101-necin | nedel-tedy | tehdy-zivou
Part
501 III | vlastní jejich jedinému a nedělitelnému svědomí. „Nemohou vést paralelně
502 II | odporujícími. Jelikož víra tvoří nedělitelnou jednotu, není možné vyjmout
503 IV | žije, s sebou přinášejí nedokonalé situace a často prudké změny.
504 IV | pouhé strukturální změny, je nedostačující a zavádějící. Pokud totiž
505 II | pokusy o narušení principu nedotknutelnosti lidského života, aniž by
506 II | křesťanské svědomí nikomu nedovoluje podporovat svým hlasem uplatnění
507 II | relativistickou tezi, podle níž neexistuje žádná mravní norma, která
508 IV | lidské osoby a nikoli o neexistující rovnost náboženství a kulturních
509 IV | společnosti, ve které se nehlásá pravda a neusiluje se o
510 II | a odpovědnost, kterou za něj všichni nesou. Jan Pavel
511 III | obecnému blahu společnosti. Nejedná se přitom o „konfesní hodnoty“,
512 II | zasáhnout, aby připomněli nejhlubší smysl života a odpovědnost,
513 II | jednoho časového úseku a nejistotu ve vztahu k nové epoše stojící
514 IV | vůči jiným názorům, které nejnovější vývoj demaskoval jako slabé
515 IV(28) | Dignitatis humanae, 1: „Nejprve tedy posvátný sněm vyznává,
516 V | náboženskými hodnotami, pod jejichž nejvyšším vedením se všechno uvádí
517 II | ideologické hledisko má někdy sklon sekularizovat hodnotu
518 III | Jan Pavel II. varoval několikrát před nebezpečím, které hrozí
519 I | účasti občanů – křesťanů i nekřesťanů – na veřejném životě. Skutečně
520 II | třeba mít na zřeteli, že některá rozhodnutí v sociálních
521 IV | že byly – dokonce uvnitř některých sdružení a organizací katolického
522 III | lidské osoby. Skutečnost, že některým z těchto pravd učí také
523 V | evangelia. Je sice pravda, že tu nemáme trvalou vlast, ale hledáme
524 I | I. Neměnné učení~ ~1. Křesťané si pro
525 I | demokra-tickém systému by se nemohl dobře rozvíjet bez aktivní,
526 II | předložený k hlasování – nemohli „poslanci, jejichž odpor
527 III | Ten, kdo je chrání, se nemusí bezpodmínečně hlásit ke
528 III | nich nesmí vměšovat, ani je nemůže předpisovat, nebo jim bránit,
529 II | velmi důležitým znamením, na němž se projevuje rostoucí vnímavost
530 II | článků, aniž by se přitom nenarušilo celé katolické učení. Politická
531 IV | svědomí a náboženství proto neodporuje odsouzení indiferentismu
532 II | sociální nauky církve by neodpovídala odpovědnosti za obecné blaho.
533 III | těchto pravd učí také církev, neoslabuje občanskou oprávněnost a „
534 III | působení v politice cizí, a nepraktikují ani žádnou formu konfesionalismu.
535 III | blaha. Sociální nauka církve nepředstavuje žádné vměšování do vlády
536 II | usnášejí se na zákonech, nepřihlížejících k zásadám přirozené morálky
537 III | prosazová-ním principu, který nepřihlíží k morální a sociální nauce
538 IV | volbách čtenáře dvojznačným a nepřiměřeným způsobem, šířily chybná
539 II | morálními principy, které nepřipouštějí žádné odchylky, výjimky
540 III | křesťanství by nadto nejen neprospěla budoucímu konceptu společnosti
541 II | zaměňováno s pluralismem, který nerozlišuje při volbě morálních principů
542 II | etického pluralismu v sobě nese zřetelné znaky naznačující
543 II | kteří považují za absolutně nesprávnou relativistickou tezi, podle
544 IV | morálky, ospravedlnit je a nést dále, budou změny spočívat
545 IV | slabých základech.~Víra nikdy neusilovala o vtěsnání sociálně politických
546 IV | které se nehlásá pravda a neusiluje se o její dosažení, je odstraněna
547 I | kompromis. Aniž by se zřekl „neutuchající věrnosti k oprávněným autoritám
548 V | pozemské povinnosti, neboť si neuvědomují, že právě víra je k jejich
549 II | slabá, kdyby si za základ nevzala ústřední význam lidské osoby.
550 III | omezit či odstranit také jiná nezadatelná lidská práva.“24 Všichni
551 II | se potratu a eutanazie (nezaměňovat s odmítnutím přehnané terapeutické
552 II | ochrana osobních práv je nezbytnou podmínkou, aby se občané
553 IV | náplně katolické tradice. Nezbytným a naléhavým úkolem dneška
554 I | až k mučednické smrti „o nezcizitelné důstojnosti svědomí“2. Ačkoliv
555 III | vždy a všude zasazuje a nezištně je brání, neboť v tom spatřuje
556 II | myslet na sociální ochranu nezletilých a na osvobození obětí moderních
557 II | podpořili svým hlasem19. To neznamená, že by – jak učí Jan Pavel
558 II | Jedná-li se o tyto základní, nezpochybnitelné etické postuláty, musejí
559 II | jejich vlastních dětí je nezpochybnitelným právem, které je navíc uznáno
560 II | a základních hodnot, na něž se bere zřetel. Daná mnohotvárnost
561 I | obecného blaha“10. Patří k ní podpora a ochrana takových
