Table of Contents | Words: Alphabetical - Frequency - Inverse - Length - Statistics | Help | IntraText Library
Kongregace pro Katolickou Výchovu; Kongregace pro Klérus
Normy pro formaci trvalých jáhnu

IntraText CT - Text

  • Directorium pro ministerio et vita Diaconorum permanentium
    • 2 JÁHENSKÁ SLUŽBA
      • Služba liturgická
Previous - Next

Click here to show the links to concordance

Služba liturgická

 

28. Obřad svěcení zdůrazňuje další pohled na jáhenský úřad: na službu oltáře.72

Jáhen přijímá svátost svěcení, aby sloužil jako služebník křesťanského společenství v hierarchickém společenství s biskupem a s knězi. Biskupovi a pod ním pak knězi poskytuje jáhen svátostnou pomoc, tedy pomoc vnitřní, organickou a nezaměnitelnou.

Je zřejmé, že jeho služba u oltáře, protože má původ ve svátosti svěcení, se podstatně odlišuje od jakékoliv liturgické služby, kterou mohou pastýři svěřit nevysvěceným věřícím. Liturgická služba jáhnova se také odlišuje od samotné služby svátostného kněžství.73

Z toho vyplývá, že v eucharistické oběti není jáhen s to vysluhovat tajemství, zato však skutečně představuje věřící lid a zvláštním způsobem mu pomáhá spojit oběť svého života s obětí Kristovou. Na druhé straně jménem Kristovým činí církev účastnou na plodech jeho oběti.

Jelikož „liturgie je vrcholem, k němuž směřuje činnost Církve, a zároveň je pramenem, z něhož vyvěrá veškerá její síla“,74 tato výsada jáhenského svěcení je také zdrojem svátostné milosti určené zúrodnit celou tuto službu. Této milosti musí také odpovídat důkladná a hluboká teologická a liturgická příprava, aby se jáhnové mohli důstojně účastnit slavení svátostí a svátostin.

 

29. Ve své službě si jáhen bude vždy vědom, že „každé slavení liturgie je dílo Krista kněze a jeho těla, církve. Z hlediska účinnosti se jí žádná jiná činnost církve titulem ani stupněm nevyrovná.“75 Liturgie je pramenem milosti a posvěcení. Její účinnost se odvozuje od Krista Spasitele a nespočívá na svatosti služebníka. Tato jistota učiní jáhna pokorným. Ten nikdy nebude moci znevážit Kristovo dílo a to ho současně bude podněcovat ke svatému životu, aby se stal jeho hodným služebníkem. Liturgické úkony tedy nejsou redukovatelné na soukromé nebo společenské činy, které si může každý dělat, jak chce, ale patří k universálnímu Tělu církve.76 Jáhnové musí zachovávat obřadní předpisy, vlastní svatým obřadům, s takovou zbožností, aby získali věřící k vědomé účasti, která by posílila jejich víru, vzdala úctu Bohu a posvětila církev.77

 

30. Podle církevní tradice a jak stanoví právo,78 přísluší jáhnům „přisluhovat biskupovi a kněžím při slavení Božích tajemství.“79 Budou se tedy snažit, aby podporovali obřady, které aktivně zahrnují celé shromáždění, aby se starali o vnitřní účast všech a o vykovávání různých služeb.80

Ať mají také na mysli důležitý estetický rozměr, který dává pociťovat celému člověku krásu toho, co se slaví. Hudba a zpěv, i když jsou chudé a prosté, hlásané slovo, společenství věřících, kteří prožívají pokoj a Kristovo odpuštění, jsou vzácným dobrem, které jáhen ze své strany bude mít snahu rozmnožovat.

Ať jsou vždy věrní tomu, co se v liturgických knihách žádá, bez přidávání, vynechávání nebo měnění něčeho z vlastní iniciativy.81 Pozměňovat liturgii se rovná zbavovat ji bohatství Kristova tajemství, které je v ní, a mohlo by to být znamením jisté opovážlivosti vůči tomu, co je stanoveno moudrostí církve. Ať se proto omezí na to, aby plnili všechno a pouze to, co je v jejich kompetenci.82 Ať si důstojně oblékají předepsané liturgické oděvy.83 Dalmatika, v různých a patřičných liturgických barvách, oblečená na albu, cingulum a štolu, „tvoří oděv vlastní jáhnům.“84

Služba jáhnů se vztahuje na přípravu věřících ke svátostem a také na jejich pastorační péči po skončení obřadu.

 

31. Jáhen je s biskupem a knězem řádným vysluhovatelem křtu.85 Vykonávání takové pravomoci vyžaduje buď dovolení od faráře, kterému přísluší zvláštním způsobem právo křtít své farníky,86 nebo poté, co se případ ukáže jako naléhavý.87 Zvláštní důležitost má služba jáhnů při přípravě na tuto svátost.

