bold = Main text
Chap., n. grey = Comment text
1 Uvod,1 | doprovázela její dny a naplňovala je důvěryplnou nadějí.~II.
2 Uvod,1 | prohlásil, že eucharistická oběť je „zdrojem a vrcholem celého
3 Uvod,2 | slavil sám Kristus. Večeřadlo je místem ustanovení Nejsvětější
4 Uvod,2 | jezte z toho všichni: toto je moje tělo vydané v oběť
5 Uvod,2 | pijte z něho všichni: toto je kalich mé krve, která se
6 Uvod,2 | na odpuštění hříchů. Toto je smlouva nová a věčná“ (srov.
7 Uvod,2 | konci svatého tridua, to je v údobí od čtvrtečního večera
8 Uvod,3 | proto se eucharistie, jež je par excellence svátostí
9 Uvod,3 | ohniskem života církve. Je to vidět z prvních obrazů
10 Uvod,3 | zahrady. V této zahradě je dodnes několik prastarých
11 Uvod,5 | okamžikem jejího vzniku je jistě ustanovení eucharistie
12 Uvod,5 | základem a jejím zdrojem je celé velikonoční triduum,
13 Uvod,5 | velikonoční triduum, ale to je jakoby shrnuto, předjímáno
14 Uvod,5 | během staletí zpřítomňuje, je opravdu nesmírný „prostor“,
15 Uvod,5 | Večeřadle, pronáší: „Toto je moje tělo, které se za vás
16 Uvod,5 | které se za vás vydává… Toto je kalich mé krve, která se
17 Uvod,5 | k dispozici tomu, který je pronesl ve Večeřadle a který
18 Uvod,6 | Kristovu tvář spolu s Marií, to je „program“, který jsem církvi
19 Uvod,6 | a osvěcuje. Eucharistie je tajemství víry a zároveň „
20 Uvod,7 | na to, že jejím středem je eucharistie. Z ní církev
21 Uvod,7(4)| Je to název, který jsem dal
22 Uvod,8 | charakter. Ano, kosmický! I když je totiž eucharistie vysluhována
23 Uvod,8 | oltáři venkovského kostelíku, je vysluhována v jistém slova
24 Uvod,8 | celé stvoření tomu, který je stvořil z ničeho. A tak
25 Uvod,8 | slávě Nejsvětější Trojice. Je to opravdu toto tajemství
26 Uvod,9 | a jejich duchovní pokrm, je to nejcennější, co může
27 Uvod,9 | eucharistii. Z doby nám bližší je třeba zmínit se o třech
28 Uvod,9 | důsledcích pro toho, kdo je jejím služebníkem, v apoštolském
29 Uvod,9 | na onu řeč se srdcem, jež je ještě více naplněno pohnutím
30 Uvod,10 | slavnosti Těla a krve Páně je Pánovou milostí, která každým
31 Uvod,10 | hlubokou bolest? Eucharistie je příliš velkým darem, než
32 1,11 | nýbrž svátostné zpřítomnění. Je to oběť kříže, která stále
33 1,11 | neboť „všechno, čím Kristus je, a všechno, co vykonal a
34 1,11 | přesahuje všechny časy a je v nich přítomno“.10~Když
35 1,11 | vykoupení“.11 Tato oběť je natolik rozhodující pro
36 1,11 | nevyčerpatelné plody. Toto je víra, z níž žily během staletí
37 1,12 | ustanovil, neřekl pouze: „Toto je mé tělo“, „toto je má krev“,
38 1,12 | Toto je mé tělo“, „toto je má krev“, ale dodal, „které
39 1,12 | co jim dává jíst a pít, je jeho tělo a krev, nýbrž
40 1,12 | spásu všech. „Mše svatá je zároveň a neoddělitelně
41 1,12 | oběť a oběť eucharistie je jedna jediná oběť“.14 Jasně
42 1,12 | nýbrž stále téhož. Proto je oběť vždy jen jedna (…)
43 1,12 | nerozmnožuje.16 To, co se opakuje, je slavení její památky, její „
44 1,12(16)| sebe na kříži: rozdílný je pouze způsob obětování.“~
45 1,13 | souvislosti s obětí na Golgotě je eucharistie obětí ve vlastním
46 1,13 | krajnosti (srov. Jan 10,17-18) je na prvním místě darem Otci.
