Chap., n.
1 Uvod,5| staletími.~Tato myšlenka v nás vzbuzuje city velkého a
2 1,11 | krve. Slova apoštola Pavla nás uvádějí do dramatických
3 1,11 | milosrdenství. Co víc mohl Ježíš pro nás vykonat? V eucharistii nám
4 1,13 | Kristovou obětí sebe samu. Tomu nás učí, co se týče všech věřících,
5 1,14 | a vrátil se k životu pro nás a k našemu prospěchu“.21~ ~
6 1,16 | zaměřena na důvěrné spojení nás věřících s Kristem skrze
7 1,16 | přijímáme toho, který se za nás obětoval, jeho tělo, které
8 1,16 | obětoval, jeho tělo, které za nás vydal na kříži, jeho krev,
9 1,16 | mne“ (Jan 6,57). Sám Ježíš nás ubezpečuje, že takové spojení,
10 1,17 | pošli svého Svatého Ducha na nás na všechny a na tyto dary, (…)
11 1,17 | celebrant naléhavě žádá: „A nás všechny, kdo přijímáme jeho
12 1,17 | Kristu, našem Pánu“.29 Tak v nás Kristus darem svého těla
13 2,21 | Božím Synem obětovaným za nás: „To konejte na mou památku…
14 2,22 | Můžeme říci, že nejen každý z nás přijímá Krista, ale také
15 2,22 | Kristus přijímá každého z nás. Uzavírá s námi své přátelství: „
16 2,23 | tvoříme jedno tělo, i když je nás mnoho, neboť všichni máme
17 3,30 | církevní společnosti od nás odloučené nežijí s námi
18 4,35 | neviditelném rozměru, který nás v Kristu působením Ducha
19 4,43 | po cestě ekumenismu jak nás, syny katolické církve,
20 4,43 | Touha dosáhnout cíle jednoty nás pobízí, abychom obraceli
21 4,46 | rozlišování o spásu duší: „Je pro nás důvodem k radosti si připomenout,
22 6,53 | eucharistie.102 Vždyť Maria nás může k této svátosti vést,
23 6,55 | souvislosti s vírou Panny se po nás v eucharistickém tajemství
24 6,57 | něm jí svěřuje každého z nás: „Hle, tvůj syn!“ Stejně
25 6,57 | Stejně říká také každému z nás: „Hle, tvá matka!“ (srov.
26 Zav,59| Velké tajemství, které nás přesahuje a jistě i vystavuje
27 Zav,61| vyústila do Velkého jubilea, nás pobízela tímto směrem a
28 Zav,61| nám dal Pán k dispozici, nás podněcuje k dosažení cíle
29 Zav,61| se všemi bratry, s nimiž nás spojuje společný křest.
30 Zav,61| velikosti tohoto daru. Vybízí nás k tomu nepřerušená tradice,
31 Zav,62| žité zkušenosti, „nakazí nás“ a v jistém slova smyslu
32 Zav,62| a v jistém slova smyslu nás „zahřívá“. Naslouchejme
33 Zav,62| pokrm na cestu a činí z nás svědky naděje pro všechny.
34 Zav,62| živ nás a ochraňuj ~
35 Zav,62| doveď nás do věčné vlasti ~
36 Zav,62| který nás na zemi živíš,~
|