Chapter, Number
1 Uvod,2 | evangelizace“ s vědomím, že se „Evropa dnes nesmí prostě
2 Uvod,2 | nabylo na síle přesvědčení, že je naléhavým úkolem církve
3 Uvod,3 | vyplynulo jasné vědomí, že situace se vyznačuje závažnou
4 Uvod,4 | 4. Díky tomu, že byl synod žit v duchu evangelijního
5 Uvod,4 | církvi, toho, který zjevuje, že Bůh je láska a že je společenstvím
6 Uvod,4 | zjevuje, že Bůh je láska a že je společenstvím tří Božských
7 Uvod,5 | apokalypsy~ ~5. Jsem rád, že se touto posynodální exhortací
8 Uvod,5 | konečné. Z toho vyplývá, že se musíme postavit tváří
9 1,7 | jako údobí zmatku. Zdá se, že mnoho mužů i žen je dezorientovaných,
10 1,7 | žen je dezorientovaných, že ztrácí jistotu a jsou bez
11 1,7 | Evropané působí dojmem, že žijí bez duchovního zázemí
12 1,7 | sekularismus, hrozí jim, že se stanou čirým pozůstatkem
13 1,7 | věřící; převládá dojem, že nevěřit je samozřejmostí,
14 1,8 | probíhající globalizaci, že místo toho, aby vedla lidstvo
15 1,9 | místo Boha; zapomíná se, že člověk nestvořil Boha, nýbrž
16 1,9 | nýbrž Bůh člověka. To, že lidé zapomněli na Boha,
17 1,9 | zapomněli na Boha, vedlo k tomu, že opustili člověka,“ a proto „
18 1,9 | proto „se není co divit, že se v tomto kontextu otevřel
19 1,10 | Synodní otcové zdůraznili, že člověk nemůže žít bez naděje.
20 1,10 | potřebuje naději, myslí, že může najít pokoj v pomí-jivých
21 1,12 | jako kladnou skutečnost, že celý tento proces probíhá
22 1,13 | ekumenickou cestu v jistotě, že jejich krev „je mízou jednoty
23 1,13 | Především pak nám říkají, že mučednictví je svrchovaným
24 1,13 | protože jsou si jisti, že nemohou žít bez Krista,
25 1,13 | něho zemřít v přesvědčení, že Ježíš je Pán a Spasitel
26 1,13 | Pán a Spasitel člověka, a že tedy pouze v něm nachází
27 1,13 | apoštola Petra tak ukazují, že jsou připraveni obhájit
28 1,13 | člověku: dokazují totiž, že poslušnost evangelijnímu
29 1,14 | jsou živým důkazem toho, že se tento příslib naplňuje,
30 1,14 | a povzbuzují nás k víře, že je to možné i v těch nejtěžších
31 1,17 | vyjádřené bratrskými delegáty, že tato cesta nesmí být přerušena,
32 1,17 | vyjádření synodních otců, že „pokrok v ekumenickém dialogu,
33 1,18 | jasná a rozhodná jistota, že církev má co Evropě nabídnout,
34 1,19 | 1,18), nás tak milovalo, že zcela přijalo naši lidskou
35 1,19 | budování struktur, jež tím, že se inspirují velkými hodnotami
36 1,19 | světa. Nicméně musíme uznat, že tyto inspirace našly historicky
37 1,19 | evropského domu“ je nutno uznat, že tato stavba musí spočívat
38 1,19 | si je dobře vědoma toho, že tato víra je poslem ryzí
39 1,20 | znovu odhalit skutečnost, že jsou darem, kterým Bůh obohacuje
40 1,20 | rozměr a stále dosvědčovat, že Ježíš Kristus „je jediným
41 1,20 | hlásali všem lidem dobré vůle, že ten, kdo se setká s Pánem,
42 1,20 | obyvatelé Evropy odhalit, že Kristus je budoucnost člověka.
43 1,20 | člověka. Církev totiž věří, že „není pod nebem dáno lidem
44 1,21 | Jan10,10). On nám ukazuje, že pravý smysl lidského života
45 1,21 | obzoru tohoto světa, nýbrž že se dokořán otevírá věčnosti.
