5. Udělení služeb lektorátu a akolytátu

57. „Před přijetím jáhenství, ať trvalého nebo přechodného, se vyžaduje, aby kandidát přijal služby lektora a akolyty a po vhodnou dobu je vykonával“ ⁵⁶ s cílem být lépe připraven na budoucí službu slova a oltáře. ⁵⁷ Vždyť církev považuje za vhodné, aby kandidáti svěcení poznávali jak skrze studium, tak postupným vykonáváním služby slova a oltáře tento dvojí aspekt kněžské funkce a rozjímali o něm. Autentičnost jejich služby tak vynikne s větší účinností. Kandidáti pak přistupují ke svátosti svěcení s plným vědomím svého poslání, duchem horliví, „pohotoví ve službě Pánu, vytrvalí v modlitbě a vnímaví k potřebám věřících“ (srov. Řím 12,11-13).

Povaha těchto služeb a jejich důležitost z hlediska pastorace je popsána v apoštolském listu Ministeria quaedam, na který odkazujeme.

58. Na výzvu zodpovědného za formaci podají aspiranti lektorátu a akolytátu dobrovolně vyplněnou a podepsanou žádost ordináři (biskupovi nebo vyššímu představenému), který rozhodne o přijetí. ⁵⁹ Po přijetí žádosti postupuje biskup nebo vyšší představený při udělování služeb podle obřadu v Pontificale Romanum. ⁶⁰

59. Je vhodné, aby mezi udělením lektorátu a akolytátu uplynul určitý čas, ve kterém by kandidát mohl vykonávat přijatou službu. ⁶¹ „Mezi přijetím služby akolyty a udělením jáhenství je mezidobí v trvání šesti měsíců.“ ⁶²