Chapter, Number
1 Uvod,1 | setkání s Kristem, který „je týž včera, dnes i navěky“ (
2 Uvod,2 | předchozí křesťanské dědictví; je třeba, aby jí bylo umožněno
3 Uvod,2 | na síle přesvědčení, že je naléhavým úkolem církve
4 Uvod,4 | vyznačuje, vytušili to, co je nejnaléhavější a co jím
5 Uvod,4 | toho, který zjevuje, že Bůh je láska a že je společenstvím
6 Uvod,4 | zjevuje, že Bůh je láska a že je společenstvím tří Božských
7 Uvod,5 | vítězství Krista již nastalo a je konečné. Z toho vyplývá,
8 1 | kapitola~ ~~ Ježíš Kristus je naše naděje~„Nic se neboj.
9 1,6 | Zmrtvýchvstalý je stále s námi~ ~6. V dobách
10 1,6 | Zjevení (srov. Zj 1,9), je slovo, jež zaznívá ve vidění,
11 1,6 | radostnou zvěst“, kterou je sám Ježíš Kristus. On je
12 1,6 | je sám Ježíš Kristus. On je První a Poslední. V něm
13 1,6 | všechno bylo řečeno. On je Živý: byl mrtvý a nyní žije
14 1,6 | mrtvý a nyní žije navěky. On je Beránek, který stojí vzpřímený
15 1,6 | Božím trůnu (srov. Zj 5,6); je obětovaný, protože za nás
16 1,6 | hvězd (srov. Zj 1,16), to je pronásledovanou Boží církev,
17 1,6 | zlatých svícnů (srov. Zj 2,1), je přítomen a působí ve své
18 1,6 | své modlící se církvi. On je také „ten, který přichází“ (
19 1,7 | naděje~ ~7. Totéž slovo je dnes adresováno církvím
20 1,7 | se, že mnoho mužů i žen je dezorientovaných, že ztrácí
21 1,7 | kulturním kontextu, kde je křesťanský životní styl
22 1,7 | mnoha veřejných prostředích je snadnější se prohlásit za
23 1,7 | převládá dojem, že nevěřit je samozřejmostí, zatímco víra
24 1,8 | znamením tohoto strachu je mimo jiné vnitřní prázdnota,
25 1,8 | této existenciální úzkosti je třeba zvláště zařadit dramatické
26 1,8 | mezilidské solidarity, jež je spojeno se šířícím se individualismem:
27 1,9 | Součástí takové kultury je stále rozšířenější náboženský
28 1,11 | které přichází a které je přítomno už v tomto světě.
29 1,11 | společnosti. Synodní otcové je nalezli a zdůraznili.~Mezi
30 1,11 | nalezli a zdůraznili.~Mezi ně je třeba zařadit: znovunabytí
31 1,12 | tvář země. Synodní otcové je popsali v závěru svých diskuzí
32 1,13 | velké znamení naděje, jímž je tolik svědků křesťanské
33 1,13 | žádá se od nás, abychom je kontemplovali a napodobovali.
34 1,13 | jistotě, že jejich krev „je mízou jednoty církve“.22~
35 1,13 | nám říkají, že mučednictví je svrchovaným vtělením evangelia
36 1,13 | evangelium a dosvědčují je svým životem až k prolití
37 1,13 | v přesvědčení, že Ježíš je Pán a Spasitel člověka,
38 1,13 | před každým naději, která je v nich (srov. 1 Petr 3,15).
39 1,13 | obětování vlastního života je nejradikálnějším a největším
40 1,13 | svaté a bohumilé oběti, jež je pravou duchovní bohoslužbou (
41 1,14 | povzbuzují nás k víře, že je to možné i v těch nejtěžších
42 1,15 | neustálé obnovy.25 I nadále je s to poskytovat věřícím
43 1,15 | opravdového křesťanského života a je pro ně místem vytváření
44 1,16 | podporují povolání laiků a vedou je k tomu, aby našli své místo
45 1,17 | povzbudivé znamení, jakým je pokrok, který zaznamenala
46 1,17 | růst jednoty mezi křesťany je totiž vzájemným obohacením
47 1,17 | obohacením pro všechny“.28 Je třeba „s radostí hledět
48 1,17 | působení Ducha, za které je třeba Pána chválit a děkovat
49 1,18 | jí nikdo jiný nemůže dát: je to víra v Ježíše Krista,
50 1,18 | tisíciletí s toutéž zvěstí, jež je jejím jediným pokladem:
51 1,18 | pokladem: Ježíš Kristus je Pán; v něm je spása, a v
52 1,18 | Ježíš Kristus je Pán; v něm je spása, a v nikom jiném (
53 1,18 | srov. Sk 4,12). Kristus je pramenem naděje pro Evropu
54 1,18 | pro celý svět „a církev je řečiště, kterým proudí a
55 1,18 | dostává smysl, společenství je možné, odlišnost se může
56 1,19 | naděje~ ~19. Ježíš Kristus je naše naděje, protože on,
57 1,19 | spasilo. Vyznání této pravdy je samým srdcem naší víry.