 

32. Při slavení eucharistie asistuje jáhen a pomáhá těm, kteří předsedají shromáždění a proměňují Tělo a Krev Páně, to jsou biskup a kněží,88 jak je stanoveno v Institutio generalis římského misálu,89 a zjevuje tak Krista Služebníka: jáhen stojí vedle kněze a pomáhá mu, zvláště je nápomocen při slavení mše svaté slepému knězi nebo postiženému jinou nemocí.90 U oltáře vykonává službu při kalichu a knize; předkládá věřícím úmysly modlitby a vyzývá je k výměně znamení pokoje. V nepřítomnosti jiných služebníků on sám podle potřeby plní jejich úkoly.

Není jeho úkolem pronášet slova eucharistické modlitby a jiné modlitby, ani není jeho úkolem konat úkony a gesta, které výlučně patří tomu, kdo předsedá a proměňuje.91

Je jáhnovým úkolem předčítat knihy Písma svatého.92

Jakožto řádný vysluhovatel svatého přijímání93 rozděluje eucharistii během slavení mše nebo mimo ni a přináší ji také nemocným ve formě viatika.94 Jáhen je také řádným služebníkem vystavení Nejsvětější Svátosti a eucharistického požehnání.95 Náleží mu také předsedat případnému slavení nedělních bohoslužeb za nepřítomnosti kněze.96

 

33. Jáhnům může být svěřena péče o pastoraci rodin, za péči o niž je jako první odpovědný biskup. Tato odpovědnost se vztahuje na morální a liturgické problémy, ale také na problémy osobního a sociálního charakteru, aby se podporovaly rodiny v jejich těžkostech a utrpení.97 Tato odpovědnost může být vykonávána na diecézní úrovni nebo pod autoritou faráře na místní úrovni v katechezi o křesťanském manželství, při osobní přípravě budoucích snoubenců, při plodném slavení svátosti a v pomoci nabídnuté manželům po svatbě.98

Ženatí jáhnové mohou být velkou pomocí v hlásání evangelia stran manželské lásky a ctností, které ji chrání, a při vykonávání křesťansky a lidsky odpovědného otcovství.

Je také úkolem jáhnů, jestliže k tomu dostanou pověření od faráře nebo místního ordináře, předsedat slavení svátosti manželství extra Missam a udělovat jménem církve svatební požehnání.99 Pověření může být jáhnovi uděleno také v obecné formě za předpokládaných podmínek100 a může být také výjimečně uděleno způsobem předepsaným Kodexem kanonického práva.101

 

34. Je definovaným učením,102 že udělování svátosti nemocných je vzhledem k tomu, že je tato svátost spojena s odpuštěním hříchů a hodným přijetím eucharistie, vyhrazeno biskupovi a kněžím.

Pastorační péče o nemocné může být svěřena jáhnům. Pilná snaha pomáhat jim v bolesti, katecheze, která připravuje na přijetí svátosti nemocných, zastupování kněze při přípravě věřících na smrt a udělování viatika dle vlastního ritu jsou prostředky, jimiž jáhnové zpřítomňují věřícím lásku církve.103

 

35. Jáhnové mají církví stanovenou povinnost slavit Liturgii hodin (Denní modlitbu církve), se kterou se celé mystické Tělo spojuje s modlitbou, kterou Kristus-hlava pozvedá k Otci. Vědomi si této odpovědnosti slaví takovou liturgii každodenně a to podle schválených liturgických knih a způsobem určeným biskupskou konferencí.104 Kromě toho se budou snažit podporovat účast křesťanského společenství na této liturgii, která není nikdy soukromou činností, ale vždy vlastním úkonem celé církve,105 a to i tehdy, když se slaví soukromě.

 

36. Jáhen je vysluhovatelem svátostin, tj. „oněch posvátných znamení, kterými se na způsob svátostí naznačují účinky, zvláště duchovní, jichž se dosahuje na prosby církve.“106

Jáhen tedy může udělovat žehnání úžeji vázané na církevní a svátostný život, které mu výslovně dovoluje zákon,107 a mimo to náleží do jeho pravomoci vést pohřební obřady beze mše a ritus uložení do hrobu.108

Je-li však přítomen volný kněz, musí být úkol předsedat shromáždění svěřen jemu.109

 




72 Srov. II. Vat. koncil, Dekret Ad gentes, 16; Pontificale Romanum – De Ordinatione Episcopi, Presbyterorum et Diaconorum, č. 207: ed. cit., str. 122 (Prex Ordinationis).



73 Srov. II. Vat. koncil, Věroučná konstituce o církvi Lumen gentium, 29.



74 Tamtéž, Konst. Sacrosanctum Concilium, 10.



75 Tamtéž, 7d.



76 Srov. tamtéž, 22, 3; CIC, kán. 841, 846.



77 Srov. CIC, kán. 840.



78 „Jáhni se účastní konání bohoslužeb podle ustanovení práva“ (CIC, kán. 835, § 3).



