Chapter, Number
1 Uvod,1 | doprovázela církev v Evropě své biskupy, shromážděné podruhé
2 Uvod,1 | Ježíši Kristu žijícím ve své církvi a prameni naděje
3 Uvod,2 | prostě jen odvolávat na své předchozí křesťanské dědictví;
4 Uvod,2 | umožněno znovu rozhodovat o své budoucnosti spočívající
5 Uvod,4 | postavu Krista, žijícího ve své církvi, toho, který zjevuje,
6 Uvod,5 | aby uměly pochopit a žít své místo v dějinách s jejich
7 1,6 | je přítomen a působí ve své modlící se církvi. On je
8 1,14 | životě vydali svědectví o své věrnosti Kristu. Jak nemyslet
9 1,15 | Evangelium i nadále přináší své plody ve farních společenstvích,
10 1,15 | nadále uchovává a vykonává své nezbytné a velmi aktuální
11 1,16 | vedou je k tomu, aby našli své místo v různých životních
12 1,19 | hodnotách nacházejících své plné vyjádření v křesťanské
13 1,20 | křesťanská společenství uvažují o své vlastní podstatě, musí znovu
14 1,20 | význam a realizují se v celé své míře; on skrývá sám v sobě,
15 1,20 | v tom, co vykonal, i ve své osobě, nejhlubší podstatu
16 1,20 | spolu s celou církví vybízím své bratry a sestry ve víře,
17 1,21 | potřebuje nová Evropa nalézt své nejhlubší kořeny. V tomto
18 1,22 | přítomen, žije a působí ve své církvi: on je v církvi a
19 1,22 | jež o něm hovoří v každé své části (srov. Lk 24,27.44–
20 2,23 | který drží sedm hvězd ve své pravici a který kráčí uprostřed
21 2,23 | Sám Ježíš zde promlouvá ke své církvi. Jeho poselství se
22 2,27 | všechny, a prodlužuje tak své poslání v čase.~V kontextu,
23 2,29 | svědomí, abychom uznali své obavy a své chyby, abychom
24 2,29 | abychom uznali své obavy a své chyby, abychom upřímně vyznali
25 2,31 | dnes nastoupila cestu k své větší jednotě. Nemůžeme
26 2,31 | svatosti přinesou s Boží pomocí své plody.~ ~
27 2,32 | přítomností, bohatstvím své tradice, svědectvím své „
28 2,32 | své tradice, svědectvím své „jednoty v odlišnosti“,
29 2,34 | 34. Kněží jsou v síle své služby povoláni k tomu,
30 2,34 | tajemství; výkonem této své služby „jsou rovněž povoláni,
31 2,36 | svou důvěru, vděčnost a své povzbuzení slovy, která
32 2,37 | apoštolského života prostřednictvím své touhy přeměnit svět z nitra
33 2,38 | darováním se a trvalým obrácením své existence, obětované jako
34 2,39 | osoba Ježíše Krista v celé své plnosti, zažehne se v nich
35 3,48 | aby byl prezentován ve své celistvosti: nejen jako
36 3,55 | mezi křesťany a která má své kořeny v nesprávných teologických
37 3,57 | která má člověk vložena do své přirozenosti.108~ ~
38 3,61 | sami schopnými dosvědčovat své křesťanské smýšlení ve všech
39 3,63 | žádné místní církvi vzít za své potřeby univerzální církve.
40 3,63 | že i nadále budou plnit své misionářské povolání. Křesťané
41 3,64 | sílu vykonávat každý den své poslání.~Vezměme do svých
42 3,64 | muži a ženě, s nimiž se na své cestě setkáme.~~~
43 4,66 | svědectví v různých prostředích své činnosti. Kromě toho lze
44 5,83 | věřícím i činí je účastnými své schopnosti milovat: v srdci
45 5,84 | školami společenství.~Ze své přirozenosti musí jít svědectví
46 5,91 | v čistotě. Církev se ve své výchovné práci ukáže jako
47 5,98 | Sociální učení církve je pro své vnitřní spojení s důstojností
48 5,102| 103. Ze své strany je církev povolána,
49 5,102| povolána, aby „pokračovala ve své činnosti a nadále vytvářela
50 5,102| nadále vytvářela a zlepšovala své služby přijetí a svou pastorační
51 5,102| pro ty, kteří prchají ze své země, protože je ohrožován
52 5,104| tvůrkyní míru a vybízej své syny, aby si nechali očistit
53 6,107| lidských práv, čerpá v Evropě své hodnoty z křesťanského dědictví.
54 6,116| náboženskými vyznáními.~Ze své strany je katolická církev
55 6,119| kvalitativní skok a uvědomit si své duchovní dědictví. Tento
56 6,119| Znovu objev svůj původ! Oživ své kořeny!“191 V průběhu staletí
57 Zav,122| ženě a draku znovu pročítá své vlastní dějiny. Žena, která
58 Zav,124| žije s námi, mezi námi, ve své církvi. ~S tebou říkáme:~„
|