58 1,19 | společenství.33~Ježíš Kristus je naše naděje, protože zjevuje
59 1,19 | zjevuje tajemství Trojice. To je jádro křesťanské víry, která
60 1,19 | různých národů kontinentu.~Je mnoho ideových kořenů, které
61 1,19 | respektovala práva osoby a národů. Je třeba zde sice připomenout
62 1,19 | tradici sílu, jež byla s to je sladit, upevnit a podpořit.
63 1,19 | společného evropského domu“ je nutno uznat, že tato stavba
64 1,19 | občanského řádu. Nicméně je jejím úkolem oživovat v
65 1,19 | víru v Trojici, neboť si je dobře vědoma toho, že tato
66 1,19 | vědoma toho, že tato víra je poslem ryzí naděje pro náš
67 1,19 | etický potenciál, který je s to kromě jiného osvětlit
68 1,19 | jež zmítají Evropou, jako je společenská roztříštěnost
69 1,20 | kontinentu žijící národy. Toto je ta radostná zvěst, kterou
70 1,20 | dosvědčovat, že Ježíš Kristus „je jediným a ústředním prostředníkem
71 1,20 | nejhlubší podstatu spásy; on je nejen prostředníkem spásy,
72 1,20 | stále více poznamenává, je tedy třeba vyznávat a znovu
73 1,20 | Evropy odhalit, že Kristus je budoucnost člověka. Církev
74 1,21 | 21. Ježíš Kristus je podle věřících nadějí pro
75 1,21 | jí dává věčný život. On je „Slovo života“ (1 Jan 1,
76 1,21 | každé místní církve v Evropě je být si vědoma toho, že každá
77 1,21 | opět hlásat novost, jíž je prodchnuta. Znamená to uvést
78 1,21 | všechny i každého zvlášť.~Je nutné, aby místní církve
79 1,21 | Pravá křesťanská naděje je totiž teologální, eschatologická
80 1,22 | setkat i dnes, neboť Ježíš je přítomen, žije a působí
81 1,22 | působí ve své církvi: on je v církvi a církev je v něm (
82 1,22 | on je v církvi a církev je v něm (srov. Jan 15n; Gal
83 1,22 | Ducha Svatého.39~Očima víry je nám dáno vidět tajemnou
84 1,22 | znameních, která nám zanechal. Je přítomen především v Písmu
85 1,22 | opravdu jedinečným způsobem je přítomen pod eucharistickými
86 1,22 | reálné', nýbrž proto, že je reálná par excellence, protože
87 1,22 | par excellence, protože je 'podstatná'; v ní se Kristus,
88 1,22 | přítomným“.40 V eucharistii „je obsaženo opravdu, skutečně
89 1,22 | Kristus“.41 „Eucharistie je skutečné tajemství víry,
90 1,22 | Ježíšova přítomnost je skutečná také v jiných liturgických
91 1,22 | skrze lidi.43~Kromě toho je Ježíš přítomen ve světě
92 2 | se a utvrď zbytek, který je už na umření“ ~(Zj 3,2) ~ ~ ~
93 2,23 | vnitřního života, který je někdy poznamenán chápáním
94 2,23 | pronásledování, a co hůř, který je ohrožován zneklidňujícími
95 2,23 | naslouchat hlasu Ženicha, který je vybízí k obrácení, povzbuzuje
96 2,23 | vybízí k obrácení, povzbuzuje je, aby měly odvahu k novým
97 2,23 | odvahu k novým věcem, a volá je, aby se zapojily do velkého
98 2,24 | do jeho dějin, takže by je nebylo možno pochopit, kdybychom
99 2,25 | kulturu univerzální.~Církev si je toho vědoma a vnímá dnes
100 2,26 | Evropě by měla cítit, že je jí adresován příkaz a vybídnutí
101 2,26 | se a utvrď zbytek, který je už na umření“ (Zj 3,2).
