Chapter, Number

 1 Uvod,2 |         dědictví; je třeba, aby jí bylo umožněno znovu rozhodovat
 2   1,7  |       totiž s výzvami, jež jsou jí vlastní, jeví jako údobí
 3   1,11 |     pastorační činnosti, jež se jí otevřely; soustředění církve
 4   1,18 |        nejcennější dobro, které jí nikdo jiný nemůže dát: je
 5   1,21 |       pro každou osobu, protože jí dává věčný život. On je „
 6   2,26 |     Evropě by měla cítit, že je jí adresován příkaz a vybídnutí
 7   2,29 |      sice nehledají, avšak mají jí zapotřebí.~Abychom mohli
 8   2,43 |         více její dary a svěřit jí církevní funkce, jež právo
 9   3,58 |  křesťanskou tradici těm, kteří jí jsou vzdáleni. Vybízím osoby
10   3,61 |       Kromě toho bude nutné dát jí větší jednotnost a důslednost
11   4,65 | naslouchá svému Pánu a tomu, co jí Duch říká: klaní se, chválí,
12   5,84 |        Zrodila se z víry a byla jí stále živena; musí umět
13   5,89 |  evangelizačního poslání, které jí svěřil její Ženich a Pán
14   6,107|     dalo Evropě tvářnost, neboť jí vtisklo některé základní
15   6,107|   prostředky, působí dojmem, že jí chybí zápal a síla, aby
16   6,119| duchovní dědictví. Tento podnět jí může dodat jen obnovené
17   6,119|         poselství naděje, které jí Bůh svěřil“ a opakuje Evropě: „
18   6,119|        15). S autoritou, kterou jí dává její Pán, opakuje církev
19   6,120|      osvěcuje tvou cestu a dává jí směr; je mocí, která tě
20 Zav,122|       Janovi a on pak je svěřen jí (srov. Jan 19,26–27), a
21 Zav,124|       se svou modlitbou: svěřme jí budoucnost církve v Evropě