Chap., n.
1 Uvod,1 | koncil právem prohlásil, že eucharistická oběť je „zdrojem
2 Uvod,2 | Jsem vděčný Pánu Ježíši, že mi dopřál opakovat na tomtéž
3 Uvod,7 | církvi novou silou na to, že jejím středem je eucharistie.
4 Uvod,8 | on, věčný Velekněz, tím, že vstoupil skrze krev svého
5 Uvod,9 | mám odvděčit Hospodinu, že se mne tolikrát zastal?
6 Uvod,10| snižování významu. ~Doufám, že tato má encyklika účinně
7 1,11 | spásu lidského pokolení, že Ježíš Kristus ji dovršil
8 1,12 | 19-22). Netvrdil pouze, že to, co jim dává jíst a pít,
9 1,12 | obětní hodnotu, a to tak, že svátostným způsobem zpřítomnil
10 1,14 | Alexandrijský pak zdůrazňoval, že účast na svatých tajemstvích „
11 1,14 | opravdové vyznání a památka, že Pán zemřel a vrátil se k
12 1,15 | protože Pán výslovně řekl, že je to jeho tělo a krev:
13 1,15 | shodě s katolickou vírou, že v objektivní skutečnosti,
14 1,16 | Sám Ježíš nás ubezpečuje, že takové spojení, o němž hovoří
15 1,18 | vyjadřuje důvěryplné očekávání, že „se splní blažená naděje
16 1,18 | pochází ze skutečnosti, že tělo Syna člověka dané za
17 1,19 | církví. Není to náhodou, že se ve východních anaforách
18 1,20 | eucharistie je také fakt, že dává podnět našemu dějinnému
19 1,20 | jeho láskou. Je příznačné, že Janovo evangelium tam, kde
20 2,21 | vatikánský koncil připomněl, že slavení eucharistie je středem
21 2,21 | církve. Vždyť poté, co řekl, že „církev, jež je Kristovo
22 2,21 | Evangelisté upřesňují, že se při Poslední večeři shromáždilo
23 2,21 | posvátné hierarchie“.37 Tím, že jim Kristus dal za pokrm
24 2,22 | přijímáním. Můžeme říci, že nejen každý z nás přijímá
25 2,22 | přijímá Krista, ale také že Kristus přijímá každého
26 2,23 | darem a milostí, působí, že jsme v něm také připojeni
27 2,24 | církev stále hlouběji toho, že se stává „v Kristu jakoby
28 2,24 | Kristova těla. Právě tím, že eucharistie buduje církev,
29 3,26 | zmínil, vyplývá z toho, že souvislost mezi nimi je
30 3,26 | úzká. Je to tak pravdivé, že nám to umožňuje aplikovat
31 3,27 | apoštolové. Ne ve smyslu, že by svátost nesahala k samému
32 3,27 | samému Kristu, nýbrž proto, že ji Ježíš svěřil apoštolům
33 3,27 | Katechismus hovoří, je ten, že „s pomocí Ducha, který v
34 3,28 | apoštolská v tom smyslu, že „až do návratu Krista je
35 3,29 | zvolené Kristem, ukazuje, že eucharistie, kterou slaví,
36 3,30 | díky Nejsvětější Trojici, že se v tom ohledu dosáhlo
37 3,30 | a ačkoliv se domníváme, že neuchovaly původní a úplnou
38 3,30 | tajemství, především proto, že jim chybí svátost kněžství,
39 3,30 | a vzkříšení, vyznávají, že je to znamení života ve
40 3,30 | Podobně si nelze myslet, že je možné nahrazovat nedělní
41 3,30 | je nahradit.~Skutečnost, že moc proměňovat eucharistii
42 3,31 | našemu Pánu, zdůrazňuji, že eucharistie „je hlavním
43 3,31 | nebezpečí hrozí kněžím, totiž že se ztratí ve velkém počtu
44 3,31 | vatikánský koncil rozpoznal, že pastorační láska je poutem,
