103-indiv | inici-obsaz | obtiz-rados | radou-vec | vecec-znim
bold = Main text
Part, Chapter, Paragraph grey = Comment text
1 Modl (146)| Sacrosanctum Concilium, č. 103.~
2 II (80) | III. LATERÁNSKÝ KONCIL (r. 1179), kán. 3; KONCIL V LYONU ~(
3 I (17) | Katechismus katolické církve, č. 1273.~
4 II (80) | 3; KONCIL V LYONU ~(r. 1274), konst. 13; CIC, kán. 150.~
5 II (125) | Srov. CIC, kán. 532 a 1279 § 1.~
6 I (18) | Romanum: De Ordinatione, č. 131 a 123; Katechismus katolické
7 I (50) | omnia, Venetiis 1591, str. 132.~
8 I (18) | Katechismus katolické církve, č. 1366–1372, 1544–1553, 1562–1568,
9 I (18) | katolické církve, č. 1366–1372, 1544–1553, 1562–1568,1581–
10 I (25) | AAS 66 (1974), str. 123, 144, 159, 162.~
11 I (14) | III, 16, 3: SC 329, str. 147; SV. AMBROŽ, De mysteriis
12 II (81) | Srov. CIC, kán. 149 § 1.~
13 II (79) | Srov. tamtéž, kán. 151, 539–540.~
14 I (18) | katolické církve, č. 1366–1372, 1544–1553, 1562–1568,1581–1587.~
15 I (18) | církve, č. 1366–1372, 1544–1553, 1562–1568,1581–1587.~
16 II (113) | Katechismus katolické církve, č. 1554; 1570. ~
17 I (18) | 1366–1372, 1544–1553, 1562–1568,1581–1587.~
18 II (113) | katolické církve, č. 1554; 1570. ~
19 I (18) | 1372, 1544–1553, 1562–1568,1581–1587.~
20 I (18) | 1544–1553, 1562–1568,1581–1587.~
21 I (25) | 66 (1974), str. 123, 144, 159, 162.~
22 I (50) | XX: Opera omnia, Venetiis 1591, str. 132.~
23 I (25) | 1974), str. 123, 144, 159, 162.~
24 I (14) | 29–30: SC 25 bis, str. 173; SV. TOMÁŠ AKVINSKÝ, Summa
25 I (18) | 15. července 1563): DS, 1763–1778; II. VATIKÁNSKÝ KONCIL,
26 I (18) | července 1563): DS, 1763–1778; II. VATIKÁNSKÝ KONCIL,
27 I (51) | prêtre, kap. 14: Maredsous 1951.~
28 I (16) | Magnificate Dominum: AAS 46 (1954); KONGREGACE PRO KLÉRUS,
29 II (124) | christifideles (25. ledna 1973), č. 4; 9.~
30 II,1 | 14; Zj 2,13.17; 7,9; 14,1n; 19,6; 22,14). Bez této
31 II (68) | Katechismus katolické církve č. 2179; JAN PAVEL II., Apoštolský
32 II (98) | Srov. tamtéž, kán. 225.~
33 II (108) | Srov. CIC, kán. 228; 229 § 1 a 3; 230.~
34 II (108) | Srov. CIC, kán. 228; 229 § 1 a 3; 230.~
35 II (100) | Srov. CIC, kán. 233 § 1; JAN PAVEL II., Postsynodální
36 II (91) | Notitiae 37 (2001), str. 259–260.~
37 II (89) | AAS 77 (1985), str. 260–264; 267.~
38 I (62) | ordinis, č. 10, CIC, kán. 265–272.~
39 II (89) | 77 (1985), str. 260–264; 267.~
40 I (62) | ordinis, č. 10, CIC, kán. 265–272.~
41 II (82) | povinnosti duchovních, srov. kán. 273–279) nebo partikulární právo (
42 II (82) | duchovních, srov. kán. 273–279) nebo partikulární právo (
43 II (75) | ordinis, č. 8, CIC, kán. 280, 550 § 2; KONGREGACE PRO
44 II (102) | virginitate 5, 26: PL 16, str. 286.~
45 II (135) | církve“ (AAS 77 [1985], str. 307–308).~
46 II (135) | AAS 77 [1985], str. 307–308).~
47 I (14) | KONSTITUCE, III, 16, 3: SC 329, str. 147; SV. AMBROŽ, De
48 II (68) | Domini (31. května 1998), č. 34–36; Apoštolský list Novo
49 II (68) | 31. května 1998), č. 34–36; Apoštolský list Novo millennio
50 II (67) | Srov. CIC, kán. 374 § 1.~
51 I (21) | č. 4: AAS (1979), str. 399.~
52 II (136) | ineunte (6. ledna 2001), č. 40.~
53 I (30) | 31. ledna 1994), č. 45–47.~
54 I (12) | konstituce Lumen gentium, č. 48.~
55 I (25) | února 1974), č. 11, 32, 50, 56: AAS 66 (1974), str.
56 II (86) | srpna 1959), III. část: AAS 51 (1959), str. 572.~
57 II (117) | Dominus, 27; srov. CIC, kán. 511–514.~
58 II (117) | 27; srov. CIC, kán. 511–514.~
59 II (65) | Dominus, č. 30; CIC, kán. 515 § 1.~
60 II (82) | Srov. tamtéž, kán. 521 § 1. V § 2 jsou uvedeny
61 II (77) | Srov. CIC, kán. 526 § 1.~
62 II (103) | CIC, kán. 530.~
63 II (125) | Srov. CIC, kán. 532 a 1279 § 1.~
64 II (79) | Srov. tamtéž, kán. 151, 539–540.~
65 I (59) | 1992): AAS 86 (1994), str. 541–542.~
66 I (59) | AAS 86 (1994), str. 541–542.~
67 II (75) | ordinis, č. 8, CIC, kán. 280, 550 § 2; KONGREGACE PRO KLÉRUS,
68 I (25) | února 1974), č. 11, 32, 50, 56: AAS 66 (1974), str. 123,
69 II (96) | 1959), II. část: l.c., str. 562.~
70 II (94) | fidei (3. září 1965): AAS 57 (1965), str. 772.~
71 II (86) | část: AAS 51 (1959), str. 572.~
72 I (10) | Ecclesia (31. ledna 1994), č. 59.~
73 I (18) | Institutio generalis, č. 4, 5 a 60; Pontificale Romanum: De
74 Modl (150)| konstituce Lumen gentium, č. 62.~
75 I (14) | AKVINSKÝ, Summa Theologiae, II, 63 3; II. VATIKÁNSKÝ KONCIL,
76 I (11) | Pastores dabo vobis, č. 70.~
77 II (93) | 1998): AAS 90 (1998) str. 711.~
