Table of Contents | Words: Alphabetical - Frequency - Inverse - Length - Statistics | Help | IntraText Library
Kongregace pro Klérus
Knez, pastýr a vudce farního spolecenství

IntraText - Concordances

(Hapax - words occurring once)


103-indiv | inici-obsaz | obtiz-rados | radou-vec | vecec-znim

                                                          bold = Main text
     Part, Chapter, Paragraph                             grey = Comment text
1 Modl (146)| Sacrosanctum Concilium, č. 103.~ 2 II (80) | III. LATERÁNSKÝ KONCIL (r. 1179), kán. 3; KONCIL V LYONU ~( 3 I (17) | Katechismus katolické církve, č. 1273.~ 4 II (80) | 3; KONCIL V LYONU ~(r. 1274), konst. 13; CIC, kán. 150.~ 5 II (125) | Srov. CIC, kán. 532 a 1279 § 1.~ 6 I (18) | Romanum: De Ordinatione, č. 131 a 123; Katechismus katolické 7 I (50) | omnia, Venetiis 1591, str. 132.~ 8 I (18) | Katechismus katolické církve, č. 1366–1372, 1544–1553, 1562–1568, 9 I (18) | katolické církve, č. 1366–1372, 1544–1553, 1562–1568,1581– 10 I (25) | AAS 66 (1974), str. 123, 144, 159, 162.~ 11 I (14) | III, 16, 3: SC 329, str. 147; SV. AMBROŽ, De mysteriis 12 II (81) | Srov. CIC, kán. 149 § 1.~ 13 II (79) | Srov. tamtéž, kán. 151, 539–540.~ 14 I (18) | katolické církve, č. 1366–1372, 1544–1553, 1562–1568,1581–1587.~ 15 I (18) | církve, č. 1366–1372, 1544–1553, 1562–1568,1581–1587.~ 16 II (113) | Katechismus katolické církve, č. 1554; 1570. ~ 17 I (18) | 1366–1372, 1544–1553, 15621568,1581–1587.~ 18 II (113) | katolické církve, č. 1554; 1570. ~ 19 I (18) | 1372, 1544–1553, 1562–1568,1581–1587.~ 20 I (18) | 1544–1553, 1562–1568,1581–1587.~ 21 I (25) | 66 (1974), str. 123, 144, 159, 162.~ 22 I (50) | XX: Opera omnia, Venetiis 1591, str. 132.~ 23 I (25) | 1974), str. 123, 144, 159, 162.~ 24 I (14) | 2930: SC 25 bis, str. 173; SV. TOMÁŠ AKVINSKÝ, Summa 25 I (18) | 15. července 1563): DS, 1763–1778; II. VATIKÁNSKÝ KONCIL, 26 I (18) | července 1563): DS, 1763–1778; II. VATIKÁNSKÝ KONCIL, 27 I (51) | prêtre, kap. 14: Maredsous 1951.~ 28 I (16) | Magnificate Dominum: AAS 46 (1954); KONGREGACE PRO KLÉRUS, 29 II (124) | christifideles (25. ledna 1973), č. 4; 9.~ 30 II,1 | 14; Zj 2,13.17; 7,9; 14,1n; 19,6; 22,14). Bez této 31 II (68) | Katechismus katolické církve č. 2179; JAN PAVEL II., Apoštolský 32 II (98) | Srov. tamtéž, kán. 225.~ 33 II (108) | Srov. CIC, kán. 228; 229 § 1 a 3; 230.~ 34 II (108) | Srov. CIC, kán. 228; 229 § 1 a 3; 230.~ 35 II (100) | Srov. CIC, kán. 233 § 1; JAN PAVEL II., Postsynodální 36 II (91) | Notitiae 37 (2001), str. 259260.~ 37 II (89) | AAS 77 (1985), str. 260264; 267.~ 38 I (62) | ordinis, č. 10, CIC, kán. 265–272.~ 39 II (89) | 77 (1985), str. 260–264; 267.~ 40 I (62) | ordinis, č. 10, CIC, kán. 265–272.~ 41 II (82) | povinnosti duchovních, srov. kán. 273–279) nebo partikulární právo ( 42 II (82) | duchovních, srov. kán. 273–279) nebo partikulární právo ( 43 II (75) | ordinis, č. 8, CIC, kán. 280, 550 § 2; KONGREGACE PRO 44 II (102) | virginitate 5, 26: PL 16, str. 286.~ 45 II (135) | církve“ (AAS 77 [1985], str. 307–308).~ 46 II (135) | AAS 77 [1985], str. 307–308).~ 47 I (14) | KONSTITUCE, III, 16, 3: SC 329, str. 147; SV. AMBROŽ, De 48 II (68) | Domini (31. května 1998), č. 34–36; Apoštolský list Novo 49 II (68) | 31. května 1998), č. 34–36; Apoštolský list Novo millennio 50 II (67) | Srov. CIC, kán. 374 § 1.~ 51 I (21) | č. 4: AAS (1979), str. 399.~ 52 II (136) | ineunte (6. ledna 2001), č. 40.~ 53 I (30) | 31. ledna 1994), č. 4547.~ 54 I (12) | konstituce Lumen gentium, č. 48.~ 55 I (25) | února 1974), č. 11, 32, 50, 56: AAS 66 (1974), str. 56 II (86) | srpna 1959), III. část: AAS 51 (1959), str. 572.~ 57 II (117) | Dominus, 27; srov. CIC, kán. 511–514.~ 58 II (117) | 27; srov. CIC, kán. 511–514.~ 59 II (65) | Dominus, č. 30; CIC, kán. 515 § 1.~ 60 II (82) | Srov. tamtéž, kán. 521 § 1. V § 2 jsou uvedeny 61 II (77) | Srov. CIC, kán. 526 § 1.~ 62 II (103) | CIC, kán. 530.~ 63 II (125) | Srov. CIC, kán. 532 a 1279 § 1.~ 64 II (79) | Srov. tamtéž, kán. 151, 539540.~ 65 I (59) | 1992): AAS 86 (1994), str. 541–542.~ 66 I (59) | AAS 86 (1994), str. 541–542.~ 67 II (75) | ordinis, č. 8, CIC, kán. 280, 550 § 2; KONGREGACE PRO KLÉRUS, 68 I (25) | února 1974), č. 11, 32, 50, 56: AAS 66 (1974), str. 123, 69 II (96) | 1959), II. část: l.c., str. 562.~ 70 II (94) | fidei (3. září 1965): AAS 57 (1965), str. 772.~ 71 II (86) | část: AAS 51 (1959), str. 572.~ 72 I (10) | Ecclesia (31. ledna 1994), č. 59.