Table of Contents | Words: Alphabetical - Frequency - Inverse - Length - Statistics | Help | IntraText Library
Ioannes Paulus PP. II
Ecclesia de Eucharistia

IntraText - Concordances

(Hapax - words occurring once)


1005-hledi | hloub-nesla | nesma-predj | predk-synod | synop-zavad | zavaz-zizni

                                                           bold = Main text
     Chap., n.                                             grey = Comment text
1002 1,11 | se eucharistie zrodila. Nesmazatelně nese v sobě vepsánu událost 1003 4,43 | tu jeden aspekt, který se nesmí pro svou důležitost přehlížet: 1004 6,53 | v celém jeho bohatství, nesmíme zapomínat na Marii, Matku 1005 Uvod,4 | svou „hodinou“, i když byl nesmírně těžce zkoušen: „Co mám říci? 1006 1,19 | nebeské liturgii a k onomu nesmírnému zástupu, který volá: „Za 1007 2,25 | mši pro život církve nesmírnou cenu. Taková úcta je úzce 1008 Uvod,5 | zpřítomňuje, je opravdu nesmírnýprostor“, v němž jsou jako 1009 5,48 | svůj adorující úžas před nesmírným darem eucharistie. O nic 1010 1,15 | o této božské svátosti. „Nesmíš vidět v chlebu a vínu prosté 1011 1,13 | svým otcovským darem nového nesmrtelného života ve vzkříšení“.18~ 1012 1,18 | eucharistický chléb zalék nesmrtelnosti, protijed proti smrti“.32~ ~ 1013 5,47 | potřebám chudých bylo nějakýmnesnesitelným“ mrháním. Avšak Ježíš to 1014 4,36 | Synem a Duchem Svatým. Nestačí víra, ale je třeba setrvávat 1015 1,12 | přinesena a která se nikdy nestráví“.15~Mše zpřítomňuje oběť 1016 1,12 | prolévá“ (Lk 22,19-22). Netvrdil pouze, že to, co jim dává 1017 4,34 | nejdete k sv. přijímání a neúčastníte se mše svaté, můžete přijímat 1018 3,30 | ačkoliv se domníváme, že neuchovaly původní a úplnou podstatu 1019 4,40 | přijímá tajemství jednoty, ale neuchovává svazek pokoje, nepřijímá 1020 3,32 | čeká na kněze.~Svátostná neúplnost tohoto slavení musí především 1021 2,22 | uskutečněné skrze křest, se neustále obnovuje a upevňuje účastí 1022 2,22 | vás“ (Jan 20,21). Proto z neustálého obnovování oběti kříže v 1023 2,22 | Kristem se lid nové smlouvy neuzavírá sám do sebe, nýbrž stává 1024 6,54 | Galilejské jako by nám říkala: „Neváhejte a důvěřujte slovu mého Syna. 1025 Zav,59 | němž každý člověk, byť i nevědomě, dychtí. Velké tajemství, 1026 Zav,61 | chrám a Boží rodina; tělo a nevěsta Kristova, oživovaná Duchem 1027 4,43 | který bere naléhavou prosbu nevěsty za svou a spojuje ji s prosbou 1028 5,52 | neschválené a často zcela nevhodné novinky.~Považuji proto 1029 4,36 | 36. Neviditelné společenství, i když podle 1030 4,35 | pouto společenství jak v neviditelném rozměru, který nás v Kristu 1031 6,55 | Boží, lidským očím ještě neviditelný, se nechává zdravit Alžbětou, 1032 4,36 | láskou“ (Gal 5,6).~Celistvost neviditelných pout je konkrétní mravní 1033 4,35 | hierarchickém řádu. Úzký vztah mezi neviditelnými a viditelnými prvky církevního 1034 1,11 | může mít účast a těžit z nevyčerpatelné plody. Toto je víra, z níž 1035 Uvod,10 | svátosti, která se stává nevyčerpatelným zdrojem svatosti. Zbožná 1036 Uvod,9 | když II. vatikánský koncil nevydal zvláštní dokument o eucharistickém 1037 4,44 | krve uskutečňuje, vyžaduje nevyhnutelně úplné společenství v poutu 1038 Uvod,1 | eucharistie. Tato pravda nevyjadřuje pouze každodenní zkušenost 1039 6,55 | své náruči, není to snad nevyrovnatelný vzor lásky, jímž se inspirovat 1040 5,50 | chlebě je jakoby ponořeno do nevýslovné jednoty tří Božských Osob 1041 5,51 | vykonávána se stálým vědomím nevýslovného tajemství, s nímž je každá 1042 2,25 | nejužitečnější“.50 Eucharistie je nevýslovný poklad; nejen když se slaví, 1043 3,33 | pastorační péči o nějakou farnost nevysvěceným věřícím, mají tito na 1044 1,20(34) | je, kdy se nachází nahé. Nevzdávej mu čest zde v chrámu hedvábnými 1045 1,20 | jejich pozemského občanství a nezanedbávali je. Je jejich povinností 1046 1,20(34) | Chceš uctít Kristovo tělo? Nezanedbávej je, kdy se nachází nahé. 1047 5,48 | známost“ se svým Ženichem a nezapomněla, že je také jejím Pánem 1048 5,48 | setníka z evangelia: „Pane, nezasloužím si, abys vešel do mého domu“ ( 1049 Uvod,10 | bratrské setkání. Kromě toho nezbytnost služebného kněžství, které 1050 4,46 | svátostech, mezi nimi také nezbytnosti služebného kněžství k jejich 1051 3,27 | tajemství. Tato víra zůstává nezměněna a pro církev je podstatné, 1052 1,11 | srov. Jan 13,1), lásku, jež nezná míru.