78 I (40) | vobis (25. března 1992), č. 72.~
79 I (52) | leges (25. ledna 1983): AAS 75, II (1983), str. XIII.~
80 II (94) | 1965): AAS 57 (1965), str. 772.~
81 II (92) | 1993): AAS 86 (1994), str. 78.~
82 I (60) | kněží“ (AAS 85 [1993], str. 842.~
83 I (60) | pomoci jeho kněží“ (AAS 85 [1993], str. 842.~
84 II (111) | ustanovení“, l.c., str. 856–875; CIC, kán. 517 § 2.~
85 I (59) | a 8: AAS 89 (1997), str. 859, 869 870–872; PAPEŽSKÁ RADA
86 II (84) | ustanovení“, čl. 3, l.c., str. 864.~
87 II (121) | ustanovení“, čl. 5: l.c., str. 867–868.~
88 II (121) | čl. 5: l.c., str. 867–868.~
89 II (111) | ustanovení“, l.c., str. 856–875; CIC, kán. 517 § 2.~
90 II (93) | 7. července 1998): AAS 90 (1998) str. 711.~
91 I (49) | č. 13; srov. CIC, kán. 904 a 909.~
92 I (49) | 13; srov. CIC, kán. 904 a 909.~
93 II (110) | Katechismus katolické církve, č. 911.~
94 II (90) | Srov. CIC, kán. 914.~
95 I (24) | Paolo VI, 2 (1964), str. 958.~
96 I (57) | Srov. CIC, kán. 959.~
97 II (93) | Misericordia Dei (7. dubna 2002), 9b; PAPEŽSKÁ RADA PRO VÝKLAD
98 II,2 | výlučnou, všeobecnou a absolutní. Vždyť Ježíš je Boží Slovo,
99 II (70) | KONCIL, Dekret Apostolicam actuositatem, č. 10.~
100 II,1 | laik, mohou vykonávat úkoly administrativního typu, úkoly týkající se
101 II,1 | dočasně svěřena77 do rukou administrátora.78 Je však vhodné připomenout,
102 I,2,b | kněz, který je „sacerdos in aeternum“, musí usilovat o to, aby
103 II,2 | fatalismu nebo k roztříštěnému aktivismu. To však nic nemění na skutečnosti,
104 I,2,b | spirituality změnila v prázdný aktivismus zbavený prorockého charakteru.
105 I,2,b | mezi duchovním životem a aktivitou kněžské služby. Růst této
106 II,2 | spolupracovníků. Více než kdy dříve je aktuální a naléhavé spojit všechny
107 I,2,a | nenahraditelná.~ ~8. Kněz, alter Christus, je v církvi vysluhovatelem
108 Modl | Prostřednice“150~všech milostí.~ ~Amen.~ ~
109 II,1 | na faráře, do velké míry analogicky a z hle-diska pastoračního
110 II,1 | mimořádném významu apoštolské angažovanosti ve své farnosti.“ Je zapotřebí
111 II,1 | týkající se formace či duchovní animace, avšak zcela logicky nemohou
112 II,1 | Eucharistii; jáhen je vůdcem, když animuje společenství nebo sféry
113 I,2,f | charismat a duchovních tradic, aniž by si vytvářely své geografické,
114 II,2 | tématiky chápané výhradně z antropologického pohledu, v rámci obecného
115 II (70) | VATIKÁNSKÝ KONCIL, Dekret Apostolicam actuositatem, č. 10.~
116 II,2 | Poslední večeře, kdy byli apoštolové shromážděni a sjednoceni
117 II,2 | Dále předpokládá novou apoštolskou horlivost prožívanou jako
118 I,1 | rámci. Tak jsou s prvními apoštoly zvláštním způsobem spjati
119 II,2 | HOYOS Titulární arcibiskup v Eminenzianě~Prefekt
120 II,1 | apoštolského požehnání; asistence při sňatku a požehnání manželů;
121 I,2,b | řešení, od nedůvěřivosti vůči askezi a opuštění vnitřního života
122 I,2,b | duše, doprovázenou hlubokou askezí a vnitřním životem. Tito
123 I (63) | katolické církve o některých aspektech církve chápané jako společenství
124 I,2,b | Nejdůležitějším pastoračním aspektem je rozhodně duchovní život.
125 I,2,d | a dobrou vůlí.~Ze všech aspektů si největší důraz zaslouží
126 I,2,e | důležité, aby kněží znali aspekty následování Krista vlastní
127 II,1 | pokud možno osobně nebo aspoň sledovat jejich průběh.~
128 II,1 | senzibilizace veřejného mínění atd.“124 Pastorační rada náleží
129 I,2,c | Kněžská spiritualita vyžaduje atmosféru blízkosti Pánu Ježíši, přátelství
130 I (2) | SV. AUGUSTIN, De Trinitate, 13, 19, 24:
131 I,1 | který by řekl se svatým Augustinem: „Naším učením je Kristus
132 I,2,a | eklesiologické rovnováhy, která je autentickému a trvalému učení církve
133 II,2 | společenstvích předpokládá autentickou pedagogiku modlitby, obnovenou,
134 I,2,d | věřících. „Pouze církevní autorita je oprávněna řídit posvátnou
135 II,1 | různých forem improvizovaného autoritářství i demokratického vedení,
136 II,1 | jejímu pastýři a jež podléhá autoritě diecézního biskupa.65 Veškerý
137 II,2 | Řehoř Naziánský jako jeden z axiomů svého učení. Je vyloučeno,
138 I,2,b | b) Jednota života~ ~10. Svátostné
139 I,2,b | ochladnutí pastorační nebo „bdělé lásky, s níž kněz ve svém
140 II,2 | situacemi neopomene pozorně bdít biskup, který je otcem především
141 II,2 | zamilovanosti‘“.131 „(…) Běda, kdybychom zapomněli, že ‚
142 II,1 | některých místech děje, po bedlivé úvaze svěřil kanonicky dovolenými