102 2,26 | už na umření“ (Zj 3,2). Je to požadavek, který se rodí
103 2,27 | udržovala jistotu, že Pán je prostřednictvím daru svého
104 2,27 | čase.~V kontextu, v němž je snadné podlehnout pokušení
105 2,27 | asimilovat tajemství, žít je a být zcela zaměřené na
106 2,28 | prodchnuté společenstvím, které je projevem Boží lásky, základu
107 2,29 | žito plnějším způsobem, je třeba docenit rozmanitost
108 2,29 | Z tohoto zorného úhlu je také nutné, aby na jedné
109 2,29 | biskupům; na druhé straně je také nutné, aby biskupové
110 2,29 | výzvu evangelia k obrácení, „je nezbytné, abychom všichni
111 2,30 | 30. Evangelium naděje je nakonec silou a výzvou k
112 2,30 | příspěvek k jednotě Evropy, je nutné pomáhat všem církvím
113 2,30 | společenstvím a vybízet je, aby chápaly ekumenickou
114 2,30 | společenství.~Aby se tak stalo, je třeba ze strany všech trpělivého
115 2,30 | dosažené výsledky a dokážou je hodnotit jako podnět pro
116 2,31 | 31. Je třeba pokračovat v dialogu
117 2,31 | námahami: dialog pak ať je veden „z různých hledisek (
118 2,31 | vzbuzuje v každé církvi; je též třeba vychovávat společenství
119 2,31 | činnosti“.55~Tento dialog je jednou z hlavních starostí
120 2,33 | naděje evangelizující láskou je úkolem a odpovědností všech.
121 2,33 | jakoukoliv službu, láska je hlavní cestou, po níž mohou
122 2,33 | celá církevní komunita je povolána, aby po ní kráčela
123 2,34 | kněžského svěcení, které je připodobňuje Kristu, Hlavě
124 2,34 | naděje ve společnosti, která je nemocná horizontalismem
125 2,35 | uložila autorita; naopak je to především milost, nedocenitelný
126 2,35 | lidskou realizaci toho, kdo je k němu povolán, ale ukazuje
127 2,35 | růstu druhých. ~Celibát je v celé církvi oceňovaný
128 2,35 | kněžství,59 latinskou církví je vyžadovaný jako povinnost60
129 2,35 | povolání ke kněžství, kterou je možné zaznamenat v mnoha
130 2,37 | osob~ ~37. Zvlášť výmluvné je svědectví zasvěcených osob.
131 2,37 | osob. V této souvislosti je nutno především uznat zásadní
132 2,37 | službu zasvěcených osob. Je třeba vyzdvihnout i specifický
133 2,39 | služebníků a zasvěcených osob je rozhodující, nelze zamlčovat
134 2,39 | povolání. Jen tehdy, „když je mladým prezentována osoba
135 2,39 | se v nich naděje, které je vede k tomu, aby zanechali
136 2,39 | vrstevníkům“.68 Péče o povolání je tedy otázkou života pro
137 2,39 | sloužit evangeliu naděje, je tato cesta závazná.69~ ~
138 2,40 | nezbytné pastorace povolání je vhodné vysvětlit věřícím
139 2,40 | v běžné pastoraci. Proto je nutné „oživit především
140 2,40 | velkorysé odpovědi na povolání“; je naléhavé, aby se v církevních
141 2,40 | křesťanského společenství“.71 Je též nezbytné, aby sami kněží
142 2,40 | mohl přitahovat mladé, aby je napodobovali? ~ ~