~ ~ 1053 1,14 | Vždyť eucharistická oběť nezpřítomňuje pouze tajemství Spasitelova 1054 3,33 | což je povede k tomu, aby neztratili žádnou příležitost ke slavení 1055 1,11 | též své dílo spásy. To pak nezůstává odsunuto do minulosti, neboť „ 1056 1,18(30) | Slavnost Těla a krve Páně, 2. nešpory, antifona ke Kantiku Panny 1057 3,30 | společnosti od nás odloučené nežijí s námi v plné jednotě vyplývající 1058 Zav,62 | světla. S pohledem upřeným na ni poznáváme, jakou eucharistie 1059 Uvod,8 | tomu, který je stvořil z ničeho. A tak on, věčný Velekněz, 1060 3,26 | říkáme o církvi, když ji v nicejsko-konstantinopolském vyznání víry označujeme 1061 Uvod,8 | Vzpomínám na farní kostel v Niegowići, kde jsem vykonával svou 1062 6,54 | zcela svěřit Božímu slovu, nikdo nám nemůže být oporou a 1063 4,45 | brán v úvahu případ jiných, nikoli východních křesťanů, kteří 1064 5,52 | odkazy právního charakteru. Nikomu není dovoleno podceňovat 1065 3,29 | v níž vpravdě nemůže být nikým nahrazen“.60 Služba kněží, 1066 Zav,61 | společenství se všemi bratry, s nimiž nás spojuje společný křest. 1067 Uvod,3 | svátostně předjímalo události, k nimž došlo krátce nato, počínajíc 1068 5,51 | nevýslovného tajemství, s nímž je každá generace povolána 1069 Uvod,4 | Dominus de sepulchro, qui pro nobis pependit in ligno. Alleluia.~ ~ 1070 1,11 | 11. „Pán Ježíš, právě tu noc, kdy byl zrazen“ (1 Kor 1071 1,20 | předkládá vyprávění o „umývání nohou“, v němž se Ježíš stává 1072 5,52 | dodržování liturgických norem a chápáno jako odlesk a 1073 Zav,62 | tuší, jak se zachovat, a noří se do adorace a do bezmezné 1074 5,50 | věnovat veškerou pozornost normám, které řídí výstavbu a zařizování 1075 4,46 | sint jsem sám ocenil tento normativ, který umožňuje postarat 1076 4,37 | a trvale odporuje mravní normě, nemůže se církev necítit 1077 Zav,62 | pastor, panis vere,~Jesu nostri miserere…“~ ~                     1078 1,14 | Sv. Ambrož to připomínal nově pokřtěným jako aplikaci 1079 5,52 | neschválené a často zcela nevhodné novinky.~Považuji proto za svou 1080 4,45 | způsob jednání pak schválily oba kodexy, v nichž je s patřičnými 1081 1,20 | vyplývajících z jejich pozemského občanství a nezanedbávali je. Je jejich 1082 3,29 | Služba kněží, kteří obdrželi svátost kněžského svěcení 1083 4,46 | katolický věřící nebude moci obdržet přijímání v komunitě, jíž 1084 3,32 | vykonávají chvályhodným způsobem obecné kněžství všech věřících, 1085 4,46 | tyto podmínky, které nelze obejít, i když se jedná o zvláštní 1086 1,13 | církve, povolané k tomu, aby obětovala s Kristovou obětí sebe samu. 1087 2,21 | oltáři oběť kříže, «v níž byl obětován náš velikonoční Beránek, 1088 2,21 | společenství s Božím Synem obětovaným za nás: „To konejte na mou 1089 3,29(59) | Christi» jako hlava, jež obětuje ve jménu všech údů“ : Pius 1090 1,12 | již sv. Jan Zlatoústý: „My obětujeme vždy téhož Beránka a ne 1091 3,29 | papežském učení.59 Jak jsem mohl objasnit při jiné příležitosti, in 1092 1,20 | srov. Jan 13,1-20). Jan tak objasňuje jeho hluboký smysl. Apoštol 1093 4,39 | a s celou církví nebo je objektivně připomíná, jak je tomu v 1094 Uvod,6 | rozpoznat všude, kde se objeví, v jeho mnohotvárných způsobech 1095 6,53 | 53. Chceme-li objevit důvěrný vztah, který poutá 1096 4,42 | svátosti jednoty církve oblast obzvláštní péče. Konkrétněji 1097 Zav,62 | proměňující sílu. V  vidíme svět obnovený v lásce. Když ji kontemplujeme, 1098 Uvod,9 | dogmatickým bodem pro trvalou obnovu a růst Božího lidu ve víře 1099 2,22 | skrze křest, se neustále obnovuje a upevňuje účastí na eucharistické 1100 1,20 | komunitní přítomnosti příslib obnovy lidstva jeho láskou. Je 1101 4,37 | se kterým se svatý Pavel obracel na křesťany v Korintu: „ 1102 4,43 | jednoty nás pobízí, abychom obraceli pohled na eucharistii, která 1103 4,37 | vyplývá trvalý požadavek obrácení, osobní odpovědi na vybídnutí, 1104 Uvod,4 | S touto výzvou se církev obrací na všechny v odpoledních 1105 4,44 | toutéž prosbou. Společně se obracíme k Otci a stále více tak 1106 5,50 | tohoto tajemství, vnímaném z obřadního a estetického hlediska, 1107 5,52 | musel na komunitu v Korintu obrátit ostrými slovy kvůli závažným 1108 5,50 | daleko za prostou technickou obratnost a uměli se ochotně otevírat 1109 5,47 | slavení v souladu s novým obsahem velikonočních svátků. ~ ~ 1110 2,24 | zároveň pozvedá zkušenost obsaženou ve společné účasti na tomtéž 1111 Uvod,5 | příjemce milosti vykoupení obsaženy celé dějiny. Tento úžas 1112 1,20 | odpovídal Božímu plánu.~Obzor naší doby zatemňuje mnoho 1113 4,41 | třetího tisíciletí, jsem chtěl obzvláště vyzdvihnout nedělní eucharistii 1114 4,42 | svátosti jednoty církve oblast obzvláštní péče. Konkrétněji a s větší 1115 1,15 | užitečnější a pronikavější, lépe spojuje kritický výkon 1116 3,30 | společenství s Kristem, a očekávají jeho slavný příchod.“62~ 1117 4,46 | encyklice Ut unum sint jsem sám ocenil tento normativ, který umožňuje 1118 5,50 | technickou obratnost a uměli se ochotně otevírat vanutí Božího Ducha.