Paragraph

 1 Uvod|             Božího, Otce, který nás se sebou smiřuje, se v nej-čistším
 2 Uvod|         který nás se sebou smiřuje, se v nej-čistším lůně blahoslavené
 3 Uvod|            v Jordánu. Tomuto obřadu se podrobil sám Ježíš (srov.
 4 Uvod|            by zhřešil, ale protože „se dává započítat mezi hříšníky;
 5 Uvod|           ze stavu otroctví, v němž se nachází člověk, který podlehl
 6 Uvod|    kajícníka, který lituje, vyznává se a činí pokání.~V apoštolském
 7 Uvod|           biskupského synodu, který se touto problematikou zabýval.
 8 Uvod|             Tehdy jsem vybízel, aby se za každou cenu zamezilo
 9 Uvod|             smyslu pro hřích‘… Když se zmíněný synod zabýval tímto
10 Uvod|         pravděpodobně nezbytné, aby se duchovní pastýři vyzbrojili
11 Uvod|        kromě vědomí hříchů, kterých se dopustili, lítosti a rozhodnutí
12 Uvod|           lítosti a rozhodnutí dále se jich nedopouštět6 své hříchy
13 Uvod|         práva, platné v souvislosti se slavením této svátosti,
14 Uvod|        slavení této svátosti. Jedná se o zajištění věrnějšího a 
15 Uvod|            19–23). Zvláště nezbytné se to jeví, když pozorujeme
16 Uvod|      společně s chybným uchylováním se k „hromadné“ či „všeobecné
17 Uvod|      absoluci“. V takovémto případě se již nejedná o mimo-řádný
18 Uvod|     vyžadovaných pro velkou nouzi10 se v praxi ztrácí ze zřetele
19 1   |           vědomý si těžkého hříchu, se smíří s Bohem a církví.
20 1   |          nemožnost, a v tom případě se smíření může uskutečnit
21 1   |           duše, je povinen postarat se, aby jemu svěření věřící
22 1   |             aby jemu svěření věřící se mohli vyzpovídat, když o 
23 2   |      věřících. V místech bohoslužeb se zvláště doporučuje viditelná
24 2   |           dispozici jiní kněží, aby se tak vyhovělo potřebám věřících. 15~ ~
25 3   |             těžkých hříchů, kterých se dopustil po křtu a které
26 3   |            také doporučeno vyznávat se i ze všedních hříchů. 17~ ~
27 4   | předcházející individuální zpovědi, se kterou se počítá v kán.
28 4   |     individuální zpovědi, se kterou se počítá v kán. 961 Kodexu
29 4   |             charakter“ 18 a „nemůže se udělovat hromadně, leč jen:~
30 4   |         svaté přijímání. Nepovažuje se za velkou nouzi, když není
31 4   |             množství kajícníků, jak se může stát o nějaké slavnosti
32 4   |                  Případ velké nouze se upřesňuje následovně:~a)
33 4   |      upřesňuje následovně:~a) Jedná se o objektivně výjimečné situace,
34 4   |        nemožnost jednotlivců vyznat se „řádně“ a „ve vhodné době“,
35 4   |          nemožnost musí být spojena se skutečností, že kajícníci
36 4   |        kajícníků i diecéze týkající se její pastorační organizace
37 4   |            totiž nemožnost zpovídat se „řádně“ a „ve vhodné době“,
38 4   |          řádně“ a „ve vhodné době“, se vztahuje pouze k času, odůvodněně
39 4   |        udělení svátosti. Nevztahuje se na pastorační rozmluvu,
40 4   |       kánonu 960 za předpokladu, že se nejedná o bezprostřední
41 4   |              jako v případě, kdy by se například za „dlouhé“ postrádání
42 4   |      hromadného rozhřešení, jako by se jednalo o běžnou možnost,
43 5   |             vezme v úvahu kritéria, se kterými souhlasí ostatní
44 5   |         církevní disciplínou, která se ostatně opírají o požadavky
45 6   |     biskupské konference o tom, zda se v jejich diecézích případy
46 7   |     dispozice kajícníků, zdůrazňuje se následující:~a) „Aby věřící
47 7   |             mnohým kajícníkům, žádá se nejen řádná dispozice, ale
48 7   |        předsevzetí v patřičném čase se vyznat z těžkých hříchů,
49 7   |   předcházet poučení věřících, „aby se každý snažil vzbudit úkon
50 8   |          platnosti povinnost „věrně se vyzpovídat alespoň jedenkrát
51 8   |      těžkých hříchů“. 24 „Ten, komu se odpouštějí hromadnou absolucí
52 9   |         počínaje dnešním dnem, čímž se ruší jakékoli předchozí