562 IV | slabých základech.~Víra nikdy neusilovala o vtěsnání sociálně
563 II | zformované křesťanské svědomí nikomu nedovoluje podporovat svým
564 II | blaha. Politická svoboda se nikterak nezakládá na relativistické
565 II | zamlčovat velká nebezpečí, k nimž by některé duchovní proudy
566 IV(28) | Ad gentes, 11; Deklarace Nostra aetate, 2; Jan Pavel II.,
567 I(11) | 593n.; encyklika Rerum novarum: ASS 23 (1890/91) 643n.,
568 IV | která na základě evangelia novým způsobem vyloží bohatství
569 I | odloučit od morálky“3. ~Nynější demokratické společnosti,
570 III | ohledu na to, zda jednotlivý občan tyto pravdy uznal na základě
571 III | kterou se rozumí autonomie občanské a politické sféry vůči náboženské
572 III | také církev, neoslabuje občanskou oprávněnost a „laicitu“
573 III | Identifikace náboženského zákona s občanským zákonem může ve skutečnosti
574 I | spolupracovat s ostatními občany podle svých specifických
575 IV | poslední době docházelo občas k tomu, že byly – dokonce
576 IV | které se nazývají katolické. Obdobně je třeba říci, že některé
577 III | zájmu pravdy o člověku a o obecném blahu. Na druhé straně nelze
578 II | nezletilých a na osvobození obětí moderních forem otroctví (
579 II | který spolu s teorií a obhajobou etického pluralismu v sobě
580 III | angažovanost katolíků. To je třeba objasnit, a to nejen z hlediska terminologie.
581 II | principy. V zákonodárství se objevují pokusy o narušení principu
582 III | přináší plody ve všech oblastech svého působení a života.
583 IV | vtěsnání sociálně politických obsahů do strohého schématu. Byla
584 III | věřící laiky však jistě obsahuje morální povinnost koherentního
585 V | které jsou v této instrukci obsaženy, si kladou za úkol osvětlit
586 II | sociálního chování. V této obtížné situaci mají katolíci právo
587 IV | nebo zkresluje křesťanské očekávání věčného života.~Zároveň
588 I(11) | Praha 1996; apoštolský list Octogesima adveniens: AAS 63 (1971)
589 II | které nepřipouštějí žádné odchylky, výjimky nebo kompromisy
590 IV | základních etických otázkách odchylují od morální a sociální nauky
591 III | solidarita v práci, láska a oddanost v rodině a při výchově dětí,
592 III | lidskému pokroku.~ ~6. Často se odkazuje na „laicitu“, která by měla
593 II | manželství mezi osobami odlišného pohlaví a jejíž jednotu
594 I | psychologického nátlaku, odmítl jakýkoliv kompromis. Aniž
595 IV | V tomto ohledu je třeba odmítnout politické postoje a způsoby
596 II | eutanazie (nezaměňovat s odmítnutím přehnané terapeutické horlivosti,
597 II | vyžaduje, aby bylo absolutně odmítnuto násilí a terorismus. Potřebuje
598 II | nemohli „poslanci, jejichž odpor vůči potratu je jasný a
599 IV | postoje a způsoby chování odporují základním principům křesťanského
600 II | alternativními nebo těmto článkům odporujícími. Jelikož víra tvoří nedělitelnou
601 I | dobře rozvíjet bez aktivní, odpovědné a velkorysé účasti všech, „
602 II | Bůh přenechal svobodnému a odpovědnému úsudku jednoho každého člověka.
603 III | je spravedlivější a více odpovídá důstojnosti člověka.~V demokratických
604 II | jejich vlastního soudu lépe odpovídají požadavkům obecného blaha.
605 III | rozdílných postupů, v nichž se odráží různé vnímání a různé kultury,
606 IV | katolicismu. Tento úkol nelze odsouvat, mimo jiné i proto, aby
607 IV | náboženství proto neodporuje odsouzení indiferentismu a náboženského
608 IV | neusiluje se o její dosažení, je odstraněna i jakákoliv forma pravého
609 III | náboženskou svobodu a omezit či odstranit také jiná nezadatelná lidská
610 III | jim bránit, s výjim-kou odůvodněných požadavků v zájmu veřejného
611 II | hodnotu. Zároveň s falešným odvoláváním na hodnotu tolerance se
612 III | žádnému věřícímu není dovoleno odvolávat se v politice na princip
613 II | kdy by nebylo možné úplně odvrátit či zrušit zákon o potratu
614 II | tak jeho zhoubný účinek s ohledem na veřejnou kulturu či morálku“20.~
615 III | svornosti mezi národy, nýbrž ohrozila by duchovní a kulturní základy
616 II | uskutečnění a na různých okolnostech. Není úkolem církve předkládat
617 II | stejnou hodnotu, nýbrž na okolnosti, že politické aktivity směřují
618 III | 5. Při pohledu na tento okruh problémů lze sice právem
619 I(11) | 190n., Zvon, Praha 1996; okružní list S palčivou starostí:
620 I(11) | Redemptoris: AAS 29 (1937) 78n., Olomouc 1993; Pius XII., encyklika
621 III | vykonávat politickou moc, ani omezovat svobodné vyjadřování názoru
622 III | pouze jedna pravda. Bylo by omylem zaměňovat správnou autonomii,
623 V | hledáme budoucí, jsou však na omylu ti, kdo se domnívají, že