143 I (50) | SV. BERNARDIN SIENSKÝ, Sermo XX: Opera
144 II,1 | svou legitimitu formálně a bezprostředně od oficiálního pověření
145 II,1 | nedostatku kněží nemohla těšit bezprostřední péči faráře – mají stálí
146 I,1 | podívejte se na pole: jsou už bílá ke žním“ (Jan 4,35). Tato
147 II (104) | Samo právo uděluje pověření biřmovat (…) faráři a kterémukoliv
148 I (14) | mysteriis 6, 29–30: SC 25 bis, str. 173; SV. TOMÁŠ AKVINSKÝ,
149 I (39) | Zvláštní láskou mají (biskupové) vždycky zahrnovat kněze,
150 II (72) | Předními spolupracovníky biskupovými jsou však faráři, jimž je
151 II,2 | starostlivou péči svých biskupů, staví se pozitivně k obtížným
152 I (51) | BL. COLOMBA MARMION, Le Christ
153 II,1 | osobního kontaktu s farářem. Blahoslavený Jan XXIII. napsal, že „je
154 Modl | kněžské služby, ~mohl žít svou blízkost k Ježíši~v Tvé mateřské
155 II,2 | pacifismu, universalismu a blíže neupřesněného poukazování
156 II,1 | Z toho zjevně plyne, jak bohaté je duchovní otcovství faráře,
157 II,1 | patrné velké eklesiologické bohatství a zároveň to nebrání biskupovi
158 I,2,f | odevzdání se místní církvi bohatý pramen znamení a kritérií
159 I,2,a | Velkorysé nasazení laiků při bohoslužbách, při předávání víry a v
160 II,1 | společenství“.94 „Bez eucharistické bohoslužby, pulzujícího srdce, farnost
161 I,2,a | a je služebníkem slova bohoslužebného, jež je účinným zdrojem
162 I,2,a | lidu trojí úřad (prorocký, bohoslužebný a královský) samotného Krista,
163 II,2 | okolností může být kněz bohužel utiskován nahromaděnými
164 Modl | v činech, ~v radosti i v bolesti, v námaze i v odpočinku, ~
165 I,2,b | kněžství. Jak říkal sv. Jan Bosco, kněz zůstává knězem u oltáře
166 I,2,c | sílí v srdci kněze láska k bož-skému Pastýři a zviditelňuje se
167 I,1 | je neustávajícím projevem božské vůle, aby všichni byli spaseni,
168 I (9) | tomto smyslu je důležité brát v úvahu, to, co papež Jan
169 II,1 | služebným kněžstvím, pro bratrskou a dynamickou spolupráci
170 II,2 | formaci142 nemálo přispívá bratrský život kněží, který není
171 I,1 | jeho slovo opět odrazili od břehu. Uchovávejme zkušenost Jubilea
172 I,2,a | stal služebníkem spásy. Budeme pak patřičným způsobem moci
173 II,1 | měli připravovat na církev budoucnosti, která bude téměř bez kněží.
174 I,2,b | pastorační citlivosti lze budovat jednotu života36 neboli
175 II,1 | XII. v Římě duchovním, „buďte jim v kostele příkladem
176 II,2 | pracovníci, tam, kde se budují rodiny a komunity“ (č. 43).~
177 I,2,a | pastorační úrovni „mužem budujícím společenství,“27 který ho
178 I,2,a | tebe si Hospodin, tvůj Bůh, vyvolil ze všech lidských
179 II,1 | která představuje jakousi buňku celé diecéze, poskytovat „
180 II,2 | vyskytují nebezpečí, jakými jsou byrokratizace, funkcionalismus, demokratismus
181 I,1 | kněžství Kristus předává své bytí pastýřem duší v různém stupni
182 I,2,b | jinde. Sami kněží někdy bývají některými současnými situacemi
183 II,1 | pastýře. Ty pak představují capacitas nebo habilitas, k jejichž
184 II,1 | kněží musí zorganizovat čas k plnění různých činností
185 I,1 | on nám vlévá víru ohledně časných věcí a on nám zjevuje pravdy
186 I,2,f | skutečností ontologicky a časově nadřazenou jakékoli místní
187 II,1 | těm, kdo mají mimořádné časové obtíže, aby mohli ke svátostem
188 II,1 | v této souvislosti uvádí časté přijímání eucharistie a
189 II,2 | Nejsvětější svátosti, o častém a individuálním přistupování
190 II,1 | Otcem, a plnění všech jejích částí zajišťuje správnou církevní
191 II,2 | Csaba TERNYÁK~CASTRILLÓN HOYOS Titulární
192 II,1 | možnost zvážit při volbě času slavení mší svatých a zpovědí
193 II,2 | pastorační činnosti, které nás čeká.“129~Vést věřící k pevně
194 I,1 | hledat lidi, kteří také čekají na možnost setkání s Kristem.~ ~
195 I,2,a | a zviditelněna posvátným celibátem, umožňuje, aby kněz sloužil
196 I,2,a | sloužil všem. Podivuhodný dar celibátu10 je totiž osvětlován a
197 II,2 | evangelia. Dnes musíme s odvahou čelit zcela jiné, stále rozmanitější
198 II,1 | poskytovat „viditelný příklad celkového apoštolátu obce tím, že
199 I,2,c | kněze zaujímat „opravdu centrální postavení v jeho službě“,47
200 I,2,c | Duchovní život kněze totiž čerpá svou podobu z účasti na
201 I,2,c | c) Specifická cesta ke svatosti ~ ~12. Služebné
202 I,1 | závisí schopnost rozumět cestám, po nichž chce Hospodin
203 II,2 | dokázali znovu pokračovat v cestě, vnitřní sílu, která upevnila