46 1,21 | Evropě je být si vědoma toho, že každá osoba žízní po pravdě
47 1,22 | nebyly 'reálné', nýbrž proto, že je reálná par excellence,
48 2,24 | a hluboce. Není pochyby, že ve složitých evropských
49 2,26 | v Evropě by měla cítit, že je jí adresován příkaz a
50 2,27 | 27. Navzdory tomu, že se někdy, jako při evangelijní
51 2,27 | Lk 8,22–25), může zdát, že Kristus spí a nechává loďku
52 2,27 | aby si udržovala jistotu, že Pán je prostřednictvím daru
53 2,30 | ekumenickém poli. V jistotě, že jednota křesťanů odpovídá
54 2,30 | jedno“ (srov. Jan 17,11), a že se dnes jeví jako nutnost
55 2,32 | sestry pravoslavných církví, že nová evangelizace nemá být
56 2,36 | 36. Nemůžeme přehlížet, že se dnes výkon posvátné služby
57 2,40 | oddaný církvi.70~V jistotě, že Duch Svatý působí i dnes
58 2,40 | Duch Svatý působí i dnes a že nechybějí znamení jeho přítomnosti,
59 2,41 | aby vydávali svědectví, že křesťanská víra je jedinou
60 3,45 | zápal k hlásání! Uvědom si, že se dnes, na počátku třetího
61 3,46 | náboženstvím, tak proto, že děti rodin křesťanské tradice
62 3,47 | současných Evropanů si myslí, že vědí, co je to křesťanství,
63 3,47 | přivedl je často k tomu, že ji úplně opustili; jsme
64 3,47 | zdůrazněno na synodu –, že tato výzva často nespočívá
65 3,48 | přitahoval“ druhé k víře tím, že povede takový osobní, rodinný,
66 3,50 | politického prostředí; ukazovat, že společenství členů katolické
67 3,51 | 51. Kromě toho, že se křesťanské komunity snaží,
68 3,55 | relativismem, jenž vede k domněnce, že 'jedno náboženství má stejnou
69 3,55 | náboženství. To mimo jiné znamená, že „budeme pamatovat na to,
70 3,56 | Ostatně je pochopitelné, že církev, zatímco žádá, aby
71 3,56 | svobodu, současně zdůrazňuje, že vzájemnost zaručení náboženské
72 3,56 | svůj kult a kteří pak vidí, že je jim zakázáno konání křesťanského
73 3,57 | Evangelizace kultury musí ukázat, že i dnes je možné žít v Evropě
74 3,59 | Boha“,112 a také proto, že umělecká krása coby odlesk
75 3,61 | modlitby. Nemusíme mít strach, že na ně budeme nároční v tom,
76 3,63 | Evropě bylo během staletí to, že nesčetné zástupy misionářů
77 3,63 | Evropě a očekávají od nich, že i nadále budou plnit své
78 4,65 | 16–20) a tak potvrzuje, že očekává spásu jen od něho. ~
79 4,66 | svatosti lidu“, které dokazují, že i v současné Evropě je možné
80 4,67 | uvědomí, byť i zmateně, že nemůže žít jen z chleba,
81 4,70 | Církevní slavnosti znamenají, že naše naděje k nám přichází
82 4,71 | zásahům, spočívá v tom, že stále lépe rozvíjí smysl
83 4,73 | společenství. S vědomím, že ve svátostech působí skrze
84 4,73 | na jedné straně se zdá, že jistá církevní prostředí
85 4,74 | budoucí slávy, s jistotou, že společenství s Kristem,
86 4,75 | Nicméně je třeba zdůraznit, že formou svátosti je osobní
87 4,76 | sami dávali příklad tím, že budou pravidelně přijímat
88 4,79 | 80. Nemá se zapomínat, že „duchovní a Bohu milá bohoslužba“ (
89 4,79 | protože staví na jistotě, že Bůh je mocný a že Kristus
90 4,79 | jistotě, že Bůh je mocný a že Kristus zvítězil, je životem
91 4,80 | Pánem. Nezřídka se stává, že je redukována na víkend
92 4,81 | radosti, mohlo by se stát, že člověk „zůstane uzavřen
93 4,81 | v tak těsném horizontu, že mu neumožní vidět 'nebe'.