624 IV | vatikánském koncilu, se opírá o ontologickou důstojnost lidské osoby
625 I(5) | II. vatikánského koncilu, op. cit., 75.~
626 I(11) | dvou uplynulých staletích opakovaně vyjadřoval k zásadním otázkám
627 IV | vatikánském koncilu, se opírá o ontologickou důstojnost
628 II | pluralismu nemá nic společného s opráv-něnou svobodou katolických občanů
629 I | záležitostí v atmosféře opravdové svobody4, vyžadují nové
630 III | církev, neoslabuje občanskou oprávněnost a „laicitu“ působení těch,
631 I | neutuchající věrnosti k oprávněným autoritám a institucím“,
632 I | a kulturní, které slouží organické a systematické podpoře obecného
633 IV | uvnitř některých sdružení a organizací katolického ražení – zastávány
634 IV | příslušností ke sdružením a organizacím, které se nazývají katolické.
635 V | V. Závěr~ ~9. Orientační body, které jsou v této
636 IV | časopisy v jistých zemích orientovaly při politických volbách
637 II | takovým zákonem působené, a oslabit tak jeho zhoubný účinek
638 III | která kompromitují nebo oslabují ochranu základních etických
639 II | být uznávána práva všech osob, rodin i skupin a také jejich
640 II | monogamním manželství mezi osobami odlišného pohlaví a jejíž
641 II | koncil učí, že „ochrana osobních práv je nezbytnou podmínkou,
642 III | chtěl ve jménu respektu před osobním svědomím spatřovat v morální
643 IV | vycházející z víry a z morálky, ospravedlnit je a nést dále, budou změny
644 III | katolíků, stejně jako všech ostatních občanů, hledat upřímně pravdu
645 II | život. Stejně jako všem ostatním katolíkům jim není dovoleno,
646 I | věcí8 a spolupracovat s ostatními občany podle svých specifických
647 III | jsou příležitosti pro stálé osvědčování víry, naděje a lásky.“25
648 II | ochranu nezletilých a na osvobození obětí moderních forem otroctví (
649 III | katolíci v politice musejí osvojit, s prosazová-ním principu,
650 II | lidstvo ve svém vývoji a při osvojování lidských životních podmínek
651 II | které nelze srovnávat s otázkami kladenými v minulých staletích.
652 III | úkonech občanů.~Zcela jinou otázkou je právo a povinnost katolíků,
653 III | kde se uskutečňuje láska k Otcově slávě a ve službě bratřím
654 III | přirozené etiky. Tak by se otevřela cesta k morální anarchii,
655 IV | pravého svobodného konání a otevřena cesta k libertinismu a individualismu,
656 II | umožnily dosažení cílů, které otřásají svědomím člověka a vyžadují
657 II | osvobození obětí moderních forem otroctví (například drog nebo zneužívání
658 II | rozhodování a zákonodárci se pak domnívají, že musejí tuto
659 I(11) | Praha 1996; okružní list S palčivou starostí: AAS 29 (1937)
660 IV(29) | kardinálů: Insegnamenti di Paolo VI, svazek 14, Vatikán 1976,
661 I(11) | Papežský učitelský úřad se ve dvou
662 III | nedělitelnému svědomí. „Nemohou vést paralelně dvojí život: na jedné straně
663 II(12) | 1994; Projev před italským parlamentem, 5: L’Osservatore Romano,
664 II | prostřednictvím zastoupení v parlamentu – spolupracovat při vykonávání
665 I(6) | angažovanosti věřících laiků. Pastýři mají právo a povinnost předkládat
666 III | morální sféře –, hodnotou patřící k vymoženostem civilizace,
667 II | Působení katolíků je zřetelněji patrné a je rovněž spjato s větší
668 I | More, který byl vyhlášen za patrona představitelů vlád a politiků
669 I(2) | prohlášení svatého Tomáše Mora patronem představitelů vlád a politiků,
670 III | jsou zahrnuty do Božího plánu. Bůh chce, aby se tyto oblasti
671 II | zrušit zákon o potratu již platný nebo předložený k hlasování –
672 V | že právě víra je k jejich plnění zavazuje ještě více, a to
673 I | které se s ním shodují – plní všeobecné politické povinnosti,
674 V | věřící, „aby se snažili plnit své světské povinnosti,
675 II | možných příčin. Mír je vždy „plodem spravedlnosti a důsledkem
676 II | nesmí být ovšem zaměňováno s pluralismem, který nerozlišuje při volbě
677 III | souladu s vlastním svědomím pobídku k tomu, že je lze politicky
678 II | člověka na život od jeho početí až po jeho přirozený konec.
679 II | je jejím základem správné pochopení lidské osoby17. Katolíci
680 I | mají chvályhodně všichni podíl na utváření veřejných záležitostí
681 I | napsal, že křesťané „se podílejí na veřejném životě jako
682 II | osvojování lidských životních podmínek prošlo. Jistě velmi důležitým
683 I | organické a systematické podpoře obecného blaha“10. Patří
684 II | takových zákonů, nebo aby je podpořili svým hlasem19. To neznamená,
685 II | zúčastňovali názorové kampaně na podporu takových zákonů, nebo aby
686 IV | ražení – zastávány postoje podporující politické síly a hnutí,