204 I,1 | 2–3) (…). To je pro nás cestou ke svatosti (…). A v tomto
205 I,2,b | sebedarování. Jedná se o četný zástup svatých kněží, mezi
206 I,1 | konzumismu, jenž ve svědomí četných věřících oslabuje křesťanské
207 I (60) | období a míst. Mezi těmito četnými jednotlivými projevy spásné
208 II,1 | úkolů ve společnosti má být chápán a prožíván se smyslem pro
209 I,2,a | vědomím této skutečnosti chápeme, jakým způsobem je naše
210 I,2,f | církvi‘ je svou podstatou charakteristickým prvkem, pomáhajícím prožívat
211 II (135) | existence a je její nejhlubší charakteristikou. To znamená, že evangelizace
212 II,2 | rozmanitější a náročnější situaci, charakterizované globalizací a novým, rychle
213 II,1 | jsou na některých místech charakterizovány nedostatkem kněží, ale na
214 II,2 | má jeho prostřednictvím charakterizovat každou jím vedenou farnost
215 I,2,f | opravdovému sdílení osob, charismat a duchovních tradic, aniž
216 I,2,e | důstojností, avšak odlišnými charismaty a funkcemi –, musí ji znát
217 I,2,a | prodchnuta touto službou, pokud chceme patřičně ‚in persona Christi‘
218 II,2 | námi stojí veliký úkol: Chceme-li být věrní Božímu plánu a
219 II,1 | farnost vyprahne“.95 „Jestliže chcete, aby se věřící modlili rádi
220 I,1 | že nehledě na potíže a „chladnost“ věřící křesťané – a jiným
221 I,2,d | určitý řád, pravidla, zákony chování, jinými slovy disciplinární
222 II,1 | se současnými obtížemi a chovat se v podstatě tak, že bychom
223 I (51) | BL. COLOMBA MARMION, Le Christ idéal du prêtre, kap. 14:
224 I,2,c | to, co schází ke Kristově chvále. Je pověřeným vyslancem,
225 II,2 | pomoc, ale také díkůvzdání, chválu, adoraci, kontemplaci, naslouchání,
226 II,1 | bude kostel otevřen. Je chvályhodné, že nemálo farářů podporuje
227 I,2,a | předávání víry a v pastoraci ve chvílích, kdy se nedostávalo kněží,
228 I,2,b | selhání. Příčin je mnoho: od chybné formace po nedostatek bratrského
229 II,2 | a představuje specifický cíl křesťanského života. Aby
230 II,2 | konkrétní programové kroky – cíle a metody práce, formace
231 II,2 | života jako sequela Christi, čili jako připodobňování se Kristu.
232 I,2,f | specifickými pastoračními směry, cíli, osobním nasazením v daných
233 Modl | života, ~v modlitbě i v činech, ~v radosti i v bolesti,
234 II,2 | princip není respektován (…), činíme stejnou zkušenost jako učedníci
235 I,2,a | nablízku Panna Maria“ jakožto „činná přítomnost, s níž chce církev
236 I,2,a | svědectvím svatého života a činorodou láskou“.17 ~Povahu služebného
237 I,2,a | obnovenému lidstvu.~Život a činy kněze – jeho zasvěcená osoba
238 I (60) | apoštolů takové, které jsou církvemi samy o sobě, protože sice
239 II (135) | potřeba. Tak se překonává čistě horizontální pohled spočívající
240 II,1 | Bohu a probouzení lásky k čistotě“.102~Faráři jsou Kodexem
241 I,1 | Každý křesťan, který v srdci cítí světlo víry a chce se řídit
242 II,1 | účastní farního společenství, cítili současně členy diecéze a
243 Modl | své služby ~stále silněji cítím~„obdivuhodný a pronikavý
244 II,1 | je zapotřebí „respektovat citlivost kajícníka při volbě způsobu
245 I,2,b | k Boží vůli a pastorační citlivosti lze budovat jednotu života36
246 I,2,d | obavy a komplexy při jejím citování a odpovídajícím vyžadování
247 I,2,c | otevřelo dokořán rozum, city i samotný život, tedy celou
248 II,1 | demokratického vedení, které jsou cizí nejhlubší realitě jeho služby“.66
249 II,1 | pomáhají přistěhovalcům a cizincům apod.~Farnost je konkrétní
250 I,2,e | patřičné odpovědnosti každým členem společenství. Kněz slouží
251 I,2,e | sloužit církvi – organicky členěnému společenství věřících, kteří
252 II (92) | JAN PAVEL II., Promluva ke členům Apoštolské penitencierie (
253 II,1 | společenství, cítili současně členy diecéze a celé církve.99
254 I,2,c | vnáší do duchovního života člověka, jenž tento dar přijal,
255 II,2 | Boží Slovo, které se stalo člověkem pro spásu všech“.140~Církev
256 I,1 | a představovat jeho moc coby hlavy církve. „Hluboká jednota
257 I (51) | BL. COLOMBA MARMION, Le Christ idéal
258 II (76) | farností (13. listopadu 1997): Communicationes 30 (1998), str. 28–32.~
259 I,2,c | jenž tento dar přijal, cosi nového. Duchovní život kněze
260 II,2 | Csaba TERNYÁK~CASTRILLÓN HOYOS
261 II,1 | níž jsou nejvyšší měrou ctěna práva, povinnosti a funkce
262 I,2,b | kultury zaměňují vnitřní ctnost, umrtvování se a spiritualitu
263 II,2 | každodenní praktikování ctností, které nás k němu připodobňují.
