V. Závěr

9. Orientační body, které jsou v této instrukci obsaženy, si kladou za úkol osvětlit jeden velmi důležitý aspekt křesťanského života: jednotu a soulad mezi vírou a životem, mezi evangeliem a kulturou, které připomněl Druhý vatikánský koncil. Vyzývá věřící, „aby se snažili plnit své světské povinnosti, a to v duchu evangelia. Je sice pravda, že tu nemáme trvalou vlast, ale hledáme budoucí, jsou však na omylu ti, kdo se domnívají, že proto mohou zanedbávat své pozemské povinnosti, neboť si neuvědomují, že právě víra je k jejich plnění zavazuje ještě více, a to každého podle jeho povolání.“ Věřící mají toužit „vykonávat všechny své pozemské činnosti a uvádět přitom v jednu živoucí syntézu lidské, domácí, výdělečné, vědecké i technické úsilí s náboženskými hodnotami, pod jejichž nejvyšším vedením se všechno uvádí do souladu k Boží slávě“³¹.

Tuto instrukci, na které se usneslo řádné zasedání Kongregace pro nauku víry, schválil papež Jan Pavel II. při audienci dne 21. listopadu 2002 a nařídil její zveřejnění.

Řím, v sídle Kongregace pro nauku víry, dne 24. listopadu 2002, na slavnost Krista Krále.

+ Joseph kard. Ratzinger                 + Tarcisio Bertone SDB

                  prefekt                             emeritní arcibiskup z Vercelli

                       sekretář