47 1,13 | místě darem Otci. Jistě, je darem k našemu prospěchu,
48 1,13 | eucharistické oběti, která je zdrojem a vrcholem celého
49 1,14 | na svatých tajemstvích „je opravdové vyznání a památka,
50 1,15 | zcela zpřítomňuje“.22 Tak je znovu předloženo stále platné
51 1,15 | transsubstanciací“.23 Eucharistie je opravdu tajemstvím víry,
52 1,15 | protože Pán výslovně řekl, že je to jeho tělo a krev: ubezpečuje
53 1,15 | pokusům o její pochopení.~Je to chvályhodná námaha, o
54 1,16 | přijímá. Eucharistická oběť je sama o sobě zaměřena na
55 1,16 | uskutečňuje. Eucharistie je skutečná hostina, v níž
56 1,16 | metaforický pokrm: „Vždyť mé tělo je skutečný pokrm a má krev
57 1,16 | skutečný pokrm a má krev je skutečný nápoj“ (Jan 6,55).~ ~
58 1,17 | ním Ducha Svatého. Vždyť je to skutečně mé tělo a ten,
59 1,17 | skutečně mé tělo a ten, kdo je jí, bude žít navěky“.27
60 1,18 | příchod čekáme“. Eucharistie je směřování k cíli, předchuť
61 1,18 | 15,11); v jistém smyslu je předjímáním ráje, „zárukou
62 1,18 | Syna člověka dané za pokrm je jeho tělo vzkříšené a oslavené.
63 1,19 | mučedníci a všichni svatí. Je to aspekt eucharistie, který
64 1,19 | Zj 7,10). Eucharistie je opravdu kousek nebe, které
65 1,19 | které se otevírá nad zemí. Je to paprsek slávy nebeského
66 1,20 | eschatologického tíhnutí eucharistie je také fakt, že dává podnět
67 1,20 | občanství a nezanedbávali je. Je jejich povinností přispívat
68 1,20 | občanství a nezanedbávali je. Je jejich povinností přispívat
69 1,20 | obnovy lidstva jeho láskou. Je příznačné, že Janovo evangelium
70 1,20(34)| Kristovo tělo? Nezanedbávej je, kdy se nachází nahé. Nevzdávej
71 1,20(34)| Ten, který řekl: «Toto je moje tělo», je týž, který
72 1,20(34)| řekl: «Toto je moje tělo», je týž, který řekl: «Viděli
73 1,20(34)| Začni sytit jeho, který je hladový, a pak to, co zůstane,
74 2,21 | že slavení eucharistie je středem procesu růstu církve.
75 2,21 | co řekl, že „církev, jež je Kristovo království již
76 2,21 | 20; Mk 14,17; Lk 22,14). Je to velmi významná podrobnost,
77 2,21 | své tělo a krev, zahrnul je tajemně do oběti, která
78 2,22 | především plnou účastí na ní, to je svátostným přijímáním. Můžeme
79 2,22 | všech.40 Poslání církve je v návaznosti na poslání
80 2,22 | evangelizace, protože jejím cílem je společenství lidí s Kristem
81 2,23 | na Kristově těle? Protože je to jeden chléb, tvoříme
82 2,23 | tvoříme jedno tělo, i když je nás mnoho, neboť všichni
83 2,23 | 16-17). Podobný a hluboký je komentář sv. Jana Zlatoústého: „
84 2,23 | Jana Zlatoústého: „Čím je totiž chléb? Je to Kristovo
85 2,23 | Zlatoústého: „Čím je totiž chléb? Je to Kristovo tělo. Čím se
86 2,23 | Čím se stávají ti, kteří je přijímají? Kristovým tělem;
87 2,23 | jedním tělem. Vždyť jako je chléb jeden celek, i když
88 2,23 | chléb jeden celek, i když je složen z mnoha zrn, a ta,
89 2,23 | všichni společně s Kristem“.42 Je to pádná argumentace: naše
90 2,23 | spojení s Kristem, který je pro každého darem a milostí,
91 2,23 | jednotě jeho těla, jímž je církev. Eucharistie utvrzuje
92 2,23 | nachází v eucharistii. Toho si je dobře vědom autor Liturgie
93 2,23 | Krista „sloužily všem, kteří je přijmou (…) k posvěcení
94 2,23 | posvěcení duší a těl“.43 Církev je utvrzena božským Utěšitelem
95 2,25 | nesmírnou cenu. Taková úcta je úzce spojena se slavením
96 2,25 | duchovnímu společenství.46 Je věcí pastýřů, aby povzbuzovali,