264 I (25) | VI., Exhortace Marialis cultus (2. února 1974), č. 11,
265 II,2 | prospěšnými obdobími duchovních cvičení a náležitého odpočinku.
266 I,2,d | d) Věrnost kněze církevní
267 II,2 | by platila pro všechny a dala se všem přizpůsobit. Před
268 II,2 | následování příkladu světců. Dále předpokládá novou apoštolskou
269 II,1 | z jiného důvodu.71~ ~19. Dalším zásadně významným prvkem
270 II,1 | schopnost slavit Eucharistii je dána tím, že farnost je společenstvím
271 II,1 | všechny věřící žijící na daném území nebo jen o některé
272 II (82) | partikulární právo (významné pro danou místní církev).~
273 I,2,f | cíli, osobním nasazením v daných úkolech, pastoračními setkáními
274 II,2 | kněží pečujících o duše.~ ~Darío kard. +
275 II,1 | chránit původní vlastnosti darů a úřadů vysvěcených služebníků
276 I,2,b | středu, protože má schopnost dávat světlo, usmiřovat a činit
277 I,1 | historický projekt předává jako dědictví celé církvi a v ní zejména
278 II,1 | jak se v některých místech děje, po bedlivé úvaze svěřil
279 I,2,a | tělo a Boží lid putující dějinami a byla ustanovena univerzální
280 I,1 | kulturním kontextu, za všech dějinných okolností ~a i v současné
281 I,2,a | které by jej ‚povolalo‘ či ‚delegovalo‘. Je pro toto společenství
282 I,2,b | místech došlo i k jakémusi dělení kněží, jehož kategorie jdou
283 I,2,b | sociologů po terapeuty, od dělníků po politiky či manažery…
284 II,1 | improvizovaného autoritářství i demokratického vedení, které jsou cizí
285 II,2 | byrokratizace, funkcionalismus, demokratismus či větší důraz na manažerské
286 II,2 | Kongregací, dne 4. srpna 2002, v den památky svatého Jana Marie
287 II,2 | izolovanosti, k určitému depresivnímu fatalismu nebo k roztříštěnému
288 I,2,a | Církev v posledních desetiletích poznala problémy spojené
289 II,1 | přítomnost více kněží je může dezorientovat a nemusí být pochopena.
290 I (24) | října 1964: Insegnamenti di Paolo VI, 2 (1964), str.
291 II (115) | službu a život trvalých jáhnů Diaconatus originem (22. února 1998),
292 II,2 | nimi opravdový a účinný dialog.“127~V rozsáhlém a náročném
293 II,1 | řešení takových situací v diecézích, kde malý počet kněží musí
294 II,1 | význam.~Vnitřní pouto s diecézním společenstvím a jeho biskupem
295 I,2,b | nedostatek bratrského soužití s diecézními kněžími, od osobní izolace
296 II (68) | PAVEL II., Apoštolský list Dies Domini (31. května 1998),
297 II,2 | prosbu o pomoc, ale také díkůvzdání, chválu, adoraci, kontemplaci,
298 II,2 | jsou obzory „radostného díla obnovy pastorační činnosti,
299 Modl | a jsi „s vykupitelským dílem nerozlučně spjata“.146~Dej,
300 II,2 | jakým duchem se k tomuto dílu obnovy pastorační činnosti
301 II,1 | církvi. Jedná se tedy o pars dioecesis67 oživovanou jedním duchem
302 II,2 | pokračuje v linii vytyčené Direktářem pro službu a život kněží,
303 I,2,d | kritérií, z nichž se církevní disciplína skládá, nedochází k napětím,
304 I (52) | Apoštolská konstituce Sacrae disciplinae leges (25. ledna 1983):
305 I,2,d | zákony chování, jinými slovy disciplinární řád. Je zapotřebí překonat
306 II,1 | pravým učením a církevní disciplínou, a vždy je za ně zodpovědný.
307 II,2 | produktivnější než jakákoli diskuse a je to také nezbytná podmínka
308 I,2,c | řadu morálních a duchovních dispozic, neodlučitelných od horlivé
309 II,1 | sám život víry. Nelze se divit, alespoň na psychologické
310 I,1 | naše víra“ (1 Jan 5,4). Dnešní sociální okolnosti představují
311 I (60) | Kristovy církve nalézáme od dob apoštolů takové, které jsou
312 II,2 | pastoraci klade současná doba ~ ~27. Jestliže byla celá
313 II,1 | po celém světě a ve všech dobách zůstali věrni své povinnosti
314 II,1 | názor na věci týkající se dobra církve, což jim umožňují
315 II,2 | značně obtížné dosáhnout dobrého laikátu a vše by bylo jakoby
316 I,2,a | jejich kněžskou identitu v Dobrém pastýři.28 Tento obraz je
317 I,1 | služebníky Božího milosrdenství a dobrovolně se zavazují sloužit všem
318 I,2,b | zbožnou úctou setrvává před dobrým Pastýřem přítomným v Nejsvětější
319 II,1 | modlitbou v rodinách a dobrými skutky.~Zmínku si zaslouží
320 II,1 | co možná nejdelší možnou dobu, po níž bude kostel otevřen.
321 II,1 | okolnosti, může být farnost dočasně svěřena77 do rukou administrátora.78
322 II,1 | vhodných případech přikročit k dočasnému svěření více farností do
323 II,1 | faráři-moderátorovi. Výjimeč-nost a dočasnost těchto řešení vyžaduje,