94 5,83 | Kor 5,14). Právě proto, že je láska darem Božím, stává
95 5,85 | chudé a dosvědčovat jim, že je Bůh zvláště miluje, znamená
96 5,85 | miluje, znamená uznávat, že osoby mají hodnotu jako
97 5,86 | se žádá, aby připomínala, že práce je dobrem, o něž se
98 5,87 | nemocných. Uváží-li se, že nemoc je situací, jež klade
99 5,88 | Nakonec nesmíme zapomenout, že se někdy pozemských dober
100 5,89 | tuto potřebu, protože ví, že tento úkol ji kvalifikuje
101 5,89 | faktorů totiž přispívá k tomu, že vyvolávají stále zřejmější
102 5,89 | ohrožují samu ideu rodiny tím, že ji překrucují. Stále více
103 5,89 | je nutné znovu opakovat, že tyto instituce vycházejí
104 5,90 | synodních otců je třeba uznat, že mnoho rodin je ve svém každodenním
105 5,93 | rodině, je stejně nepochybné, že samy rodiny mají ve prospěch
106 5,95 | odpovědností a s jistotou, že „budoucnost evropské civilizace
107 5,96 | dokonalý společenský řád, víme, že každé upřímné úsilí o lepší
108 5,96 | doprovázeno Božím požehnáním a že každé semeno spravedlnosti
109 5,98 | důstojností osoby takové, že je mohou pochopit i ti,
110 5,102| utečencům“,165 aby dosáhla toho, že bude respektována jejich
111 6,105| Zj 21,4) – spočívá v tom, že lidstvo vyjde ze stavu hříchu
112 6,107| vzdávat díky Pánu za to, že křesťanství bylo na našem
113 6,107| Jistě nemůžeme pochybovat, že křesťanská víra patří zásadním
114 6,107| kulturou“.169~Zdá se však, že dnešní Evropa v okamžiku,
115 6,107| prostředky, působí dojmem, že jí chybí zápal a síla, aby
116 6,109| nových členů, ale i tak, že všichni budou zraleji plnit
117 6,109| brát v úvahu skutečnost, že Unie nebude opravdu soudržná,
118 6,110| území; vybudovala se tak, že šla až za moře, vstříc jiným
119 6,110| musí mít plné vědomí toho, že jiné země a jiné světadíly
120 6,111| svobody v pevném přesvědčení, že trh „požaduje, aby byl přiměřeně
121 6,111| skutečné nasazení všech a že může být zaručen pouze tím,
122 6,111| může být zaručen pouze tím, že se otevře novým perspektivám
123 6,111| třeba uchovat v paměti, že „na jedné straně musí být
124 6,111| solidarity a na druhé straně že sama národní totožnost se
125 6,112| zdokonaluje s výhledem, že se jednoho dne přijme společná
126 6,113| evropské státy,179 aby uznaly, že dobrý společenský řád musí
127 6,113| občany, a poznamenávám, že tyto hodnoty jsou na prvém
128 6,113| jednotlivé státy uznaly, že mezi těmito sociálními útvary
129 6,113| instituce jednat s vědomím, že jejich právní řády budou
130 6,115| nemůže obejít bez vědomí, že lidské úsilí není k ničemu,
131 6,115| každého člověka. „Nejen že se křesťané mohou spojit
132 6,116| strukturou přesvědčena, že může dát zvláštní přínos
133 6,117| tradicemi, vede to k tomu, že se upevňují trvalejší pouta
134 6,117| církvemi a různými státy a že se vzájemně obohacují skrze
135 6,120| Potvrzuje to zjištění, že křesťanská inspirace může
136 6,120| tvou radost. ~Buď si jista, že evangelium naděje nezklame!
137 Zav,121| Boj je nerovný: zdá se, že drak má převahu, taková
138 Zav,122| sluncem“ (Zj 12,1) lze říci, že „církev už došla v blahoslavené
139 Zav,123| kontempluj Marii a poznej, že je „mateřsky přítomna a
140 Zav,124| v dějinách~ s jistotou, že se naplní Otcův plán;~Jitřenko
141 Zav,124| Jitřenko nového světa, ~ ukaž, že jsi Matkou naděje, a bdi
|