97 2,25 | eucharistickými způsobami.47 ~Je krásné důvěrně s ním rozmlouvat,
98 2,25 | Mezi všemi pobožnostmi je tato, totiž klanět se svátostnému
99 2,25(49)| zákonů, protože návštěva je důkazem vděčnosti, znamením
100 2,25 | nejužitečnější“.50 Eucharistie je nevýslovný poklad; nejen
101 3,26 | že souvislost mezi nimi je velmi úzká. Je to tak pravdivé,
102 3,26 | mezi nimi je velmi úzká. Je to tak pravdivé, že nám
103 3,26 | apoštolskou“. Jedna a všeobecná je také eucharistie. Je také
104 3,26 | všeobecná je také eucharistie. Je také svatá, je dokonce Nejsvětější
105 3,26 | eucharistie. Je také svatá, je dokonce Nejsvětější svátostí.
106 3,27 | vysvětluje, v jakém smyslu je církev apoštolská, tedy
107 3,27 | němž Katechismus hovoří, je ten, že „s pomocí Ducha,
108 3,27 | I v tomto druhém smyslu je eucharistie apoštolská,
109 3,27 | eucharistie apoštolská, protože je slavena ve shodě s vírou
110 3,27 | zůstává nezměněna a pro církev je podstatné, aby takovou zůstala.~ ~
111 3,28 | 28. A konečně je církev apoštolská v tom
112 3,28 | že „až do návratu Krista je i nadále poučována, posvěcována
113 3,28 | počátkům.54 Tato posloupnost je nezbytná k tomu, aby existovala
114 3,28 | obětování eucharistie“,55 avšak je to kněz vykonávající svou
115 3,28 | ji podává Bohu“.56 Proto je v Římském misálu předepsáno,
116 3,29 | Krista. In persona, to je ve specifickém svátostném
117 3,29 | věčným Veleknězem, který je autorem a hlavním subjektem
118 3,29 | eucharistie, kterou slaví, je darem, radikálně převyšujícím
119 3,29 | převyšujícím moc shromáždění, a je proto nenahraditelná k tomu,
120 3,29 | posvěceného služebníka sama. Ten je darem, který komunita dostává
121 3,29 | sahající až k apoštolům. Je to biskup, kdo prostřednictvím
122 3,30 | vzkříšení, vyznávají, že je to znamení života ve společenství
123 3,30 | Podobně si nelze myslet, že je možné nahrazovat nedělní
124 3,30 | eucharistii, ale nemohou je nahradit.~Skutečnost, že
125 3,30 | jediného Kristova těla, kterým je církev, se tento dar vylévá
126 3,31 | života církve, stejně tak je jím i pro služebné kněžství.
127 3,31 | zdůrazňuji, že eucharistie „je hlavním a ústředním důvodem
128 3,31 | Pastorační činnost kněze je různorodá. Když pomyslíme
129 3,31 | rozpoznal, že pastorační láska je poutem, které dává jednotu
130 3,31 | eucharistické oběti, která je tedy středem a kořenem celého
131 3,31 | Pochopíme tedy, jak je důležité pro duchovní život
132 3,31 | den eucharistii, „protože je to úkon Krista a církve
133 3,31 | přítomni věřící“.65 Takto je kněz s to překonat každé
134 3,31 | věřících na eucharistii je účinným příkladem a podnětem
135 3,32 | Toto všechno ukazuje, jak je bolestné a nenormální, když
136 3,32 | bolestné a nenormální, když je nějaké křesťanské společenství,
137 3,32 | křesťanské společenství, i když je pro počet a rozmanitost
138 3,32 | farností, bez kněze, který by je vedl. Farnost je totiž společenství
139 3,32 | který by je vedl. Farnost je totiž společenství pokřtěných,
140 3,32 | milosti. Avšak taková řešení je třeba považovat za prozatímní,
141 3,33 | hlad“ po eucharistii, což je povede k tomu, aby neztratili
142 4,34 | Církev putující po této zemi je povolána uchovávat a podporovat
143 4,34 | od každé jiné svátosti, je tajemství [sdílení] tak
144 4,34 | způsobem“.69 Právě proto je vhodné pěstovat v duši stálou
145 4,35 | jeho existenci, upevňuje je a přivádí k dokonalosti.