~ 73 I (18) | Institutio generalis, č. 4, 5 a 60; Pontificale Romanum: De 74 Modl (150)| konstituce Lumen gentium, č. 62.~ 75 I (14) | AKVINSKÝ, Summa Theologiae, II, 63 3; II. VATIKÁNSKÝ KONCIL, 76 I (11) | Pastores dabo vobis, č. 70.~ 77 II (93) | 1998): AAS 90 (1998) str. 711.~ 78 I (40) | vobis (25. března 1992), č. 72.~ 79 I (52) | leges (25. ledna 1983): AAS 75, II (1983), str. XIII.~ 80 II (94) | 1965): AAS 57 (1965), str. 772.~ 81 II (92) | 1993): AAS 86 (1994), str. 78.~ 82 I (60) | kněží“ (AAS 85 [1993], str. 842.~ 83 I (60) | pomoci jeho kněží“ (AAS 85 [1993], str. 842.~ 84 II (111) | ustanovení“, l.c., str. 856–875; CIC, kán. 517 § 2.~ 85 I (59) | a 8: AAS 89 (1997), str. 859, 869 870872; PAPEŽSKÁ RADA 86 II (84) | ustanovení“, čl. 3, l.c., str. 864.~ 87 II (121) | ustanovení“, čl. 5: l.c., str. 867–868.~ 88 II (121) | čl. 5: l.c., str. 867–868.~ 89 II (111) | ustanovení“, l.c., str. 856–875; CIC, kán. 517 § 2.~ 90 II (93) | 7. července 1998): AAS 90 (1998) str. 711.~ 91 I (49) | č. 13; srov. CIC, kán. 904 a 909.~ 92 I (49) | 13; srov. CIC, kán. 904 a 909.~ 93 II (110) | Katechismus katolické církve, č. 911.~ 94 II (90) | Srov. CIC, kán. 914.~ 95 I (24) | Paolo VI, 2 (1964), str. 958.~ 96 I (57) | Srov. CIC, kán. 959.~ 97 II (93) | Misericordia Dei (7. dubna 2002), 9b; PAPEŽSKÁ RADA PRO VÝKLAD 98 II,2 | výlučnou, všeobecnou a absolutní. Vždyť Ježíš je Boží Slovo, 99 II (70) | KONCIL, Dekret Apostolicam actuositatem, č. 10.~ 100 II,1 | laik, mohou vykonávat úkoly administrativního typu, úkoly týkající se 101 II,1 | dočasně svěřena77 do rukou administrátora.78 Je však vhodné připomenout, 102 I,2,b | kněz, který jesacerdos in aeternum“, musí usilovat o to, aby 103 II,2 | fatalismu nebo k roztříštěnému aktivismu. To však nic nemění na skutečnosti, 104 I,2,b | spirituality změnila v prázdný aktivismus zbavený prorockého charakteru. 105 I,2,b | mezi duchovním životem a aktivitou kněžské služby. Růst této 106 II,2 | spolupracovníků. Více než kdy dříve je aktuální a naléhavé spojit všechny 107 I,2,a | nenahraditelná.~ ~8. Kněz, alter Christus, je v církvi vysluhovatelem 108 Modl | Prostřednice150~všech milostí.~ ~Amen.~ ~ 109 II,1 | na faráře, do velké míry analogicky a z hle-diska pastoračního 110 II,1 | mimořádném významu apoštolské angažovanosti ve své farnosti.“ Je zapotřebí 111 II,1 | týkající se formace či duchovní animace, avšak zcela logicky nemohou 112 II,1 | Eucharistii; jáhen je vůdcem, když animuje společenství nebo sféry 113 I,2,f | charismat a duchovních tradic, aniž by si vytvářely své geografické, 114 II,2 | tématiky chápané výhradně z antropologického pohledu, v rámci obecného 115 II (70) | VATIKÁNSKÝ KONCIL, Dekret Apostolicam actuositatem, č. 10.~ 116 II,2 | Poslední večeře, kdy byli apoštolové shromážděni a sjednoceni 117 II,2 | Dále předpokládá novou apoštolskou horlivost prožívanou jako 118 I,1 | rámci. Tak jsou s prvními apoštoly zvláštním způsobem spjati 119 II,2 | HOYOS         Titulární arcibiskup v Eminenzianě~Prefekt                                              120 II,1 | apoštolského požehnání; asistence při sňatku a požehnání manželů; 121 I,2,b | řešení, od nedůvěřivosti vůči askezi a opuštění vnitřního života 122 I,2,b | duše, doprovázenou hlubokou askezí a vnitřním životem. Tito 123 I (63) | katolické církve o některých aspektech církve chápané jako společenství 124 I,2,b | Nejdůležitějším pastoračním aspektem je rozhodně duchovní život. 125 I,2,d | a dobrou vůlí.~Ze všech aspektů si největší důraz zaslouží 126 I,2,e | důležité, aby kněží znali aspekty následování Krista vlastní 127 II,1 | pokud možno osobně nebo aspoň sledovat jejich průběh.~ 128 II,1 | senzibilizace veřejného mínění atd.“124 Pastorační rada náleží 129 I,2,c | Kněžská spiritualita vyžaduje atmosféru blízkosti Pánu Ježíši, přátelství 130 I (2) | SV. AUGUSTIN, De Trinitate, 13, 19, 24: 131 I,1 | který by řekl se svatým Augustinem: „Naším učením je Kristus 132 I,2,a | eklesiologické rovnováhy, která je autentickému a trvalému učení církve 133 II,2 | společenstvích předpokládá autentickou pedagogiku modlitby, obnovenou, 134 I,2,d | věřících. „Pouze církevní autorita je oprávněna řídit posvátnou 135 II,1 | různých forem improvizovaného autoritářství i demokratického vedení, 136 II,1 | jejímu pastýři a jež podléhá autoritě diecézního biskupa.65 Veškerý 137 II,2 | Řehoř Naziánský jako jeden z axiomů svého učení. Je vyloučeno, 138 I,2,b | b) Jednota života~ ~10. Svátostné 139 I,2,b | ochladnutí pastorační nebobdělé lásky, s níž kněz ve svém 140 II,2 | situacemi