324 II,1 | k „rozhodnému a širšímu docenění farních pastoračních rad“.122
325 I (18) | KONCIL, XXIII. zasedání, Doctrina de sacramento Ordinis, (
326 I,2,e | Plodné navázání na tradici dodává kněžské službě pevné základy
327 I,2,d | jejího plnění. Když panuje dodržování norem a kritérií, z nichž
328 II,1 | případech je však nutné pozorně dodržovat a chránit původní vlastnosti
329 II,1 | povinnost pozorně a bedlivě dohlížet na každého svého spolupracovníka
330 II,1 | vítáni s otevřenou náručí. Po dohodě s před-stavenými semináře
331 II,1 | farnost neuzavírala do sebe a dokázala přijímat věřící z jiných
332 II,2 | níž po každé sklíčenosti dokázali znovu pokračovat v cestě,
333 I,2,d | církevní legislativy je dokonalejší křesťanský život vedoucí
334 II,1 | než jako výlučné funkce či dokonce výhradní práva jsou tyto
335 I,2,c | možná nejšířeji otevřelo dokořán rozum, city i samotný život,
336 II,2 | rozvíjet v katechezi církve, dokud se vědomí, že posvěcování
337 II,2 | bez křesťanských rodin – domácích církví – se obroda povolání
338 II (68) | II., Apoštolský list Dies Domini (31. května 1998), č. 34–
339 I (16) | 555; Proslov Magnificate Dominum: AAS 46 (1954); KONGREGACE
340 II,2 | farnost a společenství. „Domníváme se, že není ani myslitelná
341 II,2 | světa, musíme učinit církev domovem a školou společenství“ (
342 I,1 | nám bylo svěřeno, nikoli z donucení, nýbrž ochotně a nechovat
343 II,2 | nároky, což má negativní dopad nejen na jeho duševní a
344 I,2,d | stavům a k jejich vzájemnému doplňování se v jejich poslání vyžaduje,
345 I,2,c | církve“50 a při bohoslužbě doplňuje to, co schází ke Kristově
346 II,1 | sebe liší a navzájem se doplňují, aby v církvi podle Boží
347 I,1 | přítomnost různých a navzájem se doplňujících úkolů existujících v jeho
348 I,2,f | dokumentů úřadů Římské kurie.~Doposud jsme se zabývali životem
349 Modl | temných hodinách života,~dopřej úlevu v námaze služby,~kterou
350 II,2 | řadu nedokonalostí, které doprovázejí všechno lidské, výslovně
351 Modl | Ty, která jsi tiše doprovázela Ježíše~při jeho poslání
352 I,2,b | neúnavným zájmem a péčí o duše, doprovázenou hlubokou askezí a vnitřním
353 II,1 | podporovat a se zvláštní péčí doprovázet kněžská povolání.100 Osobní
354 I,1 | spaseni, aby ke všem lidem dosáhla spása, jak si Otec od věků
355 I,2,b | Vianney, patron farářů. Ti dosáhli uznávané svatosti velkomyslným
356 I,2,b | knězi nový důvod usilovat o dosažení svatosti.31 Pramení ze služby,
357 II,1 | aby mohli s Boží milostí dospět k obrácení. Je logické,
358 II,1 | aby se poselství evangelia dostalo i k těm, kteří přestali
359 II,1 | proto, aby věřící mohli dostát odpovědnosti plynoucí ze
360 II,2 | církví – se obroda povolání dostaví jen těžko. Je tedy chybou
361 I,2,b | některými současnými situacemi dovedeni téměř k myšlence, že se
362 Modl | odpočinku, ~Matko důvěry.~ ~Dovol mi, Matko, abych při slavení
363 II (105) | 3: „Každému knězi je dovoleno nosit s sebou posvěcený
364 II,1 | bedlivé úvaze svěřil kanonicky dovolenými způsoby spolupráci „ad tempus“
365 II,2 | proměňovali dějiny až do jejich dovršení. „Tento program se nemění
366 I,2,e | respektovali je, neboť jsou drahocenným pokladem církve a svědectvím
367 II,1 | práva, povinnosti a funkce druhých a v níž každý má své kompetence
368 I (18) | Ordinis, (15. července 1563): DS, 1763–1778; II. VATIKÁNSKÝ
369 I,2,a | země, abys byl jeho lidem“ (Dt 7,6).~„Všeobecné kněžství
370 I (51) | MARMION, Le Christ idéal du prêtre, kap. 14: Maredsous
371 I,2,c | oltáři, snaží se kněžský duch uvést do vztahu se sebou
372 I,2,b | manažery… či až ke kněžím „důchodcům“. V této souvislosti je
373 I,2,c | nejdokonalejším způsobem duchovně podílela na jeho oběti Sacerdos
374 II,2 | ničemu není přikládána vyšší důležitost než láska ke Kristu, z hledání
375 II,2 | přesvědčivou a účinnou katechezi o důležitosti nedělní a také každodenní
376 I,2,f | duchovní život.“60 Jedná se o důležitý aspekt, který vyžaduje širší
377 II,2 | dobré vyčlenit v diecézi dům pro všechny kněze, kteří
378 II,2 | musíme z toho vyvodit důsledky pro pastoraci ve farnostech.~
379 II,1 | podle pravého učení a žijí důsledně křesťanským životem. Zachována
380 II,2 | pastorační péči o rodiny a důsledné nasazení ve společnosti
381 II,1 | že i na jeho svědectví o důsledném žití vlastní identity a
382 II,1 | odhalování vlastní podstaty,101 důsledný život podle ní a katecheze