687 II | lidského bytí a jíž by bylo podřízeno každé pojetí člověka, obecného
688 I | tomuto tématu, které je v podstatných rysech shrnuto v Katechismu
689 I | Přitom musejí respektovat podstatu a oprávněnou autonomii řádu
690 III | požadavky vycházejí z lidské podstaty a patří k přirozenému mravnímu
691 II | manželství mezi osobami odlišného pohlaví a jejíž jednotu a stabilitu
692 III | laicitě a pluralismu~ ~5. Při pohledu na tento okruh problémů
693 II | a terorismus. Potřebuje pohotovost a bdě-lost těch, kdo v politice
694 IV | kultura, která by byla s to pojmout nároky vycházející z víry
695 II | také chování nastupujících pokolení.~V dnešní společnosti lze
696 III | osoby a skutečnému lidskému pokroku.~ ~6. Často se odkazuje
697 II | zákonodárství se objevují pokusy o narušení principu nedotknutelnosti
698 III | postoj popírá nejen jakýkoliv politický a kulturní význam křesťanského
699 III | tomu, aby prostřednictvím politiky vznikl sociální řád, který
700 II | této tendence je bohužel poměrně častý jev, kdy se ve veřejných
701 I(11) | Pius XII., encyklika Summi Pontificatus: AAS 31 (1939) 423n.; rozhlasová
702 III | intolerantního laicismu. Tento postoj popírá nejen jakýkoliv politický
703 III | blahu. Na druhé straně nelze popírat, že politika musí brát zřetel
704 II | sociálního blaha, a to v přesně popsaných historických, geografických,
705 I(11) | 1996; Pavel VI., encyklika Populorum progressio: AAS 59 (1967)
706 I | statků, jako je veřejný pořádek a mír, svoboda a rovnost,
707 III | požadavků v zájmu veřejného pořádku. Uznávání občanských a politických
708 II | předložený k hlasování – nemohli „poslanci, jejichž odpor vůči potratu
709 I | podle jejich názoru nejlépe poslouží obecnému blahu5. Život v
710 II | nemohou být v žád-ném případě postaveny právně naroveň rodině a
711 II | mají „jasnou povinnost“ postavit se proti každému zákonu,
712 III | intolerantního laicismu. Tento postoj popírá nejen jakýkoliv politický
713 I | k vytváření politických postojů a zákonných rozhodnutí,
714 III | ochranu základních etických postulátů sloužících obecnému blahu
715 II | nezpochybnitelné etické postuláty, musejí věřící vědět, že
716 III | uvažovat o aplikaci rozdílných postupů, v nichž se odráží různé
717 IV(28) | humanae, 1: „Nejprve tedy posvátný sněm vyznává, že sám Bůh
718 IV | náboženství a při jeho přijetí potlačí svědomí“29. Potvrzení svobody
719 III | zákonem může ve skutečnosti potlačit náboženskou svobodu a omezit
720 IV | tomto smyslu papež Pavel VI. potvrdil, že „koncil nezakládá toto
721 IV | přijetí potlačí svědomí“29. Potvrzení svobody svědomí a náboženství
722 III | duchu úlohy sobě vlastní – poučit a inspirovat svědomí věřících,
723 II | politických otázek má komplexnější povahu. To vysvětluje, proč existuje
724 I | najevo dvojznačná pojetí a povážlivé postoje, takže se ukazuje
725 II | zatímco v jiných případech se považuje za dostatečný shrnující
726 II | mravní zákon14. Křesťan je povinen uznávat „oprávněnou různost
727 II | člověka. Je ovšem právem a povinností církve vynášet morální soudy
728 V | a to každého podle jeho povolání.“ Věřící mají toužit „vykonávat
729 II | které je – i morálně – povoleno), které musejí chránit prvořadé
730 IV | IV. Poznámky k dílčím aspektům~ ~7. V
731 III | vycházejí z přirozeného poznání člověka žijícího ve společnosti,
732 IV(28) | že sám Bůh dal lidstvu poznat cestu, po níž lidé, kteří
733 III | s výjim-kou odůvodněných požadavků v zájmu veřejného pořádku.
734 II | vlastního soudu lépe odpovídají požadavkům obecného blaha. Politická
735 II | občanů – a to i katolíků – požaduje, aby se vzdali účasti na
736 II | dochází k tomu, že občané požadují naprostou autonomii svého
737 III | kompetence a solidarita v práci, láska a oddanost v rodině
738 I(11) | 4n.; encyklika Libertas praestantissimum: ASS 20 (1887/88) 593n.;
739 III | Skutečnost, že některým z těchto pravd učí také církev, neoslabuje
740 III | společnosti, i když těmto pravdám zároveň učí určité náboženství,
741 III | první řadě respekt před těmi pravdami, které vycházejí z přirozeného
742 IV(28) | Věříme, že toto jediné pravé náboženství je uskutečněno
743 II | mezinárodními deklaracemi o lidských právech. Stejně tak je třeba myslet
744 II | žád-ném případě postaveny právně naroveň rodině a nemohou
745 II | prostředky, které demokratický právní řád dává k dispozici všem
746 III | věřícími atd.) zůstávají mimo pravomoci státu, který se do nich
747 III | svědomí věřících, a sice především těch, kdo se zapojují do
748 II | vedení státu“18.~ ~4. Z předešlého vyplývá, že existuje celý