79 Katechismus katolické církve, č. 1570; srov. Caeremoniale Episcoporum, č. 23-26.



80 II. Vat. koncil, Konst. Sacrosanctum Concilium, 26-27.



81 Srov. CIC, kán. 846, § 1.



82 Srov. II. Vat. koncil, Konst. Sacrosanctum Concilium, 28.



83 Srov. CIC, kán. 929.



84 Srov. Institutio generalis Missalis Romani, č. 81b, 30, 302; Institutio generalis Liturgiae Horarum, č. 255; Pontificale RomanumOrdo dedicationis ecclesiae et altaris, č. 23, 24, 28, 29, editio typica, Typis Polyglottis Vaticanis 1977, str. 29 et 90; Rituale Romanum – De Benedictionibus, č. 36, Editio typica, Typis Polyglottis Vaticanis 1985, str. 18; Ordo coronandi imaginem beatae Mariae Virginis, č. 12, Editio typica, Typis Polyglottis Vaticanis 1981, str. 10; Kongregace pro kult, Direktář pro slavení za nepřítomnosti kněze Christi Ecclesia, č. 38: Notitiae 24 (1988), str. 388-389; Pontificale RomanumDe Ordinatione Episcopi, Presbyterorum et Diaconorum, č. 188: (Immediate post Precem Ordinationis, Ordinati stola diaconali et dalmatica induuntur, quo eorum ministerium abhinc in liturgia peragendum manifestetur“) a 190: ed. cit., str. 102.103; Caeremoniale Episcoporum, č. 67, Editio typica, Libreria Editrice Vaticana 1995, str. 28-29.



85 CIC, kán. 861, § 1.



86 Srov. tamtéž, kán. 530, 1.



87 Srov. tamtéž, kán. 862.



88 Srov. Pavel VI., Apoštolský list Sacrum diaconatus ordinem, V, 22, 1: l.c., 701.



89 Srov. Institutio generalis Missalis Romani, č. 61, 127-141.



90 Srov. CIC, kán. 930, § 2.



91 Srov. tamtéž, kán. 907; Kongregace pro klérus, atd. instrukce Ecclesiae de mysterio (15. srpna 1997), čl. 6.



92 Srov. Pavel VI., Apoštolský list Sacrum diaconatus ordinem, V, 22, 6: l.c., 702.



93 Srov. CIC, kán. 910, § 1.



94 Srov. tamtéž, kán. 911, § 2.



95 Srov. tamtéž, kán. 943 a také Pavel VI., Apoštolský list Sacrum diaconatus ordinem, V, 22, 3: l.c., 702.



96 Srov. Kongregace pro kult, Direktář pro slavení za nepřítomnosti kněze Christi Ecclesia, č. 38: l.c., 388-389; Kongregace pro klérus, etd. Instrukce Ecclesiae de mysterio (15. srpna 1997), čl. 7.



97 Srov. Jan Pavel II., Apoštolská postsynodální exhortace Familiaris consortio, 73: AAS 74 (1982), str. 170-171.



98 Srov. CIC, kán. 1063.



99 Srov. II Vat. koncil, Věroučná konstituce o církvi Lumen gentium, 29; CIC, kán. 1108, §§ 1-2; Ordo celebrandi matrimonium, Ed. typica altera 1991, 21.



100 Srov. CIC, kán. 1111, §§ 1-2.



101 Srov. tamtéž, kán. 227, §§ 3-4.



102 Srov. Florentský ek. koncil, Bula Exsulatate Deo (DS 1325); Tridentský koncil, Doctrina de sacramento extremae unctionis, kap. 3 (DS 1697) a kán. 4 de extrema unctione (DS 1719).



103 Srov. Pavel VI., Apoštolský list Sacrum diaconatus ordinem, II., 10: l.c., 699; Kongregace pro klérus, atd. Instrukce Ecclesiae de mysterio (15. srpna 1997), čl. 9.



104 Srov. CIC, kán. 276, § 2, č. 3.



105 Srov. Institutio generalis Liturgiae Horarum, č. 20; 255-256.



106 Srov. II. Vat. koncil, Konst. Sacrosanctum Concilium, 60; CIC, kán. 1166; Katechismus katolické církve, č. 1667.



107 Srov. CIC, kán. 1169, § 3.



108 Srov. Pavel VI., Apoštolský list Sacrum diaconatus ordinem, V, 22, 5: l.c., 702, a také Ordo exsequiarum, 19; Kongregace pro klérus, atd. Instrukce Eccelsiae de mysterio (15. srpna 1997), čl. 12.



109 Srov. Rituale Romanum – De Benedictionibus, č. 18c: ed. cit., str. 14.






Previous - Next

Table of Contents | Words: Alphabetical - Frequency - Inverse - Length - Statistics | Help | IntraText Library

Best viewed with any browser at 800x600 or 768x1024 on Tablet PC
IntraText® (V89) - Some rights reserved by EuloTech SRL - 1996-2007. Content in this page is licensed under a Creative Commons License