neopomene pozorně bdít biskup, který je otcem především 141 II,2 | zamilovanosti‘“.131 „(…) Běda, kdybychom zapomněli, že ‚ 142 II,1 | některých místech děje, po bedlivé úvaze svěřil kanonicky dovolenými 143 I (50) | SV. BERNARDIN SIENSKÝ, Sermo XX: Opera 144 II,1 | svou legitimitu formálně a bezprostředně od oficiálního pověření 145 II,1 | nedostatku kněží nemohla těšit bezprostřední péči farářemají stálí 146 I,1 | podívejte se na pole: jsou bílá ke žním“ (Jan 4,35). Tato 147 II (104) | Samo právo uděluje pověření biřmovat (…) faráři a kterémukoliv 148 I (14) | mysteriis 6, 2930: SC 25 bis, str. 173; SV. TOMÁŠ AKVINSKÝ, 149 I (39) | Zvláštní láskou mají (biskupové) vždycky zahrnovat kněze, 150 II (72) | Předními spolupracovníky biskupovými jsou však faráři, jimž je 151 II,2 | starostlivou péči svých biskupů, staví se pozitivně k obtížným 152 I (51) | BL. COLOMBA MARMION, Le Christ 153 II,1 | osobního kontaktu s farářem. Blahoslavený Jan XXIII. napsal, žeje 154 Modl | kněžské služby, ~mohl žít svou blízkost k Ježíši~v Tvé mateřské 155 II,2 | pacifismu, universalismu a blíže neupřesněného poukazování 156 II,1 | Z toho zjevně plyne, jak bohaté je duchovní otcovství faráře, 157 II,1 | patrné velké eklesiologické bohatství a zároveň to nebrání biskupovi 158 I,2,f | odevzdání se místní církvi bohatý pramen znamení a kritérií 159 I,2,a | Velkorysé nasazení laiků při bohoslužbách, při předávání víry a v  160 II,1 | společenství“.94Bez eucharistické bohoslužby, pulzujícího srdce, farnost 161 I,2,a | a je služebníkem slova bohoslužebného, jež je účinným zdrojem 162 I,2,a | lidu trojí úřad (prorocký, bohoslužebný a královský) samotného Krista, 163 II,2 | okolností může být kněz bohužel utiskován nahromaděnými 164 Modl | v činech, ~v radosti i v bolesti, v námaze i v odpočinku, ~ 165 I,2,b | kněžství. Jak říkal sv. Jan Bosco, kněz zůstává knězem u oltáře 166 I,2,c | sílí v srdci kněze láska k bož-skému Pastýři a zviditelňuje se 167 I,1 | je neustávajícím projevem božské vůle, aby všichni byli spaseni, 168 I (9) | tomto smyslu je důležité brát v úvahu, to, co papež Jan 169 II,1 | služebným kněžstvím, pro bratrskou a dynamickou spolupráci 170 II,2 | formaci142 nemálo přispívá bratrský život kněží, který není 171 I,1 | jeho slovo opět odrazili od břehu. Uchovávejme zkušenost Jubilea 172 I,2,a | stal služebníkem spásyBudeme pak patřičným způsobem moci 173 II,1 | měli připravovat na církev budoucnosti, která bude téměř bez kněží. 174 I,2,b | pastorační citlivosti lze budovat jednotu života36 neboli 175 II,1 | XII. v Římě duchovním, „buďte jim v kostele příkladem 176 II,2 | pracovníci, tam, kde se budují rodiny a komunity“ (č. 43).~ 177 I,2,a | pastorační úrovni „mužem budujícím společenství,“27 který ho 178 I,2,a | tebe si Hospodin, tvůj Bůh, vyvolil ze všech lidských 179 II,1 | která představuje jakousi buňku celé diecéze, poskytovat „ 180 II,2 | vyskytují nebezpečí, jakými jsou byrokratizace, funkcionalismus, demokratismus 181 I,1 | kněžství Kristus předává své bytí pastýřem duší v různém stupni 182 I,2,b | jinde. Sami kněží někdy bývají některými současnými situacemi 183 II,1 | pastýře. Ty pak představují capacitas nebo habilitas, k jejichž 184 II,1 | kněží musí zorganizovat čas k plnění různých činností 185 I,1 | on nám vlévá víru ohledně časných věcí a on nám zjevuje pravdy 186 I,2,f | skutečností ontologicky a časově nadřazenou jakékoli místní 187 II,1 | těm, kdo mají mimořádné časové obtíže, aby mohli ke svátostem 188 II,1 | v této souvislosti uvádí časté přijímání eucharistie a 189 II,2 | Nejsvětější svátosti, o častém a individuálním přistupování 190 II,1 | Otcem, a plnění všech jejích částí zajišťuje správnou církevní 191 II,2 | Csaba TERNYÁK~CASTRILLÓN HOYOS         Titulární 192 II,1 | možnost zvážit při volbě času slavení mší svatých a zpovědí 193 II,2 | pastorační činnosti, které nás čeká.“129~Vést věřící k pevně 194 I,1 | hledat lidi, kteří také čekají na možnost setkání s Kristem.