749 II | potratu již platný nebo předložený k hlasování – nemohli „poslanci,
750 I | nečiní nárok na to, aby předložila veškeré učení církve k tomuto
751 III | autonomie laiků, a dávat tak přednost řešením, která kompromitují
752 III | vměšovat, ani je nemůže předpisovat, nebo jim bránit, s výjim-kou
753 IV | naléhavým úkolem dneška je představit pomocí vyjadřovacích prostředků
754 V | Tarcisio Bertone SDB~ prefekt emeritní arcibiskup z Vercelli~
755 II | nezaměňovat s odmítnutím přehnané terapeutické horlivosti,
756 I | společnostech11. Při často překotných událostech poslední doby
757 II | jsou zjevné, vybízejí k přemýšlení o cestě, kterou lidstvo
758 II | časných otázek, které Bůh přenechal svobodnému a odpovědnému
759 II | evangelium Ježíše Krista, může přenechat jiným.~Působení katolíků
760 II | sociálního blaha, a to v přesně popsaných historických,
761 IV | která tradici biblické víry převrací v jakýsi prorocký systém
762 II | dostatečný shrnující etický soud, přičemž se zapomíná na komplexnost
763 II | zapomíná na komplexnost možných příčin. Mír je vždy „plodem spravedlnosti
764 III | racionálního hledání, či je přijal na základě víry. „Laicita“
765 IV | pravého náboženství a při jeho přijetí potlačí svědomí“29. Potvrzení
766 II | Konečně je třeba mezi těmito příklady jmenovat velké téma míru.
767 III | kultury – to všechno jsou příležitosti pro stálé osvědčování víry,
768 II | spočívá moderní stát, by byla příliš slabá, kdyby si za základ
769 IV(30) | Pius XI., encyklika Quas primas: AAS 17 (1925), 604–605;
770 II | straně umožňuje nejlépe přímou účast občanů na politických
771 IV | kterých člověk žije, s sebou přinášejí nedokonalé situace a často
772 III | vin-ným kmenem – Kristem –, přináší plody ve všech oblastech
773 III | odvolávat se v politice na princip pluralismu a autonomie laiků,
774 IV | chování odporují základním principům křesťanského svědomí a nejsou
775 II | aktivity směřují případ od případu ke zcela konkrétnímu uskutečnění
776 V | evangeliem a kulturou, které připomněl Druhý vatikánský koncil.
777 II | povinnost zasáhnout, aby připomněli nejhlubší smysl života a
778 III | lidské podstaty a patří k přirozenému mravnímu zákonu. Ten, kdo
779 II | od jeho početí až po jeho přirozený konec. Stejně je třeba připomenout
780 II | názorů slučitelných s vírou a přirozeným mravním zákonem ty, které
781 II | člověku a o světě, která mu přísluší skrze evangelium Ježíše
782 IV | svědomí a nejsou slučitelné s příslušností ke sdružením a organizacím,
783 I | Skutečně všichni mohou přispět svým hlasem k volbě zákonodárců
784 III | konfesionalismu. Spíše tak vhodně přispívají k tomu, aby prostřednictvím
785 IV | náboženské poselství a svědomí přizpůsobuje pouhé pozemské naději, která
786 III | všechny návrhy svobodně probírají a zkoumají. Ten, kdo by
787 II | komplexnější povahu. To vysvětluje, proč existuje v zásadě více stran,
788 II | nachází v komplexním kulturním procesu, který naznačuje konec jednoho
789 II | hlasem uplatnění politického programu, ve kterém jsou základní
790 I(11) | VI., encyklika Populorum progressio: AAS 59 (1967) 257–299,
791 II | jev, kdy se ve veřejných prohlášeních tvrdí, že etický pluralismus
792 II | důležitým znamením, na němž se projevuje rostoucí vnímavost pro obecné
793 IV | biblické víry převrací v jakýsi prorocký systém bez Boha, instrumentalizuje
794 III | politice musejí osvojit, s prosazová-ním principu, který nepřihlíží
795 II | Politická angažovanost ve prospěch jednoho izolovaného aspektu
796 II | drog nebo zneužívání formou prostituce). V tomto výčtu nesmí chybět
797 I | lidskému životu a k životnímu prostředí, spravedlnost, solidarita
798 IV | představit pomocí vyjadřovacích prostředků moderní kultury plody duchovního,
799 II | jasnou povinnost“ postavit se proti každému zákonu, který je
800 II | nimž by některé duchovní proudy chtěly nasměrovat zákonodárství,
801 II | lidských životních podmínek prošlo. Jistě velmi důležitým znamením,
802 IV | nedokonalé situace a často prudké změny. V tomto ohledu je
803 IV(28) | uznávala, že v nich jsou „prvky pravdy a dobra“. Srov. Dokumenty
804 III | Laicita“ znamená totiž v první řadě respekt před těmi pravdami,
805 I | křesťanských spisovatelů prvních staletí napsal, že křesťané „
806 II | povoleno), které musejí chránit prvořadé právo člověka na život od
807 I | byl vystaven různým formám psychologického nátlaku, odmítl jakýkoliv
808 II | skutečností nemá vliv na živnou půdu, ze které vychází působení
809 I(11) | encyklika Pacem Dei munus pulcherrimum: ASS 12 (1920) 209n.; Pius
810 II | zmírnit škody, takovým zákonem působené, a oslabit tak jeho zhoubný
