4. Jáhenská spiritualita

11. Z teologické identity jáhna vyplývají jasné linie jeho specifické spirituality, která je ve své podstatě spiritualitou služby.

Nejvyšším vzorem je Kristus - služebník, který žil zcela ve službě Bohu pro dobro lidí. Kristus sám sebe poznává v služebníku prvního zpěvu v knize Iz 4, 18-19. Výslovně kvalifikoval svou činnost jako službu: Mt 20,28, Lk 22,27, Jan 13,1-17, Flp 20,7-8, 1 Petr 2,21-25 a doporučil svým učedníkům, aby jednali právě tak: Jan 13,34-35, Lk 12,37. Spiritualita služby je spiritualitou celé církve, neboť celá církev podle vzoru Panny Marie je služebnicí Páně (Lk 1,28) pro spásu světa. Proto, aby celá církev mohla lépe žít tuto spiritualitu služby, dává jí Pán živé a osobní znamení tím, že on sám je služebníkem. Spiritualita služby je proto specifickým způsobem spiritualitou jáhna. Svátostí svěcení se jáhen pro církev stává živým obrazem Krista-služebníka. Ústřední myšlenkou jeho duchovního života bude tedy služba; jeho svatost spočívá v tom, že se stane velkorysým a věrným služebníkem Boha a lidí, zvláště těch nejchudších a trpících. Jeho asketické úsilí bude směřovat k získání těch ctností, které jsou potřebné k vykonávání jeho služby.

12. Tato spiritualita se pochopitelně bude harmonicky přizpůsobovat spiritualitě vázané na daný životní stav. Proto tatáž jáhenská spiritualita dozná různých obměn podle toho, zda ji žije člověk ženatý, vdovec, svobodný, řeholník nebo zasvěcená osoba. Formační postup bude přihlížet k těmto různým obměnám a nabízet jednotlivé duchovní cesty podle typu kandidátů.