383 I,2,e | obdařeni stejnou křestní důstojností, avšak odlišnými charismaty
384 I,2,b | dobro církve a lidstva“.40~Důvěrné rozhovory, v nichž kněz
385 II,2 | každého apoštolátu vyrůstá z důvěrného vztahu s Bohem, z toho,
386 II,2 | všech“.140~Církev vkládá důvěru v každodenní věrnost kněží
387 Modl | námaze i v odpočinku, ~Matko důvěry.~ ~Dovol mi, Matko, abych
388 II (135) | bratrské lásky, která je důvodem její existence a je její
389 II,1 | zpovědníka mohou pastorační důvody vést k upřednostnění zpovědnice
390 II,2 | negativní dopad nejen na jeho duševní a tělesný stav, ale i na
391 II,1 | Bude zapotřebí stále v duši věřících posilovat radost
392 I,1 | předává své bytí pastýřem duší v různém stupni biskupům
393 II (82) | mravy, horlivost a láska k duším a jiné ctnosti a také má
394 I,2,a | teologického pohledu na tyto dva způsoby účasti na Kristově
395 I,2,a | učedníky a vyvolil z nich dvanáct‘ (Lk 6,13–16). Díky služebnému
396 I,2,a | Svým povoláním sjednocuje dvojí rozměr téže Kristovy pastorační
397 II,1 | kněžstvím, pro bratrskou a dynamickou spolupráci mezi pastýři
398 II,1 | Tento termín zdůrazňuje dynamický vztah mezi lidmi, kteří
399 II,2 | a z žití kristocentrické dynamiky v mariánském „totus tuus“!
400 I,2,e | e) Kněz v církevním společenství~ ~
401 I,2,c | duchovní život kněze a pro efektivitu jeho kněžské služby.~Služebné
402 I,2,b | intimismu, odcizení, a tedy egoismu neschopného chápat problémy
403 I,2,a | pneumatologickou, kristologickou a eklesiologickou. Neměli bychom zapomínat
404 II,1 | tradici, katolickém učení a eklesiologii společenství a do právní
405 II,1 | ani systémy rozhodující v ekonomických otázkách farnosti nemohou
406 II,2 | dokument, ve světle učení II. ekumenického vatikánského koncilu a apoštolské
407 II,2 | tisíciletí načerpala „nový elán pro křesťanský život“ vycházející
408 II,2 | Titulární arcibiskup v Eminenzianě~Prefekt
409 I,2,a | potřebuje pro svůj rozvoj energii, kterou mu může poskytnout
410 II,2 | Nejedná se o vnější přejímání etických postojů, ale o osobní ponoření
411 II,2 | kulturním, náboženským a etnickým pluralismem a pro niž je
412 II (135) | VI., Apoštolská exhortace Evangelii nuntiandi, č. 14; JAN PAVEL
413 I,1 | pokračujme v úsilí svědčit o evangeliu s tím nadšením, které v
414 I,2,d | k účinnému plnění svého evangelizačního poslání. Zralé přijetí kněžského
415 I,2,a | Christi je kněz služebníkem evangelizujícího slova, jež vybízí všechny
416 II,2 | zkušenost jako učedníci v evangelním příběhu o zázračném rybolovu: ‚
417 I,2,a | kněží, národem svatým“ (Ex 19,5–6). Ještě silněji pak
418 I,1 | navzájem se doplňujících úkolů existujících v jeho rámci. Tak jsou s
419 II,2 | zapotřebí vyloučit veškerý exklusivismus a uzavřenost jednotlivých
420 II,1 | magisterium se z různých hledisek explicitně i implicitně rozvíjelo,
421 I,2,f | f) Univerzální církev obsažená
422 II,1 | jakýmsi svátostným „pater familias“ farnosti i s pouty, která
423 II,1 | stanovení jejich obsahu faráři-moderátorovi. Výjimeč-nost a dočasnost
424 II,1 | kněžského svěcení.82~Co se týče farářovy odpovědnosti při hlásání
425 II (82) | které musí kandidát na farářskou službu splňovat z kanonického
426 II (131) | II., Promluva k římským farářům a duchovním (1. března 2001),
427 II,1 | podezřívavého pohledu na ty své farníky, kteří se účastní života
428 II,1 | Petrovým nástupcem zajišťuje farnímu společenství příslušnost
429 II,1 | požehnání, které jejich farnostem přináší životadárné plody.~
430 II,2 | k určitému depresivnímu fatalismu nebo k roztříštěnému aktivismu.
431 II (94) | VI., Encyklika Mysterium fidei (3. září 1965): AAS 57 (
432 II,1 | vystříhá zavádění různých forem improvizovaného autoritářství
433 II,2 | dovolit jí, aby se stala formačním základem všude tam, kde
434 II,1 | odvozuje svou legitimitu formálně a bezprostředně od oficiálního
435 II,1 | mysterio, jež byla zvláštní formou schválena Svatým Otcem,
436 I,2,a | neboli spojené s pravomocí formovat a vést kněžský lid (srov.
437 I,2,f | vatikánským koncilem a formulovaný Kodexem kanonického práva,62
438 I (33) | Srov. SV. FRANTIŠEK SALESKÝ, Úvod do zbožného
439 I,2,e | avšak odlišnými charismaty a funkcemi –, musí ji znát a milovat
440 II,1 | rozpoznal a vyhnul se nebezpečí funkcionalismu. Není totiž funkcionářem,
441 II,2 | jakými jsou byrokratizace, funkcionalismus, demokratismus či větší