~ ~ 195 I,2,a | a zviditelněna posvátným celibátem, umožňuje, aby kněz sloužil 196 I,2,a | sloužil všem. Podivuhodný dar celibátu10 je totiž osvětlován a 197 II,2 | evangelia. Dnes musíme s odvahou čelit zcela jiné, stále rozmanitější 198 II,1 | poskytovat „viditelný příklad celkového apoštolátu obce tím, že 199 I,2,c | kněze zaujímat „opravdu centrální postavení v jeho službě“,47 200 I,2,c | Duchovní život kněze totiž čerpá svou podobu z účasti na 201 I,2,c | c) Specifická cesta ke svatosti ~ ~12. Služebné 202 I,1 | závisí schopnost rozumět cestám, po nichž chce Hospodin 203 II,2 | dokázali znovu pokračovat v cestě, vnitřní sílu, která upevnila 204 I,1 | 23) (…). To je pro nás cestou ke svatosti (…). A v tomto 205 I,2,b | sebedarování. Jedná se o četný zástup svatých kněží, mezi 206 I,1 | konzumismu, jenž ve svědomí četných věřících oslabuje křesťanské 207 I (60) | období a míst. Mezi těmito četnými jednotlivými projevy spásné 208 II,1 | úkolů ve společnosti být chápán a prožíván se smyslem pro 209 I,2,a | vědomím této skutečnosti chápeme, jakým způsobem je naše 210 I,2,f | církvije svou podstatou charakteristickým prvkem, pomáhajícím prožívat 211 II (135) | existence a je její nejhlubší charakteristikou. To znamená, že evangelizace 212 II,2 | rozmanitější a náročnější situaci, charakterizované globalizací a novým, rychle 213 II,1 | jsou na některých místech charakterizovány nedostatkem kněží, ale na 214 II,2 | jeho prostřednictvím charakterizovat každou jím vedenou farnost 215 I,2,f | opravdovému sdílení osob, charismat a duchovních tradic, aniž 216 I,2,e | důstojností, avšak odlišnými charismaty a funkcemi –, musí ji znát 217 I,2,a | prodchnuta touto službou, pokud chceme patřičněin persona Christi‘ 218 II,2 | námi stojí veliký úkol: Chceme-li být věrní Božímu plánu a 219 II,1 | farnost vyprahne“.95Jestliže chcete, aby se věřící modlili rádi 220 I,1 | že nehledě na potíže achladnostvěřící křesťanéa jiným 221 I,2,d | určitý řád, pravidla, zákony chování, jinými slovy disciplinární 222 II,1 | se současnými obtížemi a chovat se v podstatě tak, že bychom 223 I (51) | BL. COLOMBA MARMION, Le Christ idéal du prêtre, kap. 14: 224 I,2,c | to, co schází ke Kristově chvále. Je pověřeným vyslancem, 225 II,2 | pomoc, ale také díkůvzdání, chválu, adoraci, kontemplaci, naslouchání, 226 II,1 | bude kostel otevřen. Je chvályhodné, že nemálo farářů podporuje 227 I,2,a | předávání víry a v pastoraci ve chvílích, kdy se nedostávalo kněží, 228 I,2,b | selhání. Příčin je mnoho: od chybné formace po nedostatek bratrského 229 II,2 | a představuje specifický cíl křesťanského života. Aby 230 II,2 | konkrétní programové kroky – cíle a metody práce, formace 231 II,2 | života jako sequela Christi, čili jako připodobňování se Kristu. 232 I,2,f | specifickými pastoračními směry, cíli, osobním nasazením v daných 233 Modl | života, ~v modlitbě i v činech, ~v radosti i v bolesti, 234 II,2 | princip není respektován (…), činíme stejnou zkušenost jako učedníci 235 I,2,a | nablízku Panna Mariajakožtočinná přítomnost, s níž chce církev 236 I,2,a | svědectvím svatého života a činorodou láskou“.17 ~Povahu služebného 237 I,2,a | obnovenému lidstvu.~Život a činy knězejeho zasvěcená osoba 238 I (60) | apoštolů takové, které jsou církvemi samy o sobě, protože sice 239 II (135) | potřeba. Tak se překonává čistě horizontální pohled spočívající 240 II,1 | Bohu a probouzení lásky k čistotě“.102~Faráři jsou Kodexem 241 I,1 | Každý křesťan, který v srdci cítí světlo víry a chce se řídit 242 II,1 | účastní farního společenství, cítili současně členy diecéze a 243 Modl | své služby ~stále silněji cítím~„obdivuhodný a pronikavý 244 II,1 | je zapotřebí „respektovat citlivost kajícníka při volbě způsobu 245 I,2,b | k Boží vůli a pastorační citlivosti lze budovat jednotu života36 246 I,2,d | obavy a komplexy při jejím citování a odpovídajícím vyžadování 247 I,2,c | otevřelo dokořán rozum, city i samotný život, tedy celou 248 II,1 | demokratického vedení, které jsou cizí nejhlubší realitě jeho služby“.66 249 II,1 | pomáhají přistěhovalcům a cizincům apod.~Farnost je konkrétní 250 I,2,e | patřičné odpovědnosti každým členem společenství. Kněz slouží 251 I,2,e | sloužit církvi – organicky členěnému společenství věřících, kteří 252 II (92) | JAN PAVEL II., Promluva ke členům Apoštolské penitencierie ( 253 II,1 | společenství, cítili současně členy diecéze a celé církve.99 254 I,2,c | vnáší do duchovního života člověka, jenž tento dar přijal, 255 II,2 | Boží Slovo, které se stalo člověkem pro spásu všech“.140~Církev 256 I,1 | a představovat jeho moc coby hlavy církve. „Hluboká jednota 257 I (51) | BL. COLOMBA MARMION, Le Christ idéal 258 II (76) | farností (13. listopadu 1997): Communicationes 30 (1998), str. 2832.~ 259 I,2,c | jenž tento dar přijal, cosi nového. Duchovní život kněze 260 II,2 | Csaba TERNYÁK~CASTRILLÓN HOYOS         261 II,1 | níž jsou nejvyšší měrou ctěna práva, povinnosti a funkce 262 I,2,b | kultury zaměňují vnitřní ctnost, umrtvování se a spiritualitu 263 II,2 | každodenní praktikování ctností, které nás k němu připodobňují. 