146 4,35 | církevního společenství je konstitutivním rysem církve
147 4,35 | opravdová účast na ní. Proto je niterným požadavkem eucharistie,
148 4,36 | Svatým. Nestačí víra, ale je třeba setrvávat v posvěcující
149 4,36 | srdcem“ v lůně církve;72 je totiž zapotřebí, jak řekl
150 4,36 | Celistvost neviditelných pout je konkrétní mravní povinností
151 4,36 | právem ustanovuje: „Kdo si je vědom, že se dopustil těžkého
152 4,36 | přijetí eucharistie, „pokud si je člověk vědom smrtelného
153 4,36 | vědom smrtelného hříchu, je nutné předcházející vyznání
154 4,38 | jak jsme již připomněli, je také viditelné a vyjadřuje
155 4,38 | společenství“.77~ Protože je eucharistie svrchovaným
156 4,38 | kněžském svěcení, protože je „jakoby završením duchovního
157 4,38 | tajemství eucharistie. Kristus je pravda a vydává svědectví
158 4,39 | má svátost eucharistie, je třeba připomenout, že „eucharistická
159 4,39 | eucharistického shromáždění je ve společenství s vlastním
160 4,39 | římským veleknězem. Biskup je totiž viditelným principem
161 4,39 | biskup jako Petrův nástupce je trvalý a viditelný zdroj
162 4,39 | celého množství věřících“,82 je i společenství s ním niterným
163 4,39 | Petrem a s celou církví nebo je objektivně připomíná, jak
164 4,39 | objektivně připomíná, jak je tomu v případě křesťanských
165 4,40 | Korintu, poukazoval na to, jak je jejich rozdělení, které
166 4,40 | slaví, s Večeří Páně. Proto je apoštol vybízel, aby uvažovali
167 4,40 | povaze eucharistie, aby je tak přiměl vrátit se k duchu
168 4,40 | údy, leží na stole to, co je vaše tajemství; ano, vy
169 4,40 | ano, vy přijímáte to, co je vaše tajemství“.84 Z tohoto
170 4,41 | podporovat společenství, jež je eucharistii vlastní, je
171 4,41 | je eucharistii vlastní, je jedním z důvodů, proč je
172 4,41 | je jedním z důvodů, proč je tolik důležitá nedělní mše.
173 4,41 | připomínal, že pro věřící je účast na mši závazná, ledaže
174 4,41 | společenství: „Eucharistie je přednostním místem, kde
175 4,42 | církevní jednotu a její podpora je úkolem každého věřícího,
176 4,43 | církevního společenství, je tu jeden aspekt, který se
177 4,43 | pohled na eucharistii, která je svrchovanou svátostí jednoty
178 4,43 | jednoty Božího lidu, neboť je jeho přiměřeným výrazem
179 4,44 | a mohlo by se ukázat, že je spíše překážkou k dosažení
180 4,45 | církví. V tomto případě je totiž cílem postarat se
181 4,45 | vzájemné společenství, což je nemožné do té doby, dokud
182 4,45 | schválily oba kodexy, v nichž je s patřičnými úpravami brán
183 4,46 | rozlišování o spásu duší: „Je pro nás důvodem k radosti
184 4,46 | uchylovat také katolíci“.97 ~Je třeba dobře hledět na tyto
185 4,46 | předpisů v této otázce99 je projevem a zároveň zárukou
186 5,47 | Epizoda pomazání v Betánii je v jistém smyslu předehrou.