143 2,41 | laiků~ ~41. Nezadatelný je přínos věřících laiků životu
144 2,41 | službě, protože „skrze ně je církev, znamení a pramen
145 2,41 | svědectví, že křesťanská víra je jedinou úplnou odpovědí
146 2,41 | zdůraznili synodní otcové, je třeba s vděčností připomínat
147 2,41 | které tento život přináší. Je také náramně důležité „vzbuzovat
148 2,42 | Úloha ženy~ ~42. Církev je si vědoma specifického přínosu
149 2,42 | druhému a přijmout toho, kdo je ode mne odlišný. V tomto
150 2,43 | Aby k tomu mohlo dojít, je nutné, aby byla především
151 2,43 | protože důstojnost ženy i muže je totožná, neboť byli oba
152 2,43 | vlastními a zvláštními dary. ~Je žádoucí, jak zdůraznil synod,
153 2,43 | právo vyhrazuje laikům. Také je třeba náležitě zhodnotit
154 3,44 | posledních věcí.~Jenom Ježíš je pánem zapečetěného svitku (
155 3,44 | srov. Zj 5,6–7); pouze on „je hoden rozlomit jeho pečeti“ (
156 3,44 | pečeti“ (Zj 5,9). Jenom Ježíš je totiž schopen odhalit a
157 3,44 | uskutečnit Boží plán, který je v něm ukryt. Je-li lidské
158 3,44 | bez naděje. Pouze Boží Syn je s to rozptýlit temnoty a
159 3,44 | ukázat cestu.~Otevřený svitek je pak předán Janovi a skrze
160 3,44 | skrze něj celé církvi. Jan je vyzván, aby svitek vzal
161 3,44 | obsah dalším lidem, k nimž je poslán s příkazem: „Znovu
162 3,45 | hlásáno a dosvědčováno. To je vlastním posláním církve
163 3,45 | všech dob a všech míst. To je také posláním dnešní církve
164 3,45 | Evropě. „Hlásat evangelium je skutečně milostí a vlastním
165 3,45 | Evropě, „nová evangelizace“ je úkolem, který tě očekává!
166 3,45 | nám!“ (Sk 16,9). I když je tato prosba nevyjádřená
167 3,45 | nebo dokonce potlačená, je tou nejhlubší a nejryzejší
168 3,45 | Ježíšova zvěst, kterou je evangelium naděje, ať je
169 3,45 | je evangelium naděje, ať je tedy tvou chloubou a tvým
170 3,46 | V různých částech Evropy je zapotřebí prvního hlásání
171 3,46 | kromě nové evangelizace je v některých případech nutná
172 3,46 | kulturní oblasti, v nichž je nutno rozvinout skutečnou
173 3,47 | 47. Všude pak je zapotřebí obnoveného hlásání
174 3,47 | Evropanů si myslí, že vědí, co je to křesťanství, ale ve skutečnosti
175 3,47 | křesťanství, ale ve skutečnosti je neznají. Často dokonce nejsou
176 3,47 | nich oslabil víru a přivedl je často k tomu, že ji úplně
177 3,47 | starobylou křesťanskou tradicí? Je to otevřená otázka, která
178 3,47 | církev povolány odpovědět. Je možno říci – jak bylo zdůrazněno
179 3,47 | evangeliu.81 V našich komunitách je třeba vážně se zaměřovat
180 3,48 | stále více směřovat k němu. Je třeba dbát na to, aby byl
181 3,48 | má hlásat v každé době, je stále stejné, přesto existují
182 3,48 | existují různé způsoby, jakými je takové hlásání uskutečňováno.
