|
2.
Požadavky v závislosti na životním stavu
kandidátů
a) Svobodní
36. „Z
církevního zákona potvrzeného samotným
koncilem vyplývá, že ti, kteří jsou od
mládí voláni k jáhenství, jsou povinni
zachovávat zákon celibátu.“ 40 Tento zákon
je zvlášť vhodný pro posvátnou službu,
jemuž se dobrovolně podrobují ti, kteří pro to
obdrželi charisma.
Stálé
jáhenství žité v celibátu zdůrazňuje
služebníkovi některé skutečnosti. Svátostné
ztotožnění se s Kristem je opravdu spojeno s nerozděleným
srdcem, tedy se snoubeneckou volbou výlučné,
trvalé, úplné, jediné a nejvyšší
lásky; služba církvi se tak může zakládat
na plné disponibilitě. Hlásání Kristova
království je podloženo odvážným svědectvím
toho, kdo pro Krista opustil i ty nejdražší statky.
b) Ženatí
37. „Co se
týče ženatých mužů, je třeba dbát
na to, aby byli povýšeni na jáhenství ti,
kteří žijí už dlouhá léta
v manželství, a proto by měli prokázat, že
dokáží řídit vlastní domácnost,
mají manželku a děti, kteří vedou opravdu
křesťanský život a vyznačují se dobrou
pověstí.“ 41
Nejen to:
kromě pevného rodinného života nemohou být
ženatí kandidáti připuštěni, „dokud
není znám nejen manželčin souhlas, ale též
její řádný křesťanský život a
její přirozené vlastnosti, aby nebyly
překážkou či zábranou manželově
službě“. 42
c) Vdovci
38.
„Jáhni i ti, kteří byli svěceni v
pozdějším věku, po přijetí
svěcení s ohledem na tradiční církevní
kázeň nemohou uzavřít manželství.“
43 Tentýž právní předpis platí
pro jáhny, kteří zůstali vdovci. 44 Jsou
povoláni k tomu, aby svědčili o lidské a
duchovní pevnosti ve svém životě.
Další
podmínkou k přijetí kandidátů z řad
vdovců je postarat se o lidskou a křesťankou výchovu
vlastních dětí nebo prokázat k tomu svou
způsobilost.
d)
Členové institutů zasvěceného života a
společností apoštolského života
39.
Stálí jáhni patřící k institutům
zasvěceného nebo apoštolského života45 by
měli obohacovat svou službu zvláštním charismatem,
které přijali. Jejich pastorační činnost
totiž, i když je pod jurisdikcí místního
ordináře, 46 je charakterizována
zvláštními rysy jejich řeholního či
zasvěceného života. Budou se proto snažit uvést do
souladu řeholní život nebo zasvěcené
povolání s povoláním služebným a
přispět svým osobitým přínosem k
poslání církve.
|