e) Kněz v církevním společenství

16. Aby kněz mohl sloužit církvi – organicky členěnému společenství věřících, kteří jsou obdařeni stejnou křestní důstojností, avšak odlišnými charismaty a funkcemi –, musí ji znát a milovat ne podle pomíjivých a módních myšlenkových směrů nebo rozmanitých ideologií, ale tak, jak ji miloval Ježíš Kristus, který ji založil. Funkce kněžské služby společenství vyvěrá z připodobnění ke Kristu-Hlavě, vyžaduje poznání a respektování specifických rysů úlohy věřícího laika a všemi možnými způsoby podporuje převzetí patřičné odpovědnosti každým členem společenství. Kněz slouží společenství, které mu je současně také oporou. Kněz potřebuje přínos laiků nejen v oblasti organizace a správy svého společenství, ale také v oblasti víry a bratrské lásky. Mezi vírou kněze a vírou ostatních věřících totiž dochází k jakési vzájemné spolupráci. Horlivé křesťanské rodiny a společenství často knězi pomohly v krizových okamžicích. Z téhož důvodu je důležité, aby kněží znali aspekty následování Krista vlastní zasvěcenému životu, aby si jich vážili a respektovali je, neboť jsou drahocenným pokladem církve a svědectvím plodného působení Ducha Svatého v církvi.

Kněží jsou o to více živým znamením a služebníky církevního společenství, oč hlouběji se zapojují do živé jednoty církve své doby, spočívající v posvátné tradici, jejímž ochráncem a zárukou je učitelský úřad církve. Plodné navázání na tradici dodává kněžské službě pevné základy a objektivitu ve svědectví Pravdě, jež se v dějinách zjevila v Kristu. Pomáhá tak knězi odolat nutkání zavádět novoty, které poškozují společenství a zbavují výkon kněžské služby hloubky i věrohodnosti.

Zejména faráři musí být trpělivými tkalci přediva společenství mezi svou farností a místní a univerzální církví a jejich přilnutí k nepomíjivému učitelskému úřadu církve a k jeho disciplíně by mělo být všem vzorem.