~ 1119 Zav,62 | živ nás a ochraňuj ~                     doveď 1120 5,51 | abychom riskovali, že jej ochudíme nebo ohrozíme pokusy či 1121 1,17 | nich budou podílet, byly očištěním duše, odpuštěním hříchů 1122 Uvod,3 | jak vychází z Večeřadla a odchází s učedníky, aby překročil 1123 4,45 | kteří jsou v dobrém úmyslu odděleni od katolické církve, sami 1124 3,30 | od 16. století a která se oddělila od katolické církve: „Ačkoliv 1125 5,49 | snad v oblasti předmětů a oděvů užívaných pro slavení eucharistie 1126 Uvod,8 | svrchovaném úkonu chvály opět odevzdal celé stvoření tomu, který 1127 6,56 | duchovní přijímánítouhy a odevzdání se, které dojde svého naplnění 1128 Zav,59 | Golgoty se představilo živé, a odhalilo svou tajemnousoučasnost“. 1129 Uvod,1 | Svátosti oltářní, v níž odhaluje plné vyjádření jeho nesmírné 1130 1,18 | pronáší po proměňování, končí odkazem na eschatologické napětí, 1131 5,52 | konkrétnější dokument s odkazy právního charakteru. Nikomu 1132 5,52 | liturgických norem a chápáno jako odlesk a svědectví jedné, všeobecné 1133 3,30 | církevní společnosti od nás odloučené nežijí s námi v plné jednotě 1134 4,38 | není pokřtěná nebo která odmítá celou pravdu víry v tajemství 1135 4,42 | se udělení přijímání odmítnout. Péče o jejich věrné zachovávání 1136 4,46 | zvláštní případy, protože odmítnutí jedné či více pravd víry 1137 3,33 | nebylo podle církevního práva odňato povolení ke slavení mše 1138 5,47 | docela jinak. Aniž by cokoli odnímal povinnosti lásky k potřebným, 1139 4,44(93) | schvalování bludu, nebezpečí odpadu od víry, pohoršení nebo 1140 1,13 | Otec tuto oběť přijal a odplatil toto naprosté sebeodevzdání 1141 Uvod,4 | církev obrací na všechny v odpoledních hodinách Velkého pátku. 1142 6,56 | znamením, kterému se bude odporovata že „meč“ pronikne také 1143 3,31 | pro mladé, aby velkodušně odpověděli na Boží volání. Bůh často 1144 2,21 | téměř jako by chtěl odpovědět na otázku: Jak roste? – 1145 4,37 | požadavek obrácení, osobní odpovědi na vybídnutí, se kterým 1146 5,52 | řečeno, pochopíme velkou odpovědnost, jakou mají při slavení 1147 4,42 | péče. Konkrétněji a s větší odpovědností se tento úkol týká pastýřů 1148 1,11 | jimiž lid v latinském obřadu odpovídá na knězovo zvolání „tajemství 1149 4,41 | Pastýřům se proto ukládá tomu odpovídající povinnost poskytnout všem 1150 Zav,61 | nabádala všechny pokřtěné, aby odpovídali na Ježíšovu prosbuut unum 1151 1,17 | podílet, byly očištěním duše, odpuštěním hříchů a sdílením Ducha 1152 4,36 | dotkli Pánova těla, nýbrž odsouzením, trýzní a hromaděním trestů“.73~ 1153 1,11 | spásy. To pak nezůstává odsunuto do minulosti, neboťvšechno, 1154 4,39 | slavení eucharistické oběti. Odtud pramení velká pravda, vyjádřená 1155 Uvod,9 | slova žalmisty: „Jak se mám odvděčit Hospodinu, že se mne tolikrát 1156 6,53 | vztah k eucharistii nepřímo odvíjet od jejího vnitřního postoje. 1157 Zav,60 | Program tu je; stále týž, odvozený z evangelia a živé tradice. 1158 1,17 | kdo ho s vírou, pojídá Oheň a Ducha. (…) Vezměte a jezte 1159 5,49 | eucharistické liturgie s ohledem na různé legitimně zřízené 1160 Uvod,3 | velikonočního tajemství, stává ohniskem života církve. Je to vidět 1161 1,16 | pokrmu, posluchači zůstali ohromeni a zmateni a donutili Mistra, 1162 5,51 | riskovali, že jej ochudíme nebo ohrozíme pokusy či praktikami zavedenými 1163 Uvod,5 | jeho cestách, rozhodujícím okamžikem jejího vzniku je jistě ustanovení 1164 3,31 | ve skutečnosti vznikla v okamžiku ustanovení eucharistie a 1165 5,47 | hlavu nádobku s drahocenným olejem a vyvolá u učedníkůzvláště 1166 Uvod,3 | potok Cedron a vstoupil do Olivové zahrady. V této zahradě 1167 Uvod,3 | dodnes několik prastarých olivovníků. Snad byly svědky toho, 1168 1,20(34) | zůstane, může také ozdobit oltář“ – Sv. Jan Zlatoústý, Homilie 1169 3,29(59) | Služebník oltáře jedná «in persona Christi» 1170 5,49 | křesťanství dospělo. Formy oltářů a svatostánků se vyvíjely 1171 6,56 | způsobami bylo totéž tělo, které ona počala ve svém lůně! Přijímat 1172 Uvod,3 | letech i nadále uskutečňujeme onen prvotní obraz církve. A 1173 3,27 | Ježíš svěřil apoštolům a oni a jejich nástupci ji postupně 1174 Uvod,10 | tomu přistupují v tom či onom církevním kontextu zlořády, 1175 1,19 | se k nebeské liturgii a k onomu nesmírnému zástupu, který 1176 4,46 | legitimnímu přijetí. A také opačně: katolický věřící nebude 1177 Uvod,5 | a který chtěl, aby byla opakována z pokolení do pokolení všemi, 1178 Uvod,2 | Pánu Ježíši, že mi dopřál opakovat na tomtéž místě, v poslušnosti 1179 1,12 | nerozmnožuje.16 To, co se opakuje, je slavení její památky, 1180 6,54 | postoji tak jako Maria. Když opakujeme Kristovo gesto při Poslední 1181 2,25(50) | Santissima, Introduzione: Opere ascetiche, Avellino 2000, 1182 Uvod,9 | tak katechezi a dosud jsou opěrným dogmatickým bodem pro trvalou 1183 Uvod,8 | svrchovaném úkonu chvály opět odevzdal celé stvoření tomu, 1184 Zav,62 | teolog a zároveň vášnivý opěvovatel eucharistického Krista, 1185 6,58 | srov. Lk 1,52). Maria opěvujenová nebesa a novou zemi“, 1186 Uvod,10 | služebného kněžství, které se opírá o apoštolskou posloupnost, 1187 6,54 | slovu, nikdo nám nemůže být oporou a vůdcem v podobném postoji 1188 4,35 | právoplatné slavení eucharistie a opravdová účast na . Proto je niterným 1189 4,39 | excellence byla slavena bez opravdového společenství s biskupem. 