183 3,48 | hlásání uskutečňováno. Každý je vybízen, aby za všech okolností „
184 3,48 | skutky, velebili Otce, který je na nebesích (srov. Mt 5,
185 3,49 | náležitě formováni.85 Dnes je více než kdy jindy nezbytné
186 3,49 | nepřátelském prostředí, jakým je ono světské, nýbrž také
187 3,49 | i svědky“.87 Rozhodující je tedy přítomnost a znamení
188 3,49 | přítomnost a znamení svatosti: ta je podstatným předpokladem
189 3,49 | hlásání evangelia, které je s to znovu dát naději. Je
190 3,49 | je s to znovu dát naději. Je zapotřebí silných, osobních
191 3,49 | slova a slavením svátostí; je nutné, aby byly přijaty
192 3,49 | církevních společenství. Toto je jedna z největších výzev,
193 3,50 | církve a ostatních křesťanů je silnější svazek než jakékoliv
194 3,51 | podpoře zralé a osobní víry, je nutné, aby se snažily o
195 3,51 | vykládané církevní tradicí, je organická a systematická
196 3,52 | 52. V téže linii je třeba také zdůraznit důležitý
197 3,52 | reflexí, neboť teologie je vědou s vlastním statutem
198 3,52 | poslání.92 Rodí se z víry a je povolána ji vykládat, a
199 3,52 | všech věřících93 a přivádí je k důkladnému pochopení Kristova
200 3,53 | tvář výzvě, jež na ně čeká. Je zapotřebí ryzí spolupráce
201 3,53 | biskupských konferencí (CCEE). Ta je účinným nástrojem, jak společně
202 3,54 | spolupráce. Osud evangelizace je úzce spojen se svědectvím
203 3,55 | hlásání evangelia naděje je nutné navázat hluboký a
204 3,55 | ni zvláštní návaznost a je přímo jejím zvláštním výrazem“.99
205 3,55 | smýšlením, netečností, která je rozšířena žel i mezi křesťany
206 3,55 | představách. Tento způsob myšlení je proniknut náboženským relativismem,
207 3,55 | zdůrazněno na posledním synodu, je třeba uznat společné kořeny
208 3,55 | konečné plnosti v Kristu.~Je tedy nutné podporovat dialog
209 3,55 | pomáhali a zachraňovali je, zvláště v dobách pronásledování.~ ~
210 3,56 | Evropě. Zvláště důležitý je správný vztah k islámu. „
211 3,56 | svými dětmi“.103 Mimo jiné je nutné uvědomovat si značný
212 3,56 | světem.104~V tomto ohledu je nutné vhodně připravit křesťany,
213 3,56 | pastoračních pracovníků. Ostatně je pochopitelné, že církev,
214 3,56 | kult a kteří pak vidí, že je jim zakázáno konání křesťanského
215 3,57 | kultury musí ukázat, že i dnes je možné žít v Evropě plně
216 3,57 | čase, ve zdraví i v nemoci. Je třeba se v klidu kriticky
217 3,57 | antropologie.~Také dnes je třeba ukázat evangelní,
218 3,57 | evropské kultuře a společnosti, je církev prostřednictvím teoretického
219 3,57 | nepřiměřený ráz pojetí, které je inspirováno scientismem,
220 3,58 | jediným prostředkem, kde je možné nabídnout křesťanskou
221 3,59 | pochopitelným, ba dokonce – nakolik je to možné – okouzlujícím
222 3,59 | coby odlesk Božího Ducha je znakem tajemství, vybídnutí
223 3,60 | vnímanou žízeň po absolutnu; je v nich vidět skrytou víru,
224 3,61 | 62. Proto je třeba obnovit pastoraci
225 3,61 | jejich duchovního růstu. Je třeba jim jasně ukázat cestu
226 3,61 | ke svatosti, podněcovat je, aby učinili odvážná rozhodnutí
227 3,62 | uživatelů těchto prostředků; je třeba, aby dobře ovládali
228 3,63 | naděje. Dílo evangelizace je prodchnuto pravou křesťanskou
229 3,64 | znamená neznat Krista“.118 Kéž je i nadále Písmo svaté pokladem
230 3,64 | dodá nám to radost, protože je sladká jako med (srov. Zj
231 4,65 | která dostává toto zjevení, je modlícím se společenstvím.