264 I (25) | VI., Exhortace Marialis cultus (2. února 1974), č. 11, 265 II,2 | prospěšnými obdobími duchovních cvičení a náležitého odpočinku. 266 I,2,d | d) Věrnost kněze církevní 267 II,2 | by platila pro všechny a dala se všem přizpůsobit. Před 268 II,2 | následování příkladu světců. Dále předpokládá novou apoštolskou 269 II,1 | z jiného důvodu.71~ ~19. Dalším zásadně významným prvkem 270 II,1 | schopnost slavit Eucharistii je dána tím, že farnost je společenstvím 271 II,1 | všechny věřící žijící na daném území nebo jen o některé 272 II (82) | partikulární právo (významné pro danou místní církev).~ 273 I,2,f | cíli, osobním nasazením v daných úkolech, pastoračními setkáními 274 II,2 | kněží pečujících o duše.~ ~Darío kard.                              + 275 II,1 | chránit původní vlastnosti darů a úřadů vysvěcených služebníků 276 I,2,b | středu, protože schopnost dávat světlo, usmiřovat a činit 277 I,1 | historický projekt předává jako dědictví celé církvi a v  zejména 278 II,1 | jak se v některých místech děje, po bedlivé úvaze svěřil 279 I,2,a | tělo a Boží lid putující dějinami a byla ustanovena univerzální 280 I,1 | kulturním kontextu, za všech dějinných okolností ~a i v současné 281 I,2,a | které by jej ‚povolalo‘ čidelegovalo‘. Je pro toto společenství 282 I,2,b | místech došlo i k jakémusi dělení kněží, jehož kategorie jdou 283 I,2,b | sociologů po terapeuty, od dělníků po politiky či manažery… 284 II,1 | improvizovaného autoritářství i demokratického vedení, které jsou cizí 285 II,2 | byrokratizace, funkcionalismus, demokratismus či větší důraz na manažerské 286 II,2 | Kongregací, dne 4. srpna 2002, v den památky svatého Jana Marie 287 II,2 | izolovanosti, k určitému depresivnímu fatalismu nebo k roztříštěnému 288 I,2,a | Církev v posledních desetiletích poznala problémy spojené 289 II,1 | přítomnost více kněží je může dezorientovat a nemusí být pochopena. 290 I (24) | října 1964: Insegnamenti di Paolo VI, 2 (1964), str. 291 II (115) | službu a život trvalých jáhnů Diaconatus originem (22. února 1998), 292 II,2 | nimi opravdový a účinný dialog.“127~V rozsáhlém a náročném 293 II,1 | řešení takových situací v diecézích, kde malý počet kněží musí 294 II,1 | význam.~Vnitřní pouto s diecézním společenstvím a jeho biskupem 295 I,2,b | nedostatek bratrského soužití s diecézními kněžími, od osobní izolace 296 II (68) | PAVEL II., Apoštolský list Dies Domini (31. května 1998), 297 II,2 | prosbu o pomoc, ale také díkůvzdání, chválu, adoraci, kontemplaci, 298 II,2 | jsou obzory „radostného díla obnovy pastorační činnosti, 299 Modl | a jsis vykupitelským dílem nerozlučně spjata“.146~Dej, 300 II,2 | jakým duchem se k tomuto dílu obnovy pastorační činnosti 301 II,1 | církvi. Jedná se tedy o pars dioecesis67 oživovanou jedním duchem 302 II,2 | pokračuje v linii vytyčené Direktářem pro službu a život kněží, 303 I,2,d | kritérií, z nichž se církevní disciplína skládá, nedochází k napětím, 304 I (52) | Apoštolská konstituce Sacrae disciplinae leges (25. ledna 1983): 305 I,2,d | zákony chování, jinými slovy disciplinární řád. Je zapotřebí překonat 306 II,1 | pravým učením a církevní disciplínou, a vždy je za zodpovědný. 307 II,2 | produktivnější než jakákoli diskuse a je to také nezbytná podmínka 308 I,2,c | řadu morálních a duchovních dispozic, neodlučitelných od horlivé 309 II,1 | sám život víry. Nelze se divit, alespoň na psychologické 310 I,1 | naše víra“ (1 Jan 5,4). Dnešní sociální okolnosti představují 311 I (60) | Kristovy církve nalézáme od dob apoštolů takové, které jsou 312 II,2 | pastoraci klade současná doba ~ ~27. Jestliže byla celá 313 II,1 | po celém světě a ve všech dobách zůstali věrni své povinnosti 314 II,1 | názor na věci týkající se dobra církve, což jim umožňují 315 II,2 | značně obtížné dosáhnout dobrého laikátu a vše by bylo jakoby 316 I,2,a | jejich kněžskou identitu v Dobrém pastýři.28 Tento obraz je 317 I,1 | služebníky Božího milosrdenství a dobrovolně se zavazují sloužit všem 318 I,2,b | zbožnou úctou setrvává před dobrým Pastýřem přítomným v Nejsvětější 319 II,1 | modlitbou v rodinách a dobrými skutky.~Zmínku si zaslouží 320 II,1 | co možná nejdelší možnou dobu, po níž bude kostel otevřen. 