a nejslabším, je ochotnější poskytovat pomoc
 15  I,4  |            ale svou etickou váhu a je předmětem etického hodnocení.
 16  I,4  |        morálního řádu" a "správně" je aplikovat (Inter mirifica,
 17  I,5  |     podstatnou a rostoucí součástí je sociální učení církve, jehož
 18  I,5  |         jehož teologická orientace je význačným nápravným prostředkem
 19  I,5  |             kultura moudrosti, jež je vlastní církvi, může zabránit
 20  I,5  |          příspěvkem životu člověka je "pohled na důstojnost lidské
 21 II,7  |       nemohly existovat. Kdybychom je vyloučili, došlo by ke zhroucení
 22 II,9  |            lidi staré, a pozvedají je z únavnosti života.~Média
 23 II,9  |          ně s ostatními a předávat je dalším generacím. Děti a
 24 II,12 |    sestrami, musíme se znát. Proto je důležité komunikovat šířeji
 25 II,12 |        darování sebe sama, k němuž je vedena láskou" (Communio
 26 II,12 |         Abychom mohli rozlišit, co je společné dobro, musíme poznávat
 27 II,12 |          dialog. Zásadní podmínkou je, aby pracovníci ve sdělovacích
 28 II,12 |         přijímali pravdu o tom, co je dobro. Média pak mohou plnit
 29 III,13|           izolováním, nebo tím, že je přitahují do negativních
 30 III,13|          jim", představovat to, co je nízké a degradující, v okouzlujícím
 31 III,13|           často zanedbávají to, co je skutečně nové a důležité,
 32 III,13|           soustřeďují se na to, co je módní či bizarní.~K takovému
 33 III,14|      hrabivostí. Jedním z příkladů je neoliberalismus: "považuje
 34 III,14|      podávání zpráv tak, jak jsou. Je to nepochybně jejich úloha.
 35 III,14|         které následně informují. "Je třeba prolomit bariéry a
 36 III,14|         těchto základních podmínek je informační technologie a
 37 III,15|         atmosféru podezření, která je podhoubím konfliktu.~ I
 38 III,15|            v demokratických zemích je zcela běžné, že politické
 39 III,16|            tento vkus velký vliv a je jejich povinností jej zušlechťovat,
 40 III,16|     problém má nejrůznější podoby. Je to například opomíjení nebo
 41 III,16|         spjatá se sexem a násilím. Je velmi nezodpovědné ignorovat
 42 III,16|    problémem na mezinárodní úrovni je také kulturní hegemonie,
 43 III,16|       vnucují. V některých místech je tradičním projevům kultury
 44 III,16|       nabízet jim pořady, které by je uvedly do přímého kontaktu
 45 III,16|       přesahující kulturní hranice je prospěšná. Každá společnost
 46 III,17|        úřady nepřejí rozšířit. Tím je deformováno opravdové vzdělávání,
 47 III,17|            vzdělávání, jehož cílem je rozšiřovat lidské vědomosti,
 48 III,18|        pozornost; podpora toho, co je v náboženství módní na úkor
 49 III,18|      kritéria mediální praxe, jako je objektivita a nestrannost,
 50 III,18|           zájmům. Dalším pokušením je prezentace náboženských
 51 III,19|    společenství. Úkolem komunikace je lidi sjednocovat a obohacovat
 52 III,19|      obohacovat jejich život, a ne je izolovat a vykořisťovat.
 53 IV,20 |      Principy sociální etiky, jako je solidarita, subsidiarita,
 54 IV,20 |       komunikace (neboli toho, jak je komunikace realizována),
 55 IV,20 |            jednotlivých případech. Je třeba úvah, debat, dialogu.
 56 IV,21 |     užívání sdělovacích prostředků je člověk a lidské společenství.
 57 IV,22 |                  22. Druhý princip je doplněním prvního: dobro
 58 IV,22 |         zájmy jednotlivých skupin, je neměly stavět proti sobě