232 4,66 | že i v současné Evropě je možné žít evangelium na
233 4,67 | scestným rozhodnutím jako je vstup do nebezpečných sekt
234 4,67 | touhu po duchovní potravě je třeba přijímat s pocho-pením
235 4,67 | pocho-pením a očišťovat ji. Je nutné, aby církev člověku,
236 4,68 | skrývá za prvním dojmem, je úkol, jenž na církev v Evropě
237 4,68 | smysl pro tajemství: žij je s pokornou vděčností a vydávej
238 4,69 | by k němu měly přivádět. Je tedy naléhavé, aby v církvi
239 4,69 | ryzí cit pro liturgii. Ta je, jak připomněli synodní
240 4,69 | a učením církevních Otců je živým pramenem autentické
241 4,70 | liturgických slavnostech je třeba postavit znovu do
242 4,70 | skrze Ježíše, našeho Pána.~Je třeba prožívat liturgii
243 4,71 | zbývá ještě mnoho vykonat. Je nezbytná stálá obnova a
244 4,72 | 73. Proto je nezbytné velké formační
245 4,74 | ho budeme vidět tak, jak je“ (1 Jan 3,2). Eucharistie
246 4,74 | 1 Jan 3,2). Eucharistie je „zakoušení věčnosti v čase“,
247 4,74 | zakoušení věčnosti v čase“, je to božská přítomnost a společenství
248 4,74 | Boží budoucnosti; a protože je společenstvím s Kristem,
249 4,74 | Kristem, s jeho tělem a krví, je účastí na věčném životě
250 4,75 | odpuštění pro každého z nás je totiž podstatným základem
251 4,75 | dnes zachvacuje mnoho lidí, je třeba hledat v neschopnosti
252 4,75 | odpuštění. Tato neschopnost je způsobená osamocením toho,
253 4,75 | důvody, proč doufat.~Proto je nutné, aby byla v církvi
254 4,75 | svátost smíření. Nicméně je třeba zdůraznit, že formou
255 4,75 | zdůraznit, že formou svátosti je osobní vyznání hříchů s
256 4,75 | subjektivismem na poli morálky je třeba, aby se každé církevní
257 4,76 | Obracím se na kněze a vybízím je, aby velkomyslně projevovali
258 4,76 | se věřící ocitají, a kéž je dokážou trpělivě vést k
259 4,77 | slavení eucharistické oběti je třeba rozvíjet také jiné
260 4,77 | výstav a procesí, které je nutno chápat jako vyjádření
261 4,77 | nezanedbává osobní modlitba, jež je pro křesťana totéž co dýchání.
262 4,78 | pomáhat rozvíjet to, co je ryzím výrazem moudrosti
263 4,78 | moudrosti Božího lidu. Tím je jistě i svatý růženec. V
264 4,78 | Ve věci lidové zbožnosti je třeba stále bdít nad dvojznačnými
265 4,78 | pedagogicky vysvětluje, jak je třeba lidovou zbožnost prožívat
266 4,79 | staví na jistotě, že Bůh je mocný a že Kristus zvítězil,
267 4,79 | mocný a že Kristus zvítězil, je životem překypujícím Božími
268 4,80 | slavení evangelia naděje je den Páně hlavním a velmi
269 4,80 | Pánem. Nezřídka se stává, že je redukována na víkend a na
270 4,80 | čas určený k rozptýlení. Je proto třeba rozmanité pastorační
271 4,81 | smysl pro den Páně:138 ať je posvěcován účastí na eucharistii
272 4,81 | křesťanskou radost a bratrství. Ať je slaven jako střed vší bohoslužby,
273 5,82 | Znám tvoje skutky...“ je úvod, který se jako lehce
274 5,82 | aby kráčela cestou lásky. Je to cesta, jež vede láskou
275 5,83 | Přijatá a darovaná láska je pro každou osobu prvotní
276 5,83 | Člověk nemůže žít bez lásky. Je sám sobě nepochopitelnou
277 5,83 | Jan 13,1). Díky daru Ducha je Boží láska nabídnuta věřícím
278 5,83 | nabídnuta věřícím i činí je účastnými své schopnosti
279 5,83 | Kor 5,14). Právě proto, že je láska darem Božím, stává
280 5,84 | láskou Boha a Krista, který je přichází hledat, je povoláním
281 5,84 | který je přichází hledat, je povoláním církve a „věrohodným,
282 5,84 | soužití.~V tomto ohledu je třeba znovu objevit ryzí
283 5,84 | nutné – novou cestu tam, kde je naléhavější nouze; konečně
284 5,85 | naději chudým. Přijímat je a sloužit jim znamená přijímat
285 5,85 | Přednostní láska k chudým je nutná dimenze křesťanské
286 5,85 | chudé a dosvědčovat jim, že je Bůh zvláště miluje, znamená
287 5,86 | 87. Je rovněž třeba zamyslet se
288 5,86 | nad nezaměstnaností, která je v mnoha evropských zemích
289 5,86 | aby připomínala, že práce je dobrem, o něž se musí postarat
290 5,87 | 88. Ať je přikládán náležitý význam
291 5,87 | nemocných. Uváží-li se, že nemoc je situací, jež klade zásadní
292 5,87 | považována za prioritní. Proto ať je rozvíjena na jedné straně
293 5,89 | spásonosného Božího plánu. Zvláště je nutné znovu opakovat, že