1190 3,33 | aby v komunitě udržovali opravdový „hlad“ po eucharistii, což 1191 5,49 | kvalitních řemeslníků k opravdovým uměleckým dílům?~Lze proto 1192 Uvod,4 | naopak zakoušet osamocení a opuštěnost: „To jste nemohli ani jednu 1193 4,38 | ustanovené a v jejím viditelném organismu se spojují s Kristemkterý 1194 5,49 | že vznikl zvláštní statut organizace eucharistické liturgie s  1195 5,51 | křesťanství mladší. Tuto orientaci vzal za svou II. vatikánský 1196 Uvod,4 | a musí naopak zakoušet osamocení a opuštěnost: „To jste nemohli 1197 1,17(27) | Homilie IV. o svatém týdnu: OSCO 413/Syr. 182, 55.~ 1198 3,32 | pokušení hledat řešení v oslabení požadavků na mravní a formační 1199 4,44 | plného společenství, neboť oslabuje vědomí, jak jsme vzdáleni 1200 1,18 | je jeho tělo vzkříšené a oslavené. S eucharistií takřka přijímáme „ 1201 Uvod,4 | hodiny“, do hodiny kříže a oslavení. Na toto místo a do této 1202 5,50 | nevýslovné jednoty tří Božských Osob a činí ze samé církve „ikonu“ 1203 4,45 | zvláštních okolností jednotlivým osobám, náležejícím do církví nebo 1204 4,38 | možné podávat přijímání osobě, která není pokřtěná nebo 1205 2,25 | povzbuzovali, mimo jiné osobním svědectvím, k eucharistické 1206 1,11 | Kristus dává sám sebe, svou osobu ve svém lidství a též své 1207 5,47 | spojené s tajemstvím jeho osoby.~Vyprávění v synoptických 1208 1,15 | skutečná) ne výlučně, jako by ostatní nebyly «reálné», ale protože 1209 6,56 | úst Petra, Jana, Jakuba a ostatních apoštolů slova Poslední 1210 5,52 | komunitu v Korintu obrátit ostrými slovy kvůli závažným nedostatkům 1211 Uvod,6 | eucharistického Krista, on ji živí a osvěcuje. Eucharistie je tajemství 1212 Uvod,9 | eucharistickém tajemství, osvětluje jeho různé aspekty ve svých 1213 Zav,62 | tajemství své meze, srdce osvícené milostí Ducha Svatého dobře 1214 6,58 | s Kristem a jeho obětí a osvojuje si Mariina ducha. Je to 1215 4,46 | stanovených předpisů v této otázce99 je projevem a zároveň 1216 2,21 | jako by chtěl odpovědět na otázku: Jak roste? – dodává: „Kdykoliv 1217 1,13 | k smrti» (Fil 2,8), svým otcovským darem nového nesmrtelného 1218 6,58 | spásy podle příslibu daného otcům (srov. Lk 1,55), a zvěstuje 1219 1,19 | opravdu kousek nebe, které se otevírá nad zemí. Je to paprsek 1220 5,50 | obratnost a uměli se ochotně otevírat vanutí Božího Ducha.~Nádhera 1221 Uvod,6 | učedníků putujících do Emauz: „Otevřely se jim oči a poznali ho“ ( 1222 Zav,62 | anové země“, které se otevřou našim očím při druhém Kristově 1223 5,51 | zavedenými bez pozorného ověření ze strany příslušných církevních 1224 5,51 | takové, že vyžaduje, aby se ověřování provádělo v úzké spolupráci 1225 4,37 | Úsudek o stavu milosti ovšem spadá pouze do pravomoci 1226 1,20(34) | to, co zůstane, může také ozdobit oltář“ – Sv. Jan Zlatoústý, 1227 1,18 | Ignác z Antiochie právem označil eucharistický chléb za „ 1228 3,26 | nicejsko-konstantinopolském vyznání víry označujeme jakojednu, svatou, všeobecnou 1229 Zav,61 | tělo a nevěsta Kristova, oživovaná Duchem Svatým; univerzální 1230 Uvod,1 | své tělo, Duchem Svatým oživované a oživující, dává lidem 1231 Uvod,1 | Duchem Svatým oživované a oživující, dává lidem život“.2 Proto 1232 2,23 | společně s Kristem“.42 Je to pádná argumentace: naše spojení 1233 1,12 | opakuje, je slavení její památky, její „památné vystavení“ ( 1234 1,12 | slavení její památky, jejípamátné vystavení“ (memorialis demonstratio),17 1235 3,33 | věřícím, mají tito na paměti, žejak učí II. vatikánský 1236 5,48 | nezapomněla, že je také jejím Pánem a žehostinazůstává vždycky 1237 6,55 | tím, že poskytla své panenské lůno k vtělení Božího slova. 1238 1,19 | modlitbách připomíná s úctou Panna Maria, Matka našeho Boha 1239 Zav,62 | Naslouchejme především nejsvětější Panně Marii, v níž se eucharistické 1240 6,53 | poukázal na nejsvětější Pannu jako na učitelku kontemplace 1241 Uvod,8 | náměstích... Toto různorodé panoráma mých eucharistických slavností 1242 Uvod,10 | slavnosti Těla a krve Páně je Pánovou milostí, která každým rokem 1243 4,38 | ho řídí prostřednictvím papeže a biskupůsvazky vyznání 1244 4,39 | vlastním biskupem, nýbrž i s papežem, s biskupským sborem, se 1245 4,44(92) | východních církví, kán. 702; Papežská rada pro jednotu křesťanů, 1246 3,29 | již hluboce zakořeněn v papežském učení.59 Jak jsem mohl objasnit 1247 Uvod,9 | díla koncilů i římských papežů. Jak neobdivovat doktrinální 1248 1,19 | otevírá nad zemí. Je to paprsek slávy nebeského Jeruzaléma, 1249 4,39 | ve své stálé a viditelné partikularitě, jako obraz a pravá přítomnost 1250 1,14 | 14. Kristova Pascha zahrnuje s utrpením a smrtí 1251 Uvod,2 | se uskutečňuje mysterium paschale (velikonoční tajemství) 1252 6,54 | věřícím živou památku na svou Paschu a stát  se «chlebem života»“.