321 II,1 | okolnosti, může být farnost dočasně svěřena77 do rukou administrátora.78 322 II,1 | vhodných případech přikročit k dočasnému svěření více farností do 323 II,1 | faráři-moderátorovi. Výjimeč-nost a dočasnost těchto řešení vyžaduje, 324 II,1 | k „rozhodnému a širšímu docenění farních pastoračních rad“.122 325 I (18) | KONCIL, XXIII. zasedání, Doctrina de sacramento Ordinis, ( 326 I,2,e | Plodné navázání na tradici dodává kněžské službě pevné základy 327 I,2,d | jejího plnění. Když panuje dodržování norem a kritérií, z nichž 328 II,1 | případech je však nutné pozorně dodržovat a chránit původní vlastnosti 329 II,1 | povinnost pozorně a bedlivě dohlížet na každého svého spolupracovníka 330 II,1 | vítáni s otevřenou náručí. Po dohodě s před-stavenými semináře 331 II,1 | farnost neuzavírala do sebe a dokázala přijímat věřící z jiných 332 II,2 | níž po každé sklíčenosti dokázali znovu pokračovat v cestě, 333 I,2,d | církevní legislativy je dokonalejší křesťanský život vedoucí 334 II,1 | než jako výlučné funkce či dokonce výhradní práva jsou tyto 335 I,2,c | možná nejšířeji otevřelo dokořán rozum, city i samotný život, 336 II,2 | rozvíjet v katechezi církve, dokud se vědomí, že posvěcování 337 II,2 | bez křesťanských rodin – domácích církvíse obroda povolání 338 II (68) | II., Apoštolský list Dies Domini (31. května 1998), č. 34– 339 I (16) | 555; Proslov Magnificate Dominum: AAS 46 (1954); KONGREGACE 340 II,2 | farnost a společenství. „Domníváme se, že není ani myslitelná 341 II,2 | světa, musíme učinit církev domovem a školou společenství“ ( 342 I,1 | nám bylo svěřeno, nikoli z donucení, nýbrž ochotně a nechovat 343 II,2 | nároky, což negativní dopad nejen na jeho duševní a 344 I,2,d | stavům a k jejich vzájemnému doplňování se v jejich poslání vyžaduje, 345 I,2,c | církve50 a při bohoslužbě doplňuje to, co schází ke Kristově 346 II,1 | sebe liší a navzájem se doplňují, aby v církvi podle Boží 347 I,1 | přítomnost různých a navzájem se doplňujících úkolů existujících v jeho 348 I,2,f | dokumentů úřadů Římské kurie.~Doposud jsme se zabývali životem 349 Modl | temných hodinách života,~dopřej úlevu v námaze služby,~kterou 350 II,2 | řadu nedokonalostí, které doprovázejí všechno lidské, výslovně 351 Modl | Ty, která jsi tiše doprovázela Ježíše~při jeho poslání 352 I,2,b | neúnavným zájmem a péčí o duše, doprovázenou hlubokou askezí a vnitřním 353 II,1 | podporovat a se zvláštní péčí doprovázet kněžská povolání.100 Osobní 354 I,1 | spaseni, aby ke všem lidem dosáhla spása, jak si Otec od věků 355 I,2,b | Vianney, patron farářů. Ti dosáhli uznávané svatosti velkomyslným 356 I,2,b | knězi nový důvod usilovat o dosažení svatosti.31 Pramení ze služby, 357 II,1 | aby mohli s Boží milostí dospět k obrácení. Je logické, 358 II,1 | aby se poselství evangelia dostalo i k těm, kteří přestali 359 II,1 | proto, aby věřící mohli dostát odpovědnosti plynoucí ze 360 II,2 | církvíse obroda povolání dostaví jen těžko. Je tedy chybou 361 I,2,b | některými současnými situacemi dovedeni téměř k myšlence, že se 362 Modl | odpočinku, ~Matko důvěry.~ ~Dovol mi, Matko, abych při slavení 363 II (105) | 3: „Každému knězi je dovoleno nosit s sebou posvěcený 364 II,1 | bedlivé úvaze svěřil kanonicky dovolenými způsoby spolupráciad tempus“ 365 II,2 | proměňovali dějiny do jejich dovršení. „Tento program se nemění 366 I,2,e | respektovali je, neboť jsou drahocenným pokladem církve a svědectvím 367 II,1 | práva, povinnosti a funkce druhých a v níž každý své kompetence 368 I (18) | Ordinis, (15. července 1563): DS, 1763–1778; II. VATIKÁNSKÝ 369 I,2,a | země, abys byl jeho lidem“ (Dt 7,6).~„Všeobecné kněžství 370 I (51) | MARMION, Le Christ idéal du prêtre, kap. 14: Maredsous 371 I,2,c | oltáři, snaží se kněžský duch uvést do vztahu se sebou 372 I,2,b | manažery… či ke kněžímdůchodcům“. V této souvislosti je 373 I,2,c | nejdokonalejším způsobem duchovně podílela na jeho oběti Sacerdos 374 II,2 | ničemu není přikládána vyšší důležitost než láska ke Kristu, z hledání 375 II,2 | přesvědčivou a účinnou katechezi o důležitosti nedělní a také každodenní 376 I,2,f | duchovní život.“60 Jedná se o důležitý aspekt, který vyžaduje širší 377 II,2 | dobré vyčlenit v diecézi dům pro všechny kněze, kteří 378 II,2 | musíme z toho vyvodit důsledky pro pastoraci ve farnostech.~ 379 II,1 | podle pravého učení a žijí důsledně křesťanským životem. Zachována 380 II,2 | pastorační péči o rodiny a důsledné nasazení ve společnosti 381 II,1 | že i na jeho svědectví o důsledném žití vlastní identity a  382 II,1 | odhalování vlastní podstaty,101 důsledný život podle a katecheze 383 I,2,e | obdařeni stejnou křestní důstojností, avšak odlišnými charismaty 384 I,2,b | dobro církve a lidstva“.40~Důvěrné rozhovory, v nichž kněz 385 II,2 | každého apoštolátu vyrůstá z důvěrného vztahu s Bohem, z toho, 386 II,2 | všech“.140~Církev vkládá důvěru v každodenní věrnost kněží 387 Modl | námaze i v odpočinku, ~Matko důvěry.