IV.

Doporučení a závěr

15. Jak jsme viděli, účinnost solidarity je měřítkem služby, kterou internet poskytuje společnému dobru. Společné dobro vytváří kontext, v němž je možné položit si etickou otázku: „Jsou sdělovací prostředky užívány ve prospěch dobra nebo zla?“ ³²

Odpovědnost nese mnoho jednotlivců a skupin. Všichni uživatelé internetu jsou povinni používat jej informovaným a disciplinovaným způsobem, k morálním cílům. Rodiče by měly rozhodovat o tom, jak jejich děti užívají internet a dohlížet na to.³³ Školy a další výchovné instituce, výchovné programy, by měly učit obezřetnému užívaní internetu jako součásti kompletního mediálního vzdělání, které zahrnuje nejen získání technických dovedností – základní znalosti z informatiky a všeho, co s ní souvisí - nýbrž i získání schopnosti hodnotit odborně a moudře obsahy. Ti, jejichž rozhodnutí a činy přispívají k formování struktury a obsahů internetu, jsou povinni praktikovat solidaritu ve službě společného dobra.

 16. Je třeba se vyhnout předchozí cenzuře ze strany vlád. „Cenzura je proto možná jen v nejnutnějším případě.“³⁴ Internet není více než jiné sdělovací prostředky vyňat z povinnosti zachovávání spravedlivých zákonů, které se staví proti projevům nenávisti, pomluvě, podvodu, dětské pornografii, pornografii vůbec a dalším nezákonnostem. Jednání, které je zločinem v jiných kontextech, je jím i v kybernetickém prostoru. Civilní úřady jsou povinny a oprávněny tyto zákony uplatňovat. Lze předpokládat, že bude nutné zavedení nových předpisů, aby se čelilo přečinům úžeji spojeným s internetem, jako je šíření virů, krádež osobních dat uložených na hard-disku a podobně.

Regulace na internetu je žádoucí, nejlépe metodou auto-regulace. „Řešení problémů, které vznikají při této neřízené komercionalizaci a privatizaci, nespočívá však ve státní kontrole médií, nýbrž ve stanovení všeobecných pravidel, která odpovídají zásadám veřejného zájmu, právě tak jako větší odpovědnost vůči veřejnosti.“³⁵ Etické zákoníky průmyslu, jsou-li brány vážně, sehrávají užitečnou roli. Do jejich formulování a jejich uplatňování jsou zahrnuti veřejní představitelé a kromě toho, že povzbuzují odpovědné informátory, obsahují přiměřené postihy proti jejich porušování, včetně veřejné cenzury.³⁶ V některých okolnostech je žádaný zákrok státu, například zřízením dohlížecí komise nad sdělovacími prostředky, aby zachycovaly veškerý názorový rozvoj ve společnosti.³⁷

17. Nadnárodní a spojovací charakter internetu a jeho úloha v globalizaci vyžadují mezinárodní spolupráci, která by vytyčila modely a mechanismy zaměřené na podporu a ochranu celkového společenského prospěchu³⁸. Co se týče technologie hromadných sdělovacích prostředků, jako i mnoha dalších věcí, je požadována „rovnost na mezinárodní úrovni“³⁹.

Ve veřejném i soukromém sektoru je nezbytný rozhodný zásah pro odstranění „digital-divide“. Mnoho složitých otázek spojených s internetem vyžaduje mezinárodní konsensus: jak zaručit například soukromí jednotlivců a skupin, jež dodržují zákony, aniž by se zabránilo pověřeným funkcionářům dohlížet na zločince a teroristy? Jak chránit autorská práva a intelektuální vlastnictví, aniž by se omezil přístup osob k materiálům, které jsou veřejným vlastnictvím? Jak definovat samo „veřejné vlastnictví“? Jak vytvářet a udržovat informace v různých jazycích, aby byly k dispozici všem uživatelům internetu? Jak chránit práva žen v oblasti přístupu na internet a v oblasti dalších aspektů nové informační technologie? Zvláště pak otázka, jak odstranit „digital-divide“ mezi bohatými a chudými v přístupu k informacím, vyžaduje vážnou a naléhavou pozornost ve svých technických, výchovných i kulturních aspektech.

V současné době existuje „rostoucí smysl pro mezinárodní solidaritu“, jež poskytuje zvláště systému OSN „jedinečnou příležitost přispět ke globalizaci solidarity tím, že bude fungovat jako místo setkání pro státy a pro občanskou společnost a jako bod, v němž se sbíhají různé zájmy a různé potřeby... Spolupráce mezi mezinárodními agenturami a nevládními organizacemi přispěje k tomu, aby zájmy států a různých skupin v nich, jakkoliv oprávněné, nebyly uváděny nebo obhajovány na úkor zájmů nebo práv jiných národů, zvláště těch méně úspěšných“⁴⁰. V této souvislosti si přejeme, aby vrcholné světové zasedání společnosti výpočetní techniky, které se bude konat v roce 2003, bylo přínosem v diskusi o těchto otázkách.

 18. Jak jsme uvedli shora, přiložený dokument „Církev a internet“ pojednává specifickým způsobem o tom, jak církev používá internet a jakou roli hraje v jejím životě. Chceme zdůraznit že katolická církev spolu s jinými náboženskými organizacemi by měla být aktivně přítomna na internetu a podílet se na veřejné debatě o jeho vývoji. „Církev si nevyhrazuje právo diktovat rozhodnutí a výběr, ale je třeba, aby se stala pomocníkem při hledání a nalézání etických a morálních kritérií, která můžeme nalézt jak v obecně lidských, tak v křesťanských hodnotách.“⁴¹

Internet může být cenným přínosem pro lidský život. Může podporovat blahobyt a mír, intelektuální a estetický rozvoj, vzájemné pochopení mezi národy v celosvětovém měřítku.

 Může také pomoci mužům a ženám při jejich stálé snaze o pochopení sebe sama. V každé době, včetně naší, si lidé stále kladou tytéž základní otázky: „Kdo jsem? Odkud pocházím a kam jdu? Proč existuje zlo? Co bude po tomto životě?“⁴² Církev nemůže vnucovat své odpovědi, ale může a musí hlásat světu odpovědi, které dostala. Jako vždy, i dnes podává jedinou zcela uspokojivou odpověď na nejhlubší otázky života: Ježíš Kristus, který „plně odhaluje člověka jemu samému a dává mu poznat vznešenost jeho povolání“.⁴³ Jako celý současný svět, tak i svět sdělovacích prostředků, jehož je internet součástí, je nedokonale, avšak autenticky přítomen uvnitř Božího království a je postaven do služeb slova spásy. Nicméně „očekávání nové země však nesmí oslabit, nýbrž spíše povzbudit úsilí o zvelebení této země, kde roste tělo nové lidské rodiny, která již může poskytnout jakýsi nástin nového věku“.⁴⁴

Ve Vatikánu 22. února 2002, na svátek Stolce sv. Petra apoštola

John P.Foley

předseda

Pierfranco Pastore

sekretář