811 I | sloužili Bohu velkorysým působením v politických úřadech i
812 II | mnohokrát zdůraznil, že ti, kdo působí přímo v zákonodárných shromážděních,
813 I(11) | 209n.; Pius XI., encyklika Quadragesimo anno: AAS 23 (1931) 190n.,
814 IV(30) | Srov. Pius IX., encyklika Quanta cura: ASS 3 (1867) 162;
815 IV(30) | 171; Pius XI., encyklika Quas primas: AAS 17 (1925), 604–
816 III | pravdy uznal na základě racionálního hledání, či je přijal na
817 III | Laicita“ znamená totiž v první řadě respekt před těmi pravdami,
818 V | instrukci, na které se usneslo řádné zasedání Kongregace pro
819 IV(27) | II., encyklika Fides et ratio, 90, Zvon, Praha 1999.~
820 III | angažovanosti a v kultuře. Ratolest, která je spojena s vin-ným
821 V | Krále.~ ~ ~ ~+ Joseph kard. Ratzinger + Tarcisio Bertone SDB~
822 IV | a organizací katolického ražení – zastávány postoje podporující
823 II | za absolutně nesprávnou relativistickou tezi, podle níž neexistuje
824 I(11) | 1887/88) 593n.; encyklika Rerum novarum: ASS 23 (1890/91)
825 III | znamená totiž v první řadě respekt před těmi pravdami, které
826 IV(28) | náboženské tradice s upřímným respektem a dokonce uznávala, že v
827 III | Ten, kdo by chtěl ve jménu respektu před osobním svědomím spatřovat
828 II | člověka a vyžadují řešení, respektující koherentním a celistvým
829 III | laiků, a dávat tak přednost řešením, která kompromitují nebo
830 IV | katolické. Obdobně je třeba říci, že některé katolické časopisy
831 III | laicitu“, která by měla řídit politickou angažovanost
832 V | nařídil její zveřejnění.~ ~Řím, v sídle Kongregace pro
833 II | oprávněnou různost názorů při řízení časných záležitostí“15.
834 II | zákonné uznání. Také svoboda rodičů ve výchově jejich vlastních
835 II | uznávána práva všech osob, rodin i skupin a také jejich výkon“21.
836 II | zaručena také ochrana a podpora rodiny, která se zakládá na monogamním
837 II | znamením, na němž se projevuje rostoucí vnímavost pro obecné blaho,
838 II | které jsou morálně často rozdílné, že některé základní politické
839 III | právem uvažovat o aplikaci rozdílných postupů, v nichž se odráží
840 II | politické společnosti bez rozdílu. Dějiny 20. století dostatečně
841 I(11) | Pontificatus: AAS 31 (1939) 423n.; rozhlasová vánoční poselství 1941–1944;
842 II | účast občanů na politických rozhodnutích, že je však na druhé straně
843 II | znaky naznačující úpadek a rozklad rozumu a principů přirozeného
844 II | kulturních souvislostech. Rozličné postoje a řešení, která
845 I | to jest na mnohostranných rozličných iniciativách v rovině hospo-dářské,
846 III | aniž se přitom náležitě rozlišuje mezi kompetencemi náboženství
847 III | je laicita, pod kterou se rozumí autonomie občanské a politické
848 II | naznačující úpadek a rozklad rozumu a principů přirozeného mravního
849 I | systému by se nemohl dobře rozvíjet bez aktivní, odpovědné a
850 II | třeba chránit před moderními rozvodovými zákony. Jiné formy soužití
851 II | vzrůstající odpovědnost vůči rozvojovým zemím. Na druhé straně však
852 II | povinen uznávat „oprávněnou různost názorů při řízení časných
853 IV | pouhé pozemské naději, která ruší nebo zkresluje křesťanské
854 I | které je v podstatných rysech shrnuto v Katechismu katolické
855 II | vycházela z přirozenosti samého lidského bytí a jíž by bylo
856 II | vědět, že je v nebez-pečí samo jádro morálního řádu, které
857 IV | zavádějící. Pokud totiž samotný základ nebude tvořit kultura,
858 I(6) | 1990. Tato instrukce se samozřejmě týká politické angažovanosti
859 III | které mají absolutní hodnotu samy o sobě, protože slouží důstojnosti
860 III(26)| Projev k diplomatickému sboru akreditovanému u Svatého
861 IV | politických obsahů do strohého schématu. Byla si vždy vědoma toho,
862 V | Kongregace pro nauku víry, schválil papež Jan Pavel II. při
863 V | Ratzinger + Tarcisio Bertone SDB~ prefekt emeritní arcibiskup
864 IV | slučitelné s příslušností ke sdružením a organizacím, které se
865 IV | ve kterých člověk žije, s sebou přinášejí nedokonalé situace
866 V | emeritní arcibiskup z Vercelli~ sekretář~ ~
867 II | hledisko má někdy sklon sekularizovat hodnotu míru, zatímco v
868 III | slávě a ve službě bratřím a sestrám. Veškerá činnost, každá
869 III | zaměňuje náboženská a politická sféra. „Velmi delikátní jsou situace,
870 III | ale nikoli vůči morální sféře –, hodnotou patřící k vymoženostem
871 III | autonomie občanské a politické sféry vůči náboženské a církevní –
872 III | politicky žijí a jednají ve shodě s vlastním svědomím, nejsou
873 IV | nýbrž se s ním zcela shoduje.~ ~ ~
874 I | hodnotami, které se s ním shodují – plní všeobecné politické