~ ~ 1253 Zav,59 | natum de Maria Virgine, vere passum, immolatum, in cruce pro 1254 Zav,62 | dychtí:~          ~„Bone pastor, panis vere,~Jesu nostri 1255 3,32 | tomu, aby se do příslušné pastorace zaměřené na povolání zapojily 1256 3,31 | její ústřední postavení v pastoraci zaměřené na  kněžská povolání. 1257 1,20(33) | Srov. II. vat. koncil, pastorální konstituce o církvi v dnešním 1258 3,28 | díky jejich nástupcům v pastorálním poslání: biskupskému sboru, « 1259 3,28 | Petrovým nástupcem a nejvyšším pastýřem církve»“.53 Apoštolská posloupnost 1260 Zav,62 | Dobrý pastýři, pravý chlebe,~                     1261 4,41 | bránila závažná překážka. Pastýřům se proto ukládá tomu odpovídající 1262 5 | Pátá kapitola~ ~Důstojné slavení 1263 Uvod,4 | k agónii kříže na Velký pátek. Svatá hodina, hodina vykoupení 1264 Uvod,4 | odpoledních hodinách Velkého pátku. Během velikonoční doby 1265 4,36(75) | ke zpovědníkům římských  patriarchálních bazilik (30. 1. 1981): AAS 1266 3,30 | setkáními v modlitbě s křesťany patřícími ke shora uvedeným církevním 1267 2,25(49) | vděčnosti, znamením lásky a patřičným uznáním zde přítomnému Kristu 1268 4,45 | oba kodexy, v nichž je s patřičnými úpravami brán v úvahu případ 1269 1,15 | víře, jak často připomínají patristické katecheze o této božské 1270 6,56 | naznačil „stabat Mater“ Panny u paty kříže. Tím, že se Maria 1271 1,17 | při křtu a daného jakopečeťve svátosti biřmování.~ ~ 1272 Zav,61 | zasluhuje, a dbáme-li s veškerou péčí, abychom neoslabovali některý 1273 5,47 | dal Ježíš učedníkům, aby pečlivě připravili „velkou místnost“, 1274 Uvod,4 | byl pohřben; sestoupil do pekel; třetího dne vstal z mrtvých“. 1275 4,36(75) | Proslov k členům Apoštolské penitenciérie a ke zpovědníkům římských  1276 4,34 | Právě proto je vhodné pěstovat v duši stálou touhu po eucharistické 1277 5,51 | eucharistie přizpůsobuje pestrým podmínkám času a místa, 1278 Uvod,7 | růžence postavit tento svůj pětadvacátý rok do znamení kontemplace 1279 4,39 | univerzální společenství s Petrem a s celou církví nebo je 1280 Zav,59 | na 25. rok služby na Petrově stolci. Činím to se srdcem 1281 3,28 | na pomoc kněze, spolu s Petrovým nástupcem a nejvyšším pastýřem 1282 4,39 | protožeřímský biskup jako Petrův nástupce je trvalý a viditelný 1283 1,20 | vložit do vztahů mezi národy pevné základy spravedlnosti a 1284 Uvod,9 | 5. 1902),5 Mediator Dei Pia XII. (20. 11. 1947)6 a Mysterium 1285 3,29(59) | Haerent animo (4. 8. 1908): Pii X. Acta, IV, 16; Pius XI., 1286 6,58 | jistém smyslu svůj program a plán. Vyjadřuje-li Magnificat 1287 4,36 | zdůraznit, že platí a vždy bude platit v církvi norma, v níž Tridentský 1288 4,46 | přijímání v komunitě, jíž chybí platná svátost kněžského svěcení.98~ 1289 3,29 | nenahraditelná k tomu, aby se platně spojilo eucharistické proměňování 1290 4,46 | služebného kněžství k jejich platnosti, činí žadatele nedisponovaným 1291 3,28 | neboli nepřetržitou řadu platných biskupských svěcení, sahající 1292 4,44 | Taková koncelebrace by nebyla platným prostředkem a mohlo by se 1293 3,30 | víry. Stále ještě zůstává plná naléhavost poznámky, kterou 1294 4,44 | spíše překážkou k dosažení plného společenství, neboť oslabuje 1295 Uvod,7 | roce mého pontifikátu, chci plněji zahrnout do této eucharistické 1296 3,31 | dobro církve a světa, aby plnil koncilní doporučení a vysluhoval 1297 4,43 | aby daroval svým synům plnost Ducha Svatého, aby se tak 1298 2,24 | přijímání, naplňuje s přehojnou plností touhu po bratrské jednotě, 1299 1,20 | eucharistickým“. Právě tento plod proměny existence a úsilí 1300 2,24 | lidstvu kvůli hříchu, se staví plodná síla jednoty Kristova těla. 1301 3,30 | posledních desetiletích předmětem plodného dialogu v rámci ekumenické 1302 Uvod,10 | uvědomělejší, aktivnější a plodnější účast věřících na oltářní 1303 Zav,61 | do Velkého jubilea, nás pobízela tímto směrem a nabádala 1304 Zav,61 | uchovávání tohoto „pokladu“. Pobízená láskou se církev stará, 1305 3,32 | tohoto slavení musí především pobízet celé společenství k horlivější 1306 4,43 | dosáhnout cíle jednoty nás pobízí, abychom obraceli pohled 1307 2,25 | který napsal: „Mezi všemi pobožnostmi je tato, totiž klanět se 1308 Uvod,8 | březích jezer, na mořském pobřeží; sloužil jsem ji na oltářích 1309 5,49 | zaznamenala přechod od počátečních míst slavení eucharistie 1310 2,21 | nového Izraele a zároveň počátkem posvátné hierarchie“.37 1311 3,28 | biskupských svěcení, sahající k počátkům.54 Tato posloupnost je nezbytná 1312 3,32 | společenství, i když je pro počet a rozmanitost svých věřících 1313 1,20 | bránit lidský život od početí k jeho přirozenému konci. 1314 5,52 | utrpení, z důvodů špatně pochopené tvořivosti a přizpůsobování. 1315 1,15 | náročným pokusům o její pochopení.