~ ~Dovol mi, Matko, abych 388 II (135) | bratrské lásky, která je důvodem její existence a je její 389 II,1 | zpovědníka mohou pastorační důvody vést k upřednostnění zpovědnice 390 II,2 | negativní dopad nejen na jeho duševní a tělesný stav, ale i na 391 II,1 | Bude zapotřebí stále v duši věřících posilovat radost 392 I,1 | předává své bytí pastýřem duší v různém stupni biskupům 393 II (82) | mravy, horlivost a láska k duším a jiné ctnosti a také 394 I,2,a | teologického pohledu na tyto dva způsoby účasti na Kristově 395 I,2,a | učedníky a vyvolil z nich dvanáct‘ (Lk 6,1316). Díky služebnému 396 I,2,a | Svým povoláním sjednocuje dvojí rozměr téže Kristovy pastorační 397 II,1 | kněžstvím, pro bratrskou a dynamickou spolupráci mezi pastýři 398 II,1 | Tento termín zdůrazňuje dynamický vztah mezi lidmi, kteří 399 II,2 | a z žití kristocentrické dynamiky v mariánském „totus tuus“! 400 I,2,e | e) Kněz v církevním společenství~ ~ 401 I,2,c | duchovní život kněze a pro efektivitu jeho kněžské služby.~Služebné 402 I,2,b | intimismu, odcizení, a tedy egoismu neschopného chápat problémy 403 I,2,a | pneumatologickou, kristologickou a eklesiologickou. Neměli bychom zapomínat 404 II,1 | tradici, katolickém učení a eklesiologii společenství a do právní 405 II,1 | ani systémy rozhodující v ekonomických otázkách farnosti nemohou 406 II,2 | dokument, ve světle učení II. ekumenického vatikánského koncilu a apoštolské 407 II,2 | tisíciletí načerpala „nový elán pro křesťanský život“ vycházející 408 II,2 | Titulární arcibiskup v Eminenzianě~Prefekt                                              409 I,2,a | potřebuje pro svůj rozvoj energii, kterou mu může poskytnout 410 II,2 | Nejedná se o vnější přejímání etických postojů, ale o osobní ponoření 411 II,2 | kulturním, náboženským a etnickým pluralismem a pro niž je 412 II (135) | VI., Apoštolská exhortace Evangelii nuntiandi, č. 14; JAN PAVEL 413 I,1 | pokračujme v úsilí svědčit o evangeliu s tím nadšením, které v  414 I,2,d | k účinnému plnění svého evangelizačního poslání. Zralé přijetí kněžského 415 I,2,a | Christi je kněz služebníkem evangelizujícího slova, jež vybízí všechny 416 II,2 | zkušenost jako učedníci v evangelním příběhu o zázračném rybolovu: ‚ 417 I,2,a | kněží, národem svatým“ (Ex 19,56). Ještě silněji pak 418 I,1 | navzájem se doplňujících úkolů existujících v jeho rámci. Tak jsou s 419 II,2 | zapotřebí vyloučit veškerý exklusivismus a uzavřenost jednotlivých 420 II,1 | magisterium se z různých hledisek explicitně i implicitně rozvíjelo, 421 I,2,f | f) Univerzální církev obsažená 422 II,1 | jakýmsi svátostným „pater familiasfarnosti i s pouty, která 423 II,1 | stanovení jejich obsahu faráři-moderátorovi. Výjimeč-nost a dočasnost 424 II,1 | kněžského svěcení.82~Co se týče farářovy odpovědnosti při hlásání 425 II (82) | které musí kandidát na farářskou službu splňovat z kanonického 426 II (131) | II., Promluva k římským farářům a duchovním (1. března 2001), 427 II,1 | podezřívavého pohledu na ty své farníky, kteří se účastní života 428 II,1 | Petrovým nástupcem zajišťuje farnímu společenství příslušnost 429 II,1 | požehnání, které jejich farnostem přináší životadárné plody.~ 430 II,2 | k určitému depresivnímu fatalismu nebo k roztříštěnému aktivismu. 431 II (94) | VI., Encyklika Mysterium fidei (3. září 1965): AAS 57 ( 432 II,1 | vystříhá zavádění různých forem improvizovaného autoritářství 433 II,2 | dovolit , aby se stala formačním základem všude tam, kde 434 II,1 | odvozuje svou legitimitu formálně a bezprostředně od oficiálního 435 II,1 | mysterio, jež byla zvláštní formou schválena Svatým Otcem, 436 I,2,a | neboli spojené s pravomocí formovat a vést kněžský lid (srov. 437 I,2,f | vatikánským koncilem a formulovaný Kodexem kanonického práva,62 438 I (33) | Srov. SV. FRANTIŠEK SALESKÝ, Úvod do zbožného 439 I,2,e | avšak odlišnými charismaty a funkcemi –, musí ji znát a milovat 440 II,1 | rozpoznal a vyhnul se nebezpečí funkcionalismu. Není totiž funkcionářem, 441 II,2 | jakými jsou byrokratizace, funkcionalismus, demokratismus či větší 442 II,1 | funkcionalismu. Není totiž funkcionářem, který vykonává svou úlohu 443 I,2,f | činnost kněží. Dodávají kněžím fyziognomii utvářenou specifickými pastoračními 444 I (18) | Missale Romanum: Institutio generalis, č. 4, 5 a 60; Pontificale 445 I,2,f | aniž by si vytvářely své geografické, intelektuální či psychologické 446 I,1 | persona Christi obnovovali gesto, které vykonal při poslední 447 II,2 | situaci, charakterizované globalizací a novým, rychle se měnícím 448 II,1 | představují capacitas nebo habilitas, k jejichž výkonu laici 449 II,1 | společenstvím a jeho biskupem v hierarchickém spojení s Petrovým nástupcem 450 I,2,a | kněžství je tedy kněžstvímhierarchickýma ‚služebnýmzároveň. 