875 II | se považuje za dostatečný shrnující etický soud, přičemž se
876 I | je v podstatných rysech shrnuto v Katechismu katolické církve.
877 II | působí přímo v zákonodárných shromážděních, mají „jasnou povinnost“
878 V | její zveřejnění.~ ~Řím, v sídle Kongregace pro nauku víry,
879 III | tohoto postoje by byla vláda silnějšího nad slabým. Marginalizace
880 IV | postoje podporující politické síly a hnutí, které se v základních
881 II | chování. V této obtížné situaci mají katolíci právo a povinnost
882 II | ideologické hledisko má někdy sklon sekularizovat hodnotu míru,
883 II | světě, která mu přísluší skrze evangelium Ježíše Krista,
884 II | práva všech osob, rodin i skupin a také jejich výkon“21.
885 I | nekřesťanů – na veřejném životě. Skutečně všichni mohou přispět svým
886 IV | že bez pravdy není žádné skutečné svobody. „Pravda a svoboda
887 III | důstojnosti lidské osoby a skutečnému lidskému pokroku.~ ~6. Často
888 III | další práva lidské osoby. Skutečnost, že některým z těchto pravd
889 II | Daná mnohotvárnost časných skutečností nemá vliv na živnou půdu,
890 II | moderní stát, by byla příliš slabá, kdyby si za základ nevzala
891 IV | nejnovější vývoj demaskoval jako slabé a naprosto zcestné. Názor,
892 IV | změny spočívat stále jen na slabých základech.~Víra nikdy neusilovala
893 III | byla vláda silnějšího nad slabým. Marginalizace křesťanství
894 V | dne 24. listopadu 2002, na slavnost Krista Krále.~ ~ ~ ~+ Joseph
895 III | základních etických postulátů sloužících obecnému blahu společnosti.
896 I | četné muže a ženy, kteří sloužili Bohu velkorysým působením
897 III | aby jejich jednání vždy sloužilo komplexnímu rozvíjení lidské
898 IV | křesťanského svědomí a nejsou slučitelné s příslušností ke sdružením
899 II | si z politických názorů slučitelných s vírou a přirozeným mravním
900 III | dětí, sociální a politická služba, hlásání pravdy v oblasti
901 III | láska k Otcově slávě a ve službě bratřím a sestrám. Veškerá
902 III | a zajišťování veřejných služeb se nesmí dostávat do závislosti
903 II | okolnosti, že politické aktivity směřují případ od případu ke zcela
904 II | sociálního života „nelze smlouvat“. ~V rovině konkrétního
905 I | svědčit až k mučednické smrti „o nezcizitelné důstojnosti
906 I | stvrdil svým ~životem a svou smrtí, že „člověk se nesmí odloučit
907 II | aby připomněli nejhlubší smysl života a odpovědnost, kterou
908 V | Vyzývá věřící, „aby se snažili plnit své světské povinnosti,
909 IV(28) | Nejprve tedy posvátný sněm vyznává, že sám Bůh dal
910 IV | nikdy neusilovala o vtěsnání sociálně politických obsahů do strohého
911 II | aby se vzdali účasti na sociálním a politickém životě vlastních
912 II | spravedlnosti a principů lidské solidarity a subsidiarity, podle nichž „
913 II | Ten potřebuje pravdivé a solidní základy, to znamená etické
914 I | křesťanským svědomím“7 a v sou-ladu s hodnotami, které se s
915 II | II. Některé klíčové body současné kulturní ~a politické debaty~ ~
916 II | dostatečný shrnující etický soud, přičemž se zapomíná na
917 II | které podle jejich vlastního soudu lépe odpovídají požadavkům
918 II | povinností církve vynášet morální soudy o časných záležitostech,
919 V | křesťanského života: jednotu a soulad mezi vírou a životem, mezi
920 II | technologických a kulturních souvislostech. Rozličné postoje a řešení,
921 II | rozvodovými zákony. Jiné formy soužití nemohou být v žád-ném případě
922 IV(28) | mohou dosáhnout v Kristu spásy a blaženosti. Věříme, že
923 III | respektu před osobním svědomím spatřovat v morální povinnosti křesťanů
924 III | nezištně je brání, neboť v tom spatřuje službu v zájmu pravdy o
925 III | jsou situace, ve kterých se specifická náboženská norma stává zákonem,
926 III | velmi dobře vědomi toho, že specifické náboženské akty (vyznání
927 I | ostatními občany podle svých specifických kompetencí a v souladu s
928 I | Již jeden z křesťanských spisovatelů prvních staletí napsal,
929 II | zřetelněji patrné a je rovněž spjato s větší odpovědností v případech,
930 II(12) | 1996; encyklika Veritatis splendor, 101, Zvon, Praha 1994;
931 II | Demokratická struktura, na které spočívá moderní stát, by byla příliš
932 IV | a nést dále, budou změny spočívat stále jen na slabých základech.~
933 III | kultuře. Ratolest, která je spojena s vin-ným kmenem – Kristem –,
934 IV | a svoboda jsou totiž buď spojovány navzájem, nebo společně
935 IV | spojovány navzájem, nebo společně bídně zanikají,“27 napsal
936 II | a politické debaty~ ~2. Společnost se dnes nachází v komplexním
937 II | kulturní pluralismus, který spolu s teorií a obhajobou etického