~Je to chvályhodná námaha, 1316 Uvod,3 | nimž došlo krátce nato, počínajíc smrtelnou úzkostí v Getsemanech. 1317 3,31 | totiž že se ztratí ve velkém počtu rozmanitých úkolů. II. vatikánský 1318 5,47 | provedla jako předjímání oné pocty, jíž jeho tělo bude nadále 1319 3,28 | eucharistickou oběť a jménem lidu ji podává Bohu“.56 Proto je v Římském 1320 1,13 | celého křesťanského života, podávají Bohu božský obětní dar a 1321 3,30 | zdržet účasti na přijímání podávaného při jejich slavnostech, 1322 4,38 | svátostí“.78 Není možné podávat přijímání osobě, která není 1323 5,52 | charakteru. Nikomu není dovoleno podceňovat tajemství, svěřené do našich 1324 Uvod,7 | také proto, abych tak Pánu poděkoval za dar eucharistie a kněžství: „ 1325 Uvod,5 | kteří se v církvi služebně podílí na jeho kněžství.~ ~ 1326 4,43(91) | Učiň, abychom my, kteří se podílíme na jediném chlebě a na jediném 1327 Uvod,10 | katolického učení o této podivuhodné svátosti. Vynořuje se někdy 1328 3,32 | prvky, aniž by se přitom podlehlo pokušení hledat řešení v 1329 5,51 | eucharistie přizpůsobuje pestrým podmínkám času a místa, poskytuje 1330 4,41 | důvodech, jež ji činí základní podmínkou pro život církve a jednotlivých 1331 1,15 | během staletí tato pravda podněcovala teologii k náročným pokusům 1332 5,50 | silný smysl pro tajemství a podněcovalo umělce, aby nepojímali své 1333 3,32 | srov. Mt 9,38); musí také podněcovat k tomu, aby se do příslušné 1334 3,31 | eucharistii je účinným příkladem a podnětem pro mladé, aby velkodušně 1335 6,55 | Božího Syna také ve fyzické podobě těla a krve a předjímala 1336 5,51 | exhortaci Ecclesia in Asia, „podobná spolupráce je nezbytná, 1337 3,30 | plné viditelné jednotě. Podobně si nelze myslet, že je možné 1338 6,54 | nemůže být oporou a vůdcem v podobném postoji tak jako Maria. 1339 2,23 | chlebě“ (1 Kor 10,16-17). Podobný a hluboký je komentář sv. 1340 Uvod,5 | Ježíši Kriste“.~Těmito a podobnými slovy církev, zatímco ukazuje 1341 Zav,59 | mysl, aby šla za zdánlivou podobu. Zde naše smysly klamou – „ 1342 4,42 | církevní jednotu a její podpora je úkolem každého věřícího, 1343 4,42 | církev předpisy snažící se podpořit časté a plodné přistupování 1344 3,31 | eucharistickou službu spojená s podporováním uvědomělé, aktivní a plodné 1345 2,25 | čerpal z sílu, útěchu a podporu! O této praxi, kterou učitelský 1346 2,21 | 14). Je to velmi významná podrobnost, protože apoštolovébyli 1347 5,47 | připomínají všechny tyto podrobnosti ve světle v prvotní církvi 1348 3,27 | nezměněna a pro církev je podstatné, aby takovou zůstala.~ ~ 1349 Zav,62 | jako tajemství světla. S pohledem upřeným na ni poznáváme, 1350 Uvod,9 | jež je ještě více naplněno pohnutím a vděčností; jako by zrcadlilo 1351 4,44(93) | nebezpečí odpadu od víry, pohoršení nebo náboženské lhostejnosti.“ – 1352 Uvod,4 | Byl ukřižován, umřel a byl pohřben; sestoupil do pekel; třetího 1353 5,47 | události své smrti a svého pohřbu a cení si pomazání, které 1354 1,11 | ještě jednou připomenout a pohroužím se s vámi, moji drazí bratři 1355 4,43 | milost, která uvedla do pohybu po cestě ekumenismu jak 1356 Uvod,9 | stolci sv. Petra příležitost pojednat o některých aspektech eucharistické 1357 4,37 | Kodexu kanonického práva pojednávající o tom, že nemohou být připuštěni 1358 1,17 | ten, kdo ho s vírou, pojídá Oheň a Ducha. (…) Vezměte 1359 1,18 | prvotinu budoucí plnosti, která pojme člověka v jeho úplnosti. 1360 4,34 | stal jedním ze specifických pojmenování této vznešené svátosti ( 1361 Zav,61 | bdělá při uchovávání tohotopokladu“. Pobízená láskou se církev 1362 Zav,62 | srdce, žíznící po radosti a pokoji, dychtí:~          ~„Bone 1363 5,52 | především v počátcích let pokoncilní liturgické reformy nechyběla 1364 5,48 | nelze přistoupit jinak než s pokorou setníka z evangelia: „Pane, 1365 3,32 | se hledá způsob, jak by pokračovaly nedělní slavnosti, a řeholníci 1366 5,48 | přinesl na kříži, a stává se pokrmem všem věřícím? Jestliže pojetí „ 1367 1,16 | Ježíš poprvé hovořil o tomto pokrmu, posluchači zůstali ohromeni 1368 3,30 | ohledu dosáhlo významných pokroků a sblížení, jež nám dávají 1369 2,21 | Sinaj, stvrzené obětí a pokropením krví,38 kladla Ježíšova 1370 2,21(38) | Mojžíš vzal krev, pokropil lid a řekl: Hle, krev smlouvy, 1371 4,38 | přijímání osobě, která není pokřtěná nebo která odmítá celou 1372 Zav,61 | směrem a nabádala všechny pokřtěné, aby odpovídali na Ježíšovu 1373 3,32 | Farnost je totiž společenství pokřtěných, kteří vyjadřují a stvrzují 1374 1,14 | Ambrož to připomínal nově pokřtěným jako aplikaci události vzkříšení 1375 4,36 | hodnému přijetí eucharistie, „pokud si je člověk vědom smrtelného 1376 1,15 | podněcovala teologii k náročným pokusům o její pochopení.