Osoby

65. Z hlediska jáhna, který je první odpovědnou osobou a protagonistou, je trvalá formace především neustálý proces obrácení, který se týká jeho samého jako jáhna, to znamená celé jeho osoby posvěcené svátostí svěcení a vyslané ke službě církvi, a čerpá z nich všechny schopnosti, aby žil v plnosti obdržené dary svého stavu, a to v jakékoli době a za jakýchkoli životních okolností a v různých úkolech, které mu biskup svěří.¹⁹⁹

Starost církve o trvalou formaci jáhnů by byla tudíž neúčinná bez přičinění každého z nich. Taková formace se nemůže zredukovat na pouhou účast na kurzech, studijních dnech atd., ale vyžaduje, aby každý jáhen, vědom si této nutnosti, ji pěstoval se zájmem a jistým duchem zdravé iniciativy. Ať se jáhen zajímá o četbu vybraných knih s církevními kritérii, ať nezanedbává sledování některých periodických publikací s prověřenou věrností k učitelskému úřadu a ať nezanedbává denní rozjímání. Formovat se stále víc, aby mohl stále lépe a více sloužit, je důležitou součástí služby, která je od něj vyžadována.

66. Z hlediska biskupa²⁰⁰ a kněží, spolupracovníků biskupského úřadu, kteří nesou odpovědnost a váhu jeho vykonávání, spočívá trvalá formace v pomoci jáhnům, aby překonali jakýkoli dualismus a nesoulad mezi spiritualitou a vykonáváním služby, ale dříve ještě aby překonali každý nesoulad mezi vlastním případným civilním povoláním a jáhenskou spiritualitou, „aby velkoryse odpověděli na závazek, který vyžaduje důstojnost i odpovědnost, které jim Bůh svěřil prostřednictvím svátosti svěcení; tím, že budou uchovávat, hájit a rozvíjet svou specifickou identitu a povolání, aby posvěcovali sebe samé i jiné vykonáváním služby.“²⁰¹

Obě perspektivy se doplňují a vzájemně se na sebe odvolávají, protože jsou s pomocí nadpřirozených darů založeny na vnitřní jednotě osoby.

Pomoc, kterou jsou formátoři povoláni poskytovat, bude o to účinnější, oč více bude tato pomoc odpovídat osobním potřebám každého jáhna, protože každý žije svou vlastní službu v církvi jako neopakovatelná osoba a ve vlastní situaci.

Toto osobní doprovázení dá také jáhnům pocítit lásku, s jakou se matka církev sklání k jejich úsilí s věrností žít milost svátosti. Je tudíž velmi důležité, aby jáhnové měli možnost si vybrat duchovního vůdce schváleného biskupem, se kterým by vedli pravidelné a časté rozhovory.

Ostatně celé diecézní společenství má nějakým způsobem zájem na formaci jáhnů²⁰² a především je to farář nebo jiný k tomu určený kněz, který s bratrskou starostlivostí poskytne jáhnovi vlastní oporu.