187 5,47 | hodno i po smrti, protože je nerozlučně spojené s tajemstvím
188 5,47 | praxe „lámání chleba“. Jisté je, že už od Ježíšova živého
189 5,48 | Ženichem a nezapomněla, že je také jejím Pánem a že „hostina“
190 5,48 | Golgotě. Eucharistická hostina je opravdu „posvátná“ hostina,
191 5,48 | Christus sumitur! Chléb, který je lámán na našich oltářích
192 5,48 | našich oltářích a který je nám předkládán jako poutníkům
193 5,48 | poutníkům na cestách světa, je „panis angelorum“, chléb
194 5,50 | křesťanského Východu i Západu je všeobecným bohatstvím věřících
195 5,50 | Krista v lámaném chlebě je jakoby ponořeno do nevýslovné
196 5,50 | eucharistie podle učení církve, je třeba věnovat veškerou pozornost
197 5,51 | také na světadílech, kde je křesťanství mladší. Tuto
198 5,51 | pozorovat, jaké vitality je schopna eucharistická slavnost
199 5,51 | inspirované kultury.~Nicméně je nutné, aby tato důležitá
200 5,51 | nevýslovného tajemství, s nímž je každá generace povolána
201 5,51 | konfrontovat. Tento „poklad“ je příliš veliký a cenný, než
202 5,51 | eucharistického tajemství je ostatně takové, že vyžaduje,
203 5,51 | Asia, „podobná spolupráce je nezbytná, protože posvátná
204 5,51 | vyznávají všichni, a jelikož je dědictvím celé církve, nemůže
205 5,52 | univerzální církvi, která je s eucharistií spojena. Je
206 5,52 | je s eucharistií spojena. Je bohužel třeba litovat toho,
207 5,52 | církevní povahy eucharistie, to je jejich nejhlubším smyslem.
208 5,52 | svěřené do našich rukou: je příliš veliké, než aby si
209 6,53 | vnitřního postoje. Maria je „žena eucharistie“ celým
210 6,53 | Marii jako na svůj vzor, je povolána napodobovat ji
211 6,54 | proměnit vodu ve víno, a stejně je také schopen učinit z chleba
212 6,55 | působením Ducha Svatého“, je „Boží Syn“ (srov. Lk 1,30-
213 6,56 | slova Poslední večeře: „Toto je moje tělo, které se za vás
214 6,57 | 19). V „památce“ Kalvárie je přítomno všechno, co Kristus
215 6,57 | Janova příkladu tu, která je pokaždé dávána jako Matka.
216 6,57 | se jí doprovázet. Maria je přítomna s církví a jako
217 6,57 | neoddělitelnými skutečnostmi, totéž je třeba říci o dvojici Maria
218 6,57 | eucharistie. Také proto je vzpomínka na Marii při slavení
219 6,58 | osvojuje si Mariina ducha. Je to pravda, kterou můžeme
220 6,58 | eucharistie. Vždyť eucharistie je jako Mariin chvalozpěv především
221 6,58 | s“ Ježíšem. A právě toto je „eucharistický postoj“. ~
222 6,58 | a zvěstuje div, který je všechny překoná, výkupné
223 6,58 | výkupné Vtělení. V Magnificat je konečně přítomna i eschatologická
224 6,58 | svátostných znamení chleba a vína, je vložen do světa zárodek
225 6,58 | spiritualita. Eucharistie je nám dána, aby náš život,
226 Zav,60 | programu». Program už tu je; stále týž, odvozený z evangelia
227 Zav,60 | živé tradice. Jeho středem je vlastně sám Kristus, kterého
228 Zav,61 | zredukování ani zneužívání; je třeba je prožívat v jeho
229 Zav,61 | ani zneužívání; je třeba je prožívat v jeho celistvosti,
230 Zav,61 | buduje a vyjadřuje to, čím je: jedna, svatá, všeobecná
231 Zav,61 | letech třetího tisíciletí, je také cestou obnoveného ekumenického
232 Zav,61 | unum sint“ (Jan 17,11). Je to dlouhá cesta posetá překážkami,
233 Zav,61 | tento poklad nepromrhali, je třeba respektovat požadavky
234 Zav,61 | požadavky vyplývající z toho, že je svátostí společenství ve
235 Zav,61 | staletí byla svědkem toho, jak je křesťanská komunita bdělá
236 Zav,61 | protože „v tomto tajemství je shrnuto celé tajemství naší
237 Zav,62 | Kristově příchodu. Eucharistie je jejich zárukou na zemi a
|