~Je to 1377 5,51 | jej ochudíme nebo ohrozíme pokusy či praktikami zavedenými 1378 5,50 | církve a podle pastoračních pokynů, vhodně vydaných příslušnou 1379 5,48 | Jako žena, která Ježíše pomazala v Betánii, tak i církev 1380 3,31 | na společenské a kulturní poměry v současném světě, snadno 1381 1,15 | lidský rozum celou svou pomíjejícnost. Pochopíme, proč během staletí 1382 3,28 | biskupskému sboru, «jenž na pomoc kněze, spolu s Petrovým 1383 1,20 | zatemňuje mnoho problémů. Stačí pomyslet na naléhavou potřebu pracovat 1384 3,31 | kněze je různorodá. Když pomyslíme na společenské a kulturní 1385 5,50 | posvátných budov. Církev vždy ponechávala umělcům rozsáhlý tvůrčí 1386 6,58 | mocní sesazeni z trůnu a ponížení povýšeni“ (srov. Lk 1,52). 1387 1,13 | sebeodevzdání svého Syna, který se ponížil a byl «poslušným k smrti» ( 1388 5,50 | lámaném chlebě je jakoby ponořeno do nevýslovné jednoty tří 1389 Uvod,7 | jsem všem kněžím na světě poselství. Letos, v pětadvacátém roce 1390 Zav,61 | 11). Je to dlouhá cesta posetá překážkami, které přesahují 1391 5,49 | malým kostelům, kterými jsou posety země, kam křesťanství dospělo. 1392 2,22 | mne poslal Otec, tak i posílám vás“ (Jan 20,21). Proto 1393 Zav,59 | doprovodu vaší víry a k její posile, vydal své svědectví víry 1394 5,52 | Právě kvůli tomu, aby se posílil tento hluboký smysl pro 1395 4,36 | tomuto posvátnému stolu s poskvrněným a zkaženým svědomím. Takové 1396 6,55 | eucharistie ustanovena, tím, že poskytla své panenské lůno k vtělení 1397 4,41 | tomu odpovídající povinnost poskytnout všem možnost dostát tomuto  1398 5,51 | podmínkám času a místa, poskytuje pokrm nejen jednotlivcům, 1399 3,27 | svědků, které s misijním posláním rozeslal sám Kristus“.51 1400 1,16 | hovořil o tomto pokrmu, posluchači zůstali ohromeni a zmateni 1401 Zav,60 | Ducha Svatého, adoraci, poslušnost a lásku k Otci. Kdybychom 1402 3,27 | návaznosti na jednání apoštolů, poslušných Pánova příkazu. ~Druhý smysl 1403 1,13 | který se ponížil a byl «poslušným k smrti» (Fil 2,8), svým 1404 Uvod,8 | sloužil jsem ji na oltářích postavených na sportovních stadiónech, 1405 Uvod,7 | při vyhlášení Roku růžence postavit tento svůj pětadvacátý rok 1406 6,58 | právě toto jeeucharistický postoj“. ~Zároveň Maria připomíná 1407 6,53 | odvíjet od jejího vnitřního postoje. Maria ježena eucharistie“ 1408 5,49 | dějinách nejen vnitřním postojem zbožnosti, nýbrž i skrze 1409 5,51 | stolcem. Jak jsem psal v postsynodální apoštolské exhortaci Ecclesia 1410 4,45 | společenství.~V tomto smyslu postupoval II. vatikánský koncil, když 1411 5,51 | 51. To, k čemu v oblasti posvátného umění a liturgické kázně 1412 4,36 | nepřistupovali k tomuto posvátnému stolu s poskvrněným a zkaženým 1413 5,52 | která by nerespektovala jeho posvátný charakter a univerzální 1414 5,50 | řídí výstavbu a zařizování posvátných budov. Církev vždy ponechávala 1415 2,25 | Kristova přítomnost pod posvátnými způsobami, které se uchovávají 1416 3,29 | v žádné komunitě, ne-li posvěceným knězem, jak výslovně učil 1417 3,28 | Krista je i nadále poučována, posvěcována a vedena apoštoly díky jejich 1418 4,36 | ale je třeba setrvávat v posvěcující milosti a v lásce, a proto 1419 4,40 | vyvozuje: „Kristus Pán (…) posvětil na svém stole tajemství 1420 Uvod,3 | smrtelnou úzkost ajeho pot stékal na zem jako krůpěje 1421 Uvod,3 | učedníky, aby překročil potok Cedron a vstoupil do Olivové 1422 1,20 | evangelia k budování světa podle potřeb lidí, který by plně odpovídal 1423 5,47 | takové gesto vzhledem k potřebám chudých bylo nějakým „nesnesitelným“ 1424 5,47 | připravili „velkou místnost“, potřebnou k tomu, aby mohli jíst velikonoční 1425 5,47 | odnímal povinnosti lásky k potřebným, jimž se budou muset učedníci 1426 3,28 | návratu Krista je i nadále poučována, posvěcována a vedena apoštoly 1427 Uvod,10 | eucharistie bývá redukována na pouhé hlásání. Z toho důvodu také 1428 4,40 | psal věřícím v Korintu, poukazoval na to, jak je jejich rozdělení, 1429 6,53 | objevit důvěrný vztah, který poutá církev k eucharistiiv  1430 3,31 | že pastorační láska je poutem, které dává jednotu jejich 1431 Uvod,9 | co může církev mít na své pouti dějinami. Tím se vysvětluje 1432 Zav,59 | proměněném chlebě a vínu božského Poutníka, který se jednoho dne připojil 1433 5,48 | který je nám předkládán jako poutníkům na cestách světa, jepanis 1434 4,35 | Svátost vyjadřuje takové pouto společenství jak v neviditelném 1435 4,44 | nevyhnutelně úplné společenství v poutu vyznání víry, svátostí a 1436 1,15 | přítomnost, kteráabychom znovu použili slov Pavla VI. – „se nazývá « 1437 3,31 | na Boží volání. Bůh často používá příkladu horlivé pastorační 1438 3,32 | Avšak taková řešení je třeba považovat za prozatímní, zatímco komunita 1439 4,39 | Antiochie napsal: „ se považuje za jistou ta eucharistie, 1440 5,52 | zcela nevhodné novinky.