938 II | považují za lidsky pravdivé a spravedlivé a jež by chtěli uskutečnit
939 III | vznikl sociální řád, který je spravedlivější a více odpovídá důstojnosti
940 I | a k životnímu prostředí, spravedlnost, solidarita atd.~Tato instrukce
941 IV | veřejném mínění není vždy správně chápána a formulována. Právo
942 II | pokud je jejím základem správné pochopení lidské osoby17.
943 I | sociální, zákonodárné, správní a kulturní, které slouží
944 III | Bylo by omylem zaměňovat správnou autonomii, kterou si katolíci
945 II | aktuálních problémů, které nelze srovnávat s otázkami kladenými v minulých
946 II | pohlaví a jejíž jednotu a stabilitu je třeba chránit před moderními
947 III | všechno jsou příležitosti pro stálé osvědčování víry, naděje
948 I | křesťanských spisovatelů prvních staletí napsal, že křesťané „se
949 III | chce, aby se tyto oblasti staly ,dějinným místem‘, kde se
950 I(11) | okružní list S palčivou starostí: AAS 29 (1937) 145–167;
951 I | podpora a ochrana takových statků, jako je veřejný pořádek
952 III | specifická náboženská norma stává zákonem, nebo se jím má
953 II | uskutečnění nebo zaručení stejné základní hodnoty mohou vést
954 II | nejistotu ve vztahu k nové epoše stojící na horizontu. Velké vymoženosti,
955 III(26)| akreditovanému u Svatého stolce: L’Osservatore Romano, 11.
956 II | bez rozdílu. Dějiny 20. století dostatečně ukazují, že pravdu
957 II | proč existuje v zásadě více stran, ve kterých mohou katolíci
958 I(6) | Aktivní účast v politických stranách je však vyhrazena laikům.“
959 IV | náboženského relativismu ze strany katolické nauky30, nýbrž
960 II | hodnoty mohou vést konkrétní strategie, které jsou morálně často
961 II | konkrétního politického střetávání je třeba mít na zřeteli,
962 IV | sociálně politických obsahů do strohého schématu. Byla si vždy vědoma
963 II | koherence věřících. Demokratická struktura, na které spočívá moderní
964 IV | katolíků lze omezit na pouhé strukturální změny, je nedostačující
965 I | všech, „i když co do formy, stupně, funkcí a odpovědnosti různým,
966 I | kterou se vyznačoval, stvrdil svým ~životem a svou smrtí,
967 II | principů lidské solidarity a subsidiarity, podle nichž „mají být uznávána
968 I(11) | 1993; Pius XII., encyklika Summi Pontificatus: AAS 31 (1939)
969 III | účast na bohoslužbách a na svátostech, ~teologická učení, vzájemná
970 I | vládní úrovni. Je mezi nimi i svatý Tomáš (Thomas) More, který
971 IV(29) | Insegnamenti di Paolo VI, svazek 14, Vatikán 1976, 1088–1089.~
972 I | politiků a který dokázal svědčit až k mučednické smrti „o
973 II | neboť tím by se zříkali svědectví křesťanské víry ve světě
974 III | z hlediska terminologie. Svědomité rozvíjení obecného blaha
975 II | cestě, kterou lidstvo ve svém vývoji a při osvojování
976 I | Církev uctívá mezi svými světci také četné muže a ženy,
977 IV | v desetiletích po druhé světové válce v různých zemích jisté
978 III(24)| Pavel II., Poselství ke Světovému dni míru 1991, 4: AAS 83 (
979 V | aby se snažili plnit své světské povinnosti, a to v duchu
980 III | a na druhé straně život ,světský‘, tj. život v rodině, v
981 III | společnostech se všechny návrhy svobodně probírají a zkoumají. Ten,
982 III | politickou moc, ani omezovat svobodné vyjadřování názoru katolíků
983 IV | jakákoliv forma pravého svobodného konání a otevřena cesta
984 II | otázek, které Bůh přenechal svobodnému a odpovědnému úsudku jednoho
985 II | společného s opráv-něnou svobodou katolických občanů zvolit
986 III | budoucímu konceptu společnosti a svornosti mezi národy, nýbrž ohrozila
987 I | stvrdil svým ~životem a svou smrtí, že „člověk se nesmí
988 I | s ostatními občany podle svých specifických kompetencí
989 I | občané“1. Církev uctívá mezi svými světci také četné muže a
990 V | uvádět přitom v jednu živoucí syntézu lidské, domácí, výdělečné,
991 IV | převrací v jakýsi prorocký systém bez Boha, instrumentalizuje
992 I | které slouží organické a systematické podpoře obecného blaha“10.
993 II | které chtějí zmírnit škody, takovým zákonem působené, a oslabit
994 III | dvojí život: na jedné straně takzvaný ,duchovní‘ život s jeho
995 I | pojetí a povážlivé postoje, takže se ukazuje jako vhodné osvětlit
996 V | Joseph kard. Ratzinger + Tarcisio Bertone SDB~ prefekt emeritní
997 II | druhé straně možná jen do té míry, pokud je jejím základem
998 V | domácí, výdělečné, vědecké i technické úsilí s náboženskými hodnotami,
999 II | geografických, ekonomických, technologických a kulturních souvislostech.
1000 IV(28) | Dignitatis humanae, 1: „Nejprve tedy posvátný sněm vyznává, že
|