 59 IV,22 |        mezinárodní úrovni tam, kde je nespravedlivá distribuce
 60 IV,22 |            Praha 1991). Samozřejmě je třeba široce se účastnit
 61 IV,22 |           konají nebo zanedbávají, je činí spoluúčastnými na hanbě
 62 IV,22 |            přetrváváním zla, jakým je chudoba, negramotnost, politický
 63 IV,23 |     veřejnosti. V této souvislosti je třeba podotknout, že jestliže
 64 IV,23 |            Aetatis novae, 5).~Vždy je třeba podporovat svobodu
 65 IV,23 |    dodržovat takové principy, jako je pravda, slušnost a respektování
 66 IV,24 |           a již zmíněným principem je účast veřejnosti na rozhodovacím
 67 IV,24 |          veřejnosti. Tento přístup je však oprávněný jen zčásti.
 68 IV,25 |      zasluhují veřejnost, která si je vědoma své odpovědnosti.~
 69 IV,25 |   uživatelů sdělovacích prostředků je rozlišování a výběr. Měli
 70 IV,25 |           pravdivý morální úsudek. Je součástí formace svědomí.~
 71 IV,25 |         platnost: "Společenství si je vědomo vlivu sdělovacích
 72 IV,25 | sdělovacích prostředků, a proto se je učí používat k osobnímu
 73 IV,25 |     evangeliem. V této souvislosti je z mnoha stran žádána hlubší
 74 IV,25 |         comunita`, 34).~Stejně tak je závažnou povinností rodičů
 75 IV,25 |          spolu s dětmi, zjistí, že je užitečné diskutovat v malých
 76 IV,26 |            dějin, zejména tak, jak je obsažena v slově zjeveném
 77 IV,26 |         slově zjeveném Bohem a jak je vyjádřena v učení církve.
 78 IV,26 |        upřímní a otevření. Třebaže je některé otázky mohou "uvádět
 79 IV,26 |            úlohy v první linii", a je důležité, aby k tomu křesťané
 80 IV,26 |             církev někdy potřebuje je dokonce někdy povinna zachovat
 81 IV,26 |          Správná komunikační praxe je jednou z cest k uskutečnění
 82  V,27 |          všech ostatních.~Tato síť je v současnosti bezprostředně
 83  V,27 |             na pracovišti i jinde. Je běžné sledovat v reálném
 84  V,27 |       autorem sdělení a příjemcem. Je třeba trvale zkoumat účinky
 85  V,28 |            páchání zla. Rozhodnutí je na nás. Sdělovací prostředky
 86  V,29 |        komunikace závažná omezení, je více či méně nedokonalá
 87  V,29 |          více či méně nedokonalá a je ohrožena neúspěchem. Pro
 88  V,29 |      ohrožena neúspěchem. Pro lidi je obtížné konkrétně a upřímně
 89  V,30 |          Potřeba těchto dvou pojmů je naléhavá zejména tehdy, "
 90  V,30 |      vzbuzují tím klamný dojem, že je tak možno dosáhnout pravého
 91  V,30 |          Praha 1999).~V této krizi je církev "znalkyní lidstva"
 92  V,31 |          konce. Cílem tohoto úkolu je dokonalejší uskutečnění
 93  V,31 |      obnoví všechny věci a navrátí je Otci (srv. 1 Kor 15,24).~
 94  V,32 |       dobré vůle, nejen katolíkům, je správné se na závěr zmínit
 95  V,32 |           4-1; Lk 4,32 atd.). Učil je jako ten, "kdo má moc" (
 96  V,32 |  Promlouval k nim o Otci a zároveň je odkazoval na sebe, když
 97  V,32 |          Ježíš učil, že komunikace je morální akt: "Ústa přece
 98  V,32 |          Ústa přece mluví to, čeho je srdce plné. Dobrý člověk
 99  V,32 |       komunikaci: "Ale vaše řeč ať je: ano, ano ne, ne. Co je
100  V,32 |            je: ano, ano ne, ne. Co je nad to, je ze Zlého" (Mt
101  V,32 |          ano ne, ne. Co je nad to, je ze Zlého" (Mt 5,37).~
102  V,33 |                          33. Ježíš je pro nás vzorem a příkladem
103  V,33 |      duchovnímu prospěchu tam, kde je toho třeba" (Ef 4, 25,29).