~Považuji proto za svou povinnost 1441 3,33 | po eucharistii, což je povede k tomu, aby neztratili žádnou 1442 6,56 | utrpení a vyjádří se pak v povelikonoční době její účastí na eucharistické 1443 5,48 | méně než první učedníci, pověření připravit „velkou místnost“, 1444 5,47 | synoptických evangeliích pokračuje pověřením, které dal Ježíš učedníkům, 1445 4,39 | pod tím, kterého biskup pověřil“.81 Stejně tak, protože „ 1446 4,46 | křesťanského vyznání, kterým jsme povinni svědčit o pravdě, ale i 1447 1,20 | než kdy jindy angažováni v povinnostech vyplývajících z jejich pozemského 1448 1,13 | svou duchovní oběť církve, povolané k tomu, aby obětovala s 1449 3,33 | církevního práva odňato povolení ke slavení mše svaté. ~~  ~ 1450 6,58 | sesazeni z trůnu a ponížení povýšeni“ (srov. Lk 1,52). Maria 1451 2,25 | Je věcí pastýřů, aby povzbuzovali, mimo jiné osobním svědectvím, 1452 Uvod,10 | posloupnost, zůstává někdy v pozadí a svátostnost eucharistie 1453 4,41 | tomuto  přikázání.87 O něco později, v apoštolském listu Novo 1454 1,20 | povinnostech vyplývajících z jejich pozemského občanství a nezanedbávali 1455 Uvod,10 | Mohly bychom uvést i další pozitivní znamení víry a lásky k eucharistii.~ 1456 Uvod,6 | Otevřely se jim oči a poznali ho“ (Lk 24,31).~ ~ 1457 5,49 | církev a spiritualitu, silně poznamenala i kulturu, zvláště v estetickém 1458 5,48 | vždycky hostinou obětní, poznamenanou krví prolitou na Golgotě. 1459 4,40 | jeho údy“ (1 Kor 12,27), a poznamenával: „Jste-li jeho tělem a jeho 1460 3,30 | zůstává plná naléhavost poznámky, kterou učinil koncil ohledně 1461 Zav,60 | sám Kristus, kterého máme poznat, milovat, následovat, abychom 1462 Zav,62 | S pohledem upřeným na ni poznáváme, jakou eucharistie proměňující 1463 Zav,59 | Každý den víra mohla poznávat v proměněném chlebě a vínu 1464 5,51 | praktikami zavedenými bez pozorného ověření ze strany příslušných 1465 5,51 | všech částech světa možnost pozorovat, jaké vitality je schopna 1466 4,36 | mocnou výmluvností: „I pozvedám svůj hlas, prosím, naléhám 1467 1,17 | prosíme a naléháme: pošli svého Svatého Ducha na nás 1468 5,52 | pro liturgické předpisy, požádal jsem příslušná dikasteria 1469 Zav,61 | nepromrhali, je třeba respektovat požadavky vyplývající z toho, že je 1470 5,51 | důležitá přizpůsobovací práce byla vykonávána se stálým 1471 1,20 | pomyslet na naléhavou potřebu pracovat pro mír, vložit do vztahů 1472 Uvod,10 | stíny nepřijatelných učení a praktik a aby eucharistie i nadále 1473 5,51 | nebo ohrozíme pokusy či praktikami zavedenými bez pozorného 1474 4,36 | přirozenosti“ (2 Petr 1,4), a praktikování ctností víry, naděje a lásky. 1475 2,25 | umožňuje to čerpat ze samého pramene milosti. Křesťanská komunita, 1476 2,22 | Tak se eucharistie stává pramenem a zároveň vyvrcholením evangelizace, 1477 4,39 | eucharistické oběti. Odtud pramení velká pravda, vyjádřená 1478 5,50 | věřících a nese sama v sobě přání a řekl bych i záruku žádoucí 1479 Uvod,3 | zahradě je dodnes několik prastarých olivovníků. Snad byly svědky 1480 2,22 | přátelství: „Vy jste moji přátelé“ (Jan 15,14). Ba dokonce 1481 2,22 | nás. Uzavírá s námi své přátelství: „Vy jste moji přátelé“ ( 1482 4,39 | partikularitě, jako obraz a pravá přítomnost jedné, svaté, 1483 4,46 | odmítnutí jedné či více pravd víry o těchto svátostech, 1484 3,26 | je velmi úzká. Je to tak pravdivé, že nám to umožňuje aplikovat 1485 Uvod,1 | Nejsvětější svátost nadále pravidelně doprovázela její dny a naplňovala 1486 5,52 | konkrétnější dokument s odkazy právního charakteru. Nikomu není 1487 4,37 | milosti ovšem spadá pouze do pravomoci dotyčného člověka, neboť 1488 4,35 | tomto kontextu existuje právoplatné slavení eucharistie a opravdová 1489 2,22 | uskutečňuje vznešeným způsobempřebýváníKrista a učedníka, jednoho 1490 4,36 | lásce, a proto musí člověk přebývattělem i srdcemv lůně 1491 5,49 | kontext dovolil, zaznamenala přechod od počátečních míst slavení 1492 Zav,61 | láskou se církev stará, aby předala následujícím křesťanským 1493 Zav,59 | zakořeněná v Kristově slově a nám předaná apoštoly. Dovolte, abych 1494 3,27 | jejich nástupci ji postupně předávali k nám. Církev slavila 1495 4,36 | smrtelného hříchu, je nutné předcházející vyznání hříchů“.75~ ~ 1496 1,18 | Eucharistie je směřování k cíli, předchuť plné radosti přislíbené 1497 5,47 | Betánii je v jistém smyslu předehrou. Jedna žena, kterou Jan 1498 3,28 | Proto je v Římském misálu předepsáno, aby eucharistickou modlitbu 1499 Uvod,3 | eucharistie totiž svátostně předjímalo události, k nimž došlo krátce 1500 6,56 | Kalvárii, žila jakýsi druh „předjímané eucharistie“, dalo by se 1501 1,18 | 11); v jistém smyslu je předjímáním ráje, „zárukou budoucí slávy“.30 1502 Uvod,5 | ale to je jakoby shrnuto, předjímáno a navždy „soustředěno“ v


1005-hledi | hloub-nesla | nesma-predj | predk-synod | synop-zavad | zavaz-zizni

Best viewed with any browser at 800x600 or 768x1024 on Tablet PC
IntraText® (V89) - Some rights reserved by EuloTech SRL - 1996-2007. Content in this page is licensed under a Creative Commons License