451 II,2 | Všichni v církvi, náleží k hierarchii nebo jsou vedeni, jsou 452 II,1 | měl být ikonou přítomnosti historického Krista a tento jeho prvořadý 453 I,1 | Otec od věků přál. Tento historický projekt předává jako dědictví 454 II,1 | je jáhenučitelem, když hlásá a osvětluje Boží Slovo, 455 II,1 | který na základě většiny hlasů určuje směr, jímž se farář 456 II,2 | zpřítomňuje Ježíš Kristus jako Hlava svého mystického Těla, dobrý 457 Modl | mi~připodobnit se Kristu, Hlavě a Pastýři, ~jak to služba 458 II,1 | pastorační radu, jejímž hlavním úkolem je sloužit z institucionálního 459 I (60) | univerzální církev se všemi svými hlavními prvky. Proto jsou ustanoveny 460 I,1 | Zvedněte oči (Jan 4,35)~ ~1. „Hle, říkám vám: Zvedněte oči 461 II,1 | velké míry analogicky a z hle-diska pastoračního úsilí vést 462 II,1 | magisterium se z různých hledisek explicitně i implicitně 463 I,2,e | zbavují výkon kněžské služby hloubky i věrohodnosti.~Zejména 464 I,2,a | existence je a musí být hluboce prodchnuta touto službou, 465 I,1 | moc coby hlavy církve. „Hluboká jednota tohoto nového lidu 466 II,2 | apoštolů a dokáže žít v hlubokém společenství s . Služebné 467 I,2,a | se nachází a odkrývá hluboký význam služebného kněžství. „ 468 I (39) | duchovním, intelektuálním i hmotným podmínkám, aby mohli svatě 469 I,2,a | budujícím společenství,“27 který ho vede a slouží mu. Kněz je 470 Modl | Dej mi sílu v temných hodinách života,~dopřej úlevu v námaze 471 II,2 | metody práce, formace a hodnocení pracovníků, hledání vhodných 472 II,2 | společenství a svědectvím o hodnotách evangelia silně ovlivňovala 473 II,2 | pastorační spolupráce spolu s hodnotou vzájemného přátelství a 474 II,2 | zvláštní a jedinečný význam, hodnotu, vlastní pouze jemu, výlučnou, 475 I (7) | JAN PAVEL II., Homilie u příležitosti kněžského 476 II (135) | Tak se překonává čistě horizontální pohled spočívající výhradně 477 II,2 | V rozsáhlém a náročném horizontu běžné pastorační péče platí, 478 I,2,b | zdravotních problémů po hořkost způsobenou nenalezením odpovědi 479 II,2 | náležitého odpočinku. Kolik hořkosti pak nese zjištění, že jim 480 II,1 | pro povzbuzení misionářské horlivosti vůči nevěřícím a těm věřícím, 481 I,2,a | Ty jsi přece svatý lid Hospodina, svého Boha; tebe si Hospodin, 482 I,2,c | na jeho oběti Sacerdos et Hostia. Jako taková může darovat 483 II,2 | Csaba TERNYÁK~CASTRILLÓN HOYOS         Titulární arcibiskup 484 I,2,f | intelektuální či psychologické hranice.64 Kněz musí jasně vědět, 485 II,1 | posilovat radost a svatou hrdost na příslušnost k církvi, 486 II,1 | 14). Bez této radosti a hrdosti pramenící z příslušnosti 487 I,2,a | evangelium a vítězit nad zlem hříchu prostřednictvím svátostného 488 II,1 | utiskovaným, usiluje o obrácení hříšníků a lidí žijících v omylu, 489 Modl | nemocným,~malým, chudým a hříšníkům,~Matko a ochránkyně křesťanského 490 I (51) | COLOMBA MARMION, Le Christ idéal du prêtre, kap. 14: Maredsous 491 I,2,b | do služby, kdy byli plni ideálů, pocítit ochladnutí, ztrátu 492 II,1 | Věřícím je totiž přirozené identifikovat se se svým pastýřem, a střídavá, 493 I,2,a | problémy spojené s „kněžskou identitou“, jež někdy vyvěraly z méně 494 I,2,e | myšlenkových směrů nebo rozmanitých ideologií, ale tak, jak ji miloval 495 II,1 | stabilitu.79 Farář by měl být ikonou přítomnosti historického 496 I,2,b | pocítit ochladnutí, ztrátu iluzí a mohou prožít i selhání. 497 II,1 | různých hledisek explicitně i implicitně rozvíjelo, vždy však se 498 I,2,d | Svévole, vlastní výrazy, improvizace a neposlušnost ve slavení 499 II,1 | vystříhá zavádění různých forem improvizovaného autoritářství i demokratického 500 II,2 | Nejsvětější svátosti, o častém a individuálním přistupování ke svátosti


103-indiv | inici-obsaz | obtiz-rados | radou-vec | vecec-znim

Best viewed with any browser at 800x600 or 768x1024 on Tablet PC
IntraText® (V89) - Some rights reserved by EuloTech SRL - 1996-2007. Content in this page is licensed under a Creative Commons License