294 5,89 | instituce vycházejí z Boží vůle. Je třeba znovu objevit pravdu
295 5,90 | 91. Podle synodních otců je třeba uznat, že mnoho rodin
296 5,90 | třeba uznat, že mnoho rodin je ve svém každodenním životě
297 5,90 | přítomnosti Ježíše, který je doprovází a podporuje darem
298 5,92 | 93. Nakonec je církve povolána vycházet
299 5,93 | přednostní pozornost rodině, je stejně nepochybné, že samy
300 5,93 | nejrůznějšími útoky, jimž je vystaven, a kde se může
301 5,94 | znepokojení; pokles porodnosti je totiž příznakem nevyrovnaného
302 5,94 | vztahu k vlastní budoucnosti; je to jasný projev nedostatku
303 5,94 | projev nedostatku naděje, je znamením oné „kultury smrti“,
304 5,94 | S úbytkem porodnosti je třeba připomenout jiná znamení,
305 5,94 | jakési spiknutí. Mezi ně je nutno zařadit především
306 5,94 | společenské odpovědnosti; to je podporováno právním řádem
307 5,94 | zákonodárství dovoluje zákrok, který je „hanebným zločinem“156 a
308 5,94 | prostředek selekce“.157~Je také nutné se zmínit o sklonu,
309 5,95 | 96. Za těchto okolností je nutné „všeobecné probuzení
310 5,95 | společnými silami.“158 To je velká výzva, ke které je
311 5,95 | je velká výzva, ke které je třeba se postavit s velkou
312 5,95 | aby se stala místem, kde je každé osobě přiznávána její
313 5,96 | hledat a mít na mysli to, co je shůry; tím se však nezmenšuje,
314 5,96 | níž vyrůstá novost, jež je zárodkem a podobou světa,
315 5,96 | upřímné úsilí o lepší svět je doprovázeno Božím požehnáním
316 5,97 | člověka hodné společnosti je třeba přiznat inspirační
317 5,97 | kontinentu otázku, jaká je mravní kvalita její civilizace.
318 5,97 | pravdě, svobodě a solidaritě; je zaměřené na obranu a podporu
319 5,98 | 99. Sociální učení církve je pro své vnitřní spojení
320 5,98 | důstojností osoby takové, že je mohou pochopit i ti, kteří
321 5,98 | do společenství věřících. Je tedy naléhavé šířit jeho
322 5,98 | překonávat jeho neznalost, jež je rozšířena i mezi křesťany.
323 5,98 | dobro, to vyžaduje. K tomu je zapotřebí, aby křesťanští
324 5,99 | evangeliu naděje stojí, je třeba zařadit rostoucí jev
325 5,99 | mnohé opustit vlastní zem, je zapotřebí odvážného nasazení
326 5,100| názor na společné dobro: je třeba rozšířit zorný úhel,
327 5,100| vlídného přijetí, která si je vědoma stejné důstojnosti
328 5,100| přiznána základní lidská práva. Je na odpovědnosti veřejných
329 5,100| proto musí být spojeno, když je to nutné, s roz-hodným potíráním
330 5,102| 103. Ze své strany je církev povolána, aby „pokračovala
331 5,102| jejich integrace.~Zvláště je nutno mít na paměti pastorační
332 5,102| náboženské tradice. Za tím účelem je třeba podporovat styky s
333 5,102| prchají ze své země, protože je ohrožován jejich život,
334 6,105| budování lidské společnosti je vhodný obraz nového Jeruzaléma,
335 6,105| vztahuje přímo na církev. Je to obraz eschatologické
336 6,105| co může člověk vykonat; je to Boží dar, který se naplní
337 6,105| utopie: tato skutečnost je již tu. Poukazuje na to
338 6,105| v pří-tomném tvaru, jak je užil Bůh – „Hle – všechno
339 6,105| Ježíšova velikonoční oběť je již Boží novostí. Dává život
340 6,106| křesťanském společenství, které je už nyní „Božím stanem mezi
341 6,106| podrobí vanutí Ducha. Církev je pro svět znamením a nástrojem
342 6,107| než jako zeměpisné místo je Evropa kvalifikovatelná
343 6,107| rozmanité kultury a které je vnitřně spojeno s celou
344 6,108| kterou Evropa prožívá, je především volána k tomu,
345 6,109| dříve nebo později podílely. Je třeba si přát, aby k takovému
346 6,109| integračním procesu světadílu je náramně důležité brát v
347 6,109| ve sdílení hodnot, které je nutno vyjádřit v právu i
348 6,111| kontinent, všem ukázaly, jak je mír křehký, jak velmi potřebuje
349 6,111| celém světě. V tomto ohledu je třeba uchovat v paměti,
350 6,112| vytváření nové podoby kontinentu je z mnoha aspektů rozhodující
351 6,112| chartu z roku 1961. K ní je přidružen Evropský soud
352 6,112| radou ministrů a komisí je vzorem integrace, která
353 6,113| různých společenských útvarů. Je důležité, aby instituce
354 6,113| evropských národů; nelze je redukovat na pouhé soukromé
355 6,114| cílem evropských institucí je ochrana práv lidské osoby.
