Chapter, Number
1 Uvod,1 | Zanechalo nám jako odkaz radost z oživujícího setkání s Kristem,
2 Uvod,2 | synodu. Byl zatím posledním z řady synodů kontinentálního
3 Uvod,2 | Krista, který nás osvobodil“. Z onoho prvního shromáždění
4 Uvod,2 | formulovalo tutéž výzvu, tentokrát z hlediska naděje. Šlo tedy
5 Uvod,3 | se znalost mezi biskupy z různých částí Evropy navzájem
6 Uvod,3 | rozmanitou zkušeností každého z nás. 10~Z toho vzešla vůle
7 Uvod,3 | zkušeností každého z nás. 10~Z toho vzešla vůle přijmout
8 Uvod,3 | světlé i stinné stránky. Z toho vyplynulo jasné vědomí,
9 Uvod,3 | které na církev čekají. Z toho se zrodily „užitečné
10 Uvod,4 | Evropy, aniž by popíralo z dějin vyplývající rozdíly.
11 Uvod,5 | již nastalo a je konečné. Z toho vyplývá, že se musíme
12 Uvod,5 | s důvěrou, která vyvěrá z víry ve zmrtvýchvstalého
13 1,6 | tak právo být plna radosti z vítězství, protože spočívá
14 1,7 | tolika aspekty, zmíněnými z velké části také na synodu, 15
15 1,7 | aniž by tyto čerpaly z mízy křesťanské víry. ~
16 1,9 | nové rodící se kultuře, z velké části ovlivněné hromadnými
17 1,17 | a smířením. Jde o jeden z velkých darů Ducha Svatého
18 1,17 | pravoslavných církví, tak s bratry z církevních společenství
19 1,17 | společenství pocházejících z reformace, a rozpoznávat
20 1,18 | se vlna milosti prýštící z probodeného Srdce Vykupitelova“.31~
21 1,18 | tohoto vyznání víry vyvěrá z našeho srdce a z našich
22 1,18 | vyvěrá z našeho srdce a z našich rtů „radostné vyznání
23 1,19 | smysl životu a dějinám. Z toho vyplývá nutnost obnovené
24 1,20 | srov. Jan 14,6; Ž 16,11). Z životního stylu a ze svědectví
25 2,23 | vrásky, ozdobenou šatem z bílého kmentu (srov. Ef
26 2,25 | řeholníků a duchovních pastýřů. Z biblického pojetí člověka
27 2,25 | oživením křesťanských kořenů, z nichž vyrostla.47~ ~
28 2,26 | požadavek, který se rodí z úvahy o současné době: „
29 2,26 | schopnější svěřit se pouze Bohu. Z jeho milosrdenství dostáváme
30 2,29 | obohatit (srov. 1 Kor 12). Z tohoto zorného úhlu je také
31 2,29 | pokřtěný člověk: radost z hlubokého osvobození a milost
32 2,31 | dialog pak ať je veden „z různých hledisek (doktrinálního,
33 2,31 | Tento dialog je jednou z hlavních starostí církve
34 2,37 | své touhy přeměnit svět z nitra skrze blahoslavenství.~ ~
35 2,38 | zasvěcené osoby, pochází z několika aspektů, jež charakterizují
36 2,40 | byla vnímána jako jeden z hlavních cílů celého křesťanského
37 2,43 | srov. Gen 1,27) a každý z nich byl naplněn vlastními
38 3,44 | smysl dějinám~ ~44. Vidění z knihy Zjevení k nám hovoří
39 3,44 | vezmi ten rozvinutý svitek z ruky anděla stojícího na
40 3,47 | hloubku a dramatičnost jedné z nejvážnějších výzev, na
41 3,49 | věrohodné hlasatele evangelia, z jejichž života vyzařuje
42 3,49 | společenství. Toto je jedna z největších výzev, které
43 3,52 | vlastní metodologií, žije z víry církve a slouží jejímu
44 3,52 | jejímu poslání.92 Rodí se z víry a je povolána ji vykládat,
45 3,54 | společně; to musí vycházet z nitra; evangelizace a jednota,
46 3,55 | spásy. Jak již vyplynulo z Prvního zvláštního shromáždění
47 3,59 | učinil viditelným v Ježíši z Nazareta.~ ~
48 3,60 | touhu žít pospolu a vyjít z izolace, více či méně vnímanou
49 3,63 | které se stále zvedají z mnoha národů, jež touží
50 4,67 | neodporují-li přímo samým osobám, z nichž vyvěrají. Jsou to
51 4,67 | zmateně, že nemůže žít jen z chleba, mohla dát přesvědčivou
52 4,67 | Ježíš pokušiteli: „Nejen z chleba žije člověk, ale
53 4,67 | chleba žije člověk, ale z každého slova, které vychází
54 4,67 | každého slova, které vychází z Božích úst“ (Mt 4,4).~ ~
55 4,68 | eucharistii a ke svátosti smíření, z nichž pramení svoboda a
56 4,68 | přijmi ji jako dar, který z tebe činí jeho svátost a
57 4,68 | tebe činí jeho svátost a z tvého života pravou duchovní
58 4,70 | Zde můžeme nalézt jednu z nejpádnějších odpovědí,
59 4,70 | působí svou milostí a činí z nás Kristovo tělo, církev.~
60 4,71 | pro tajemství, takže se z liturgie stávají chvíle
61 4,74 | velikonočního Beránka“.123 Z ní, „zdroje a vrcholu celého
62 4,75 | Božího odpuštění pro každého z nás je totiž podstatným
63 5,83 | osobu prvotní zkušeností, z níž se rodí naděje. „Člověk
64 5,84 | dobrovolnické služby. Zrodila se z víry a byla jí stále živena;
65 5,89 | tyto instituce vycházejí z Boží vůle. Je třeba znovu
66 5,92 | nacházejí, a o následcích, které z něho vyplývají pro přijímání
67 5,94 | vlastní nebo někoho jiného; z toho vyvěrá rozšíření maskované
68 5,95 | evropské civilizace závisí z velké části na rozhodné
69 5,102| pastoračních pracovníků z jejich zemí.~Služba evangeliu
70 6 | Jeruzalém, ~jak sestupuje z nebe“~(Zj 21,2) ~ ~ ~
71 6,105| Jeruzaléma, který sestupuje „z nebe od Boha, vystrojený
72 6,107| čerpá v Evropě své hodnoty z křesťanského dědictví. Více
73 6,112| nové podoby kontinentu je z mnoha aspektů rozhodující
74 6,112| základních lidských práv z roku 1950 a Sociální chartu
75 6,112| roku 1950 a Sociální chartu z roku 1961. K ní je přidružen
76 6,112| specifické totožnosti každé z nich podporují zmíněné instituce
77 6,113| respektování právního statutu, z něhož se církve a náboženské
78 6,114| přistěhovalectví a učiňte z něj nový zdroj pro evropskou
79 6,116| žijí ve znamení naděje. Z tohoto hlediska je nutná
80 6,118| Kristova církev byla jednou z příčin rozpolcení a nesvárů?
81 6,118| Což by to nebylo jedno z největších pohoršení naší
82 6,119| Z evangelia pramení nová síla
83 6,119| na principech převzatých z evangelia a její stopy je
84 6,120| ústí do „Evropy ducha“, aby z ní vytvořili pravý „společný
|