45 3,31 | povolání. Především proto, že prosba za povolání v ní
46 3,31 | Velekněze; ale také proto, že horlivá péče kněží o eucharistickou
47 3,33 | ať mají tito na paměti, že – jak učí II. vatikánský
48 3,33 | mše svaté, třeba i tak, že využijí příležitostné přítomnosti
49 4,34 | sebe samu. Není to náhoda, že výraz „communio“ se stal
50 4,34 | sdílení] tak dokonalé, že vede na vrchol všech dober:
51 4,36 | ustanovuje: „Kdo si je vědom, že se dopustil těžkého hříchu,
52 4,36 | Chci tedy znovu zdůraznit, že platí a vždy bude platit
53 4,36 | napomenutí apoštola Pavla, totiž že k hodnému přijetí eucharistie, „
54 4,37 | oběť kříže, znamená to, že z ní vyplývá trvalý požadavek
55 4,37 | práva pojednávající o tom, že nemohou být připuštěni k
56 4,39 | eucharistie, je třeba připomenout, že „eucharistická oběť, i když
57 4,39 | církve“.79 Vyplývá z toho, že se eucharistické společenství
58 4,39 | by bylo soběstačné, nýbrž že musí zůstávat v souladu
59 4,41 | mimo jiné jsem připomínal, že pro věřící je účast na mši
60 4,43 | děkovat Nejsvětější Trojici, že v těchto posledních desetiletích
61 4,44 | 44. Právě proto, že jednota církve, kterou eucharistie
62 4,44 | prostředkem a mohlo by se ukázat, že je spíše překážkou k dosažení
63 4,46 | radosti si připomenout, že za určitých daných okolností
64 5,47 | lámání chleba“. Jisté je, že už od Ježíšova živého gesta
65 5,48 | Ženichem a nezapomněla, že je také jejím Pánem a že „
66 5,48 | že je také jejím Pánem a že „hostina“ zůstává vždycky
67 5,49 | To postupně vedlo k tomu, že vznikl zvláštní statut organizace
68 5,49 | uměleckým dílům?~Lze proto říci, že eucharistie kromě toho,
69 5,49 | eucharistie kromě toho, že utvářela církev a spiritualitu,
70 5,51 | senzibilitou různých kultur. Tím, že se eucharistie přizpůsobuje
71 5,51 | než abychom riskovali, že jej ochudíme nebo ohrozíme
72 5,51 | tajemství je ostatně takové, že vyžaduje, aby se ověřování
73 5,52 | bohužel třeba litovat toho, že především v počátcích let
74 5,52 | zemích více než v jiných, že nepovažovali za závazné „
75 5,52 | a její učitelský úřad, a že zavedli neschválené a často
76 6,53 | Marii nemluví. Naopak se ví, že byla přítomna mezi apoštoly, „
77 6,54 | natolik přesahuje náš rozum, že se musíme zcela svěřit Božímu
78 6,55 | eucharistie ustanovena, už tím, že poskytla své panenské lůno
79 6,55 | vyžadovalo, aby věřila, že ten, kterého počala „působením
80 6,55 | tajemství chce, abychom věřili, že týž Ježíš, Syn Boží a Syn
81 6,56 | stařec Simeon zvěstuje, že ono Dítě bude „znamením,
82 6,56 | kterému se bude odporovat“ a že „meč“ pronikne také její
83 6,56 | Panny u paty kříže. Tím, že se Maria den po dni připravovala
84 Zav,59 | kněžství. Zakouším dnes milost, že mohu předložit církvi tuto
85 Zav,61 | požadavky vyplývající z toho, že je svátostí společenství
86 Zav,61 | nebo požadavek, ukazujeme, že jsme si opravdu vědomi velikosti
87 Zav,61 | úlomek. Není nebezpečí, že by se při péči o toto tajemství
|