356 6,115| nová“ ve smy-slu toho, co je řečeno o „novém městě“ v
357 6,115| spravedlivějšího světa, který je více hoden člověka, se totiž
358 6,115| vybudována na pevných základech, je nutné se dovolávat autentických
359 6,116| vyznáními.~Ze své strany je katolická církev ve snaze
360 6,116| naděje. Z tohoto hlediska je nutná přítomnost náležitě
361 6,117| byli pravými svědky naděje. Je třeba pokračovat a rozvíjet
362 6,117| další zapojení.186 Mezi nimi je třeba vyhradit významné
363 6,117| úrovni celého kontinentu je „starat se o podporování
364 6,117| hierarchické 'communio'“.187 S ní je také třeba ocenit službu
365 6,119| naslouchání Kristovu evangeliu. Je věcí všech křesťanů, aby
366 6,119| Evropě: „Hospodin, tvůj Bůh, je uprostřed tebe!“ (Sof 3,
367 6,119| na utopistické ideologii; je to nadčasové poselství spásy
368 6,119| poklad křesťanské víry. Ta je základem tvého společenského
369 6,119| z evangelia a její stopy je možno vidět v umění, v literatuře,
370 6,119| dědictví nepatří jen minulosti; je plánem pro budoucnost, který
371 6,119| plánem pro budoucnost, který je třeba předávat budoucím
372 6,119| budoucím generacím, protože je to základ života osob a
373 6,120| Důvěřuj! V evangeliu, jímž je Ježíš, najdeš pevnou a trvalou
374 6,120| naději, po které toužíš. Je to naděje založená na Kristově
375 6,120| minulých i současných dějin je světlem, které osvěcuje
376 6,120| tvou cestu a dává jí směr; je mocí, která tě posiluje
377 6,120| tě posiluje ve zkouškách; je proroctvím o novém světě;
378 6,120| proroctvím o novém světě; je znamením nového počátku;
379 6,120| znamením nového počátku; je výzvou všem, věřícím i nevěřícím,
380 6,120| pravý „společný dům“ , kde je radost žít.~~
381 Zav,121| Žena oděná sluncem, jež je v mukách před porodem (srov.
382 Zav,121| 12,5; srov. Ž 2,9). Ale je to také církev, lid Nové
383 Zav,121| přesto chráněný Bohem. Drak je „starý had, nazývaný ďábel
384 Zav,121| celé země“ (Zj 12,9). Boj je nerovný: zdá se, že drak
385 Zav,121| drak má převahu, taková je jeho zpupnost vůči bezbranné
386 Zav,121| trpící ženě. Ve skutečnosti je vítězem syn, kterého žena
387 Zav,121| žena porodila. V tomto boji je jedno jisté: drak už byl
388 Zav,122| nad knížetem tohoto světa. Je svěřena Janovi a on pak
389 Zav,122| svěřena Janovi a on pak je svěřen jí (srov. Jan 19,
390 Zav,123| všech národech světadílu je úcta k Marii v evropských
391 Zav,123| kontempluj Marii a poznej, že je „mateřsky přítomna a plně
392 Zav,123| těžkých problémech, kterých je dnes plný život jednotlivců,
393 Zav,124| jejímu Synu Ježíši. Maria je novým stvořením utvořeným
394 Zav,124| následovali a milovali!~On je nadějí církve Evropy a lidstva.~
|