442 II,1 | funkcionalismu. Není totiž funkcionářem, který vykonává svou úlohu
443 I,2,f | činnost kněží. Dodávají kněžím fyziognomii utvářenou specifickými pastoračními
444 I (18) | Missale Romanum: Institutio generalis, č. 4, 5 a 60; Pontificale
445 I,2,f | aniž by si vytvářely své geografické, intelektuální či psychologické
446 I,1 | persona Christi obnovovali gesto, které vykonal při poslední
447 II,2 | situaci, charakterizované globalizací a novým, rychle se měnícím
448 II,1 | představují capacitas nebo habilitas, k jejichž výkonu laici
449 II,1 | společenstvím a jeho biskupem v hierarchickém spojení s Petrovým nástupcem
450 I,2,a | kněžství je tedy kněžstvím ‚hierarchickým‘ a ‚služebným‘ zároveň.
451 II,2 | Všichni v církvi, ať náleží k hierarchii nebo jsou jí vedeni, jsou
452 II,1 | měl být ikonou přítomnosti historického Krista a tento jeho prvořadý
453 I,1 | Otec od věků přál. Tento historický projekt předává jako dědictví
454 II,1 | je jáhen „učitelem, když hlásá a osvětluje Boží Slovo,
455 II,1 | který na základě většiny hlasů určuje směr, jímž se farář
456 II,2 | zpřítomňuje Ježíš Kristus jako Hlava svého mystického Těla, dobrý
457 Modl | mi~připodobnit se Kristu, Hlavě a Pastýři, ~jak to služba
458 II,1 | pastorační radu, jejímž hlavním úkolem je sloužit z institucionálního
459 I (60) | univerzální církev se všemi svými hlavními prvky. Proto jsou ustanoveny
460 I,1 | Zvedněte oči (Jan 4,35)~ ~1. „Hle, říkám vám: Zvedněte oči
461 II,1 | velké míry analogicky a z hle-diska pastoračního úsilí vést
462 II,1 | magisterium se z různých hledisek explicitně i implicitně
463 I,2,e | zbavují výkon kněžské služby hloubky i věrohodnosti.~Zejména
464 I,2,a | existence je a musí být hluboce prodchnuta touto službou,
465 I,1 | moc coby hlavy církve. „Hluboká jednota tohoto nového lidu
466 II,2 | apoštolů a dokáže žít v hlubokém společenství s ní. Služebné
467 I,2,a | se nachází a odkrývá hluboký význam služebného kněžství. „
468 I (39) | duchovním, intelektuálním i hmotným podmínkám, aby mohli svatě
469 I,2,a | budujícím společenství,“27 který ho vede a slouží mu. Kněz je
470 Modl | Dej mi sílu v temných hodinách života,~dopřej úlevu v námaze
471 II,2 | metody práce, formace a hodnocení pracovníků, hledání vhodných
472 II,2 | společenství a svědectvím o hodnotách evangelia silně ovlivňovala
473 II,2 | pastorační spolupráce spolu s hodnotou vzájemného přátelství a
474 II,2 | zvláštní a jedinečný význam, hodnotu, vlastní pouze jemu, výlučnou,
475 I (7) | JAN PAVEL II., Homilie u příležitosti kněžského
476 II (135) | Tak se překonává čistě horizontální pohled spočívající výhradně
477 II,2 | V rozsáhlém a náročném horizontu běžné pastorační péče platí,
478 I,2,b | zdravotních problémů až po hořkost způsobenou nenalezením odpovědi
479 II,2 | náležitého odpočinku. Kolik hořkosti pak nese zjištění, že jim
480 II,1 | pro povzbuzení misionářské horlivosti vůči nevěřícím a těm věřícím,
481 I,2,a | Ty jsi přece svatý lid Hospodina, svého Boha; tebe si Hospodin,
482 I,2,c | na jeho oběti Sacerdos et Hostia. Jako taková může darovat
483 II,2 | Csaba TERNYÁK~CASTRILLÓN HOYOS Titulární arcibiskup
484 I,2,f | intelektuální či psychologické hranice.64 Kněz musí jasně vědět,
485 II,1 | posilovat radost a svatou hrdost na příslušnost k církvi,
486 II,1 | 14). Bez této radosti a hrdosti pramenící z příslušnosti
487 I,2,a | evangelium a vítězit nad zlem hříchu prostřednictvím svátostného
488 II,1 | utiskovaným, usiluje o obrácení hříšníků a lidí žijících v omylu,
489 Modl | nemocným,~malým, chudým a hříšníkům,~Matko a ochránkyně křesťanského
490 I (51) | COLOMBA MARMION, Le Christ idéal du prêtre, kap. 14: Maredsous
491 I,2,b | do služby, kdy byli plni ideálů, pocítit ochladnutí, ztrátu
492 II,1 | Věřícím je totiž přirozené identifikovat se se svým pastýřem, a střídavá,
493 I,2,a | problémy spojené s „kněžskou identitou“, jež někdy vyvěraly z méně
494 I,2,e | myšlenkových směrů nebo rozmanitých ideologií, ale tak, jak ji miloval
495 II,1 | stabilitu.79 Farář by měl být ikonou přítomnosti historického
496 I,2,b | pocítit ochladnutí, ztrátu iluzí a mohou prožít i selhání.
497 II,1 | různých hledisek explicitně i implicitně rozvíjelo, vždy však se
498 I,2,d | Svévole, vlastní výrazy, improvizace a neposlušnost ve slavení
499 II,1 | vystříhá zavádění různých forem improvizovaného autoritářství i demokratického
500 II,2 | Nejsvětější svátosti, o častém a individuálním přistupování ke svátosti
|