|
63. Církev v Evropě nemůže
pro jejich důležitost nevyhradit zvláštní
pozornost pestrému světu hromadných sdělovacích
prostředků. To zahrnuje mezi jiným náležitou
formaci křesťanů, kteří pracují
v médiích, i uživatelů těchto
prostředků; je třeba, aby dobře ovládali nové
způsoby projevu. Zvláštní péči bude nutno
věnovat výběru osob připravených pro
šíření poselství prostřednictvím
médií. Velmi užitečná bude také
výměna informací a strategií mezi církvemi
ohledně různých aspektů a iniciativ
týkajících se tohoto způsobu komunikace. Nesmí
se také zanedbávat vytváření
místních sdělovacích prostředků, a to i na
úrovni farnosti.
Zároveň jde o zapojení se do struktur
sdělovacích prostředků, aby více respektovaly
pravdivé informace a důstojnost lidské osoby. Proto
vyzývám katolíky, aby se podíleli na
vypracování deontologického kodexu pro ty, kdo
působí v prostředí sdělovacích
prostředků, a aby se dali vést měřítky, na
která nedávno poukázala kompetentní dikasteria
Svatého stolce115 a která biskupové na synodu
vyjmenovávali: „Respektování důstojnosti
lidské osoby, jejích práv včetně práva na
soukromí; služba pravdě, spravedlnosti a lidským,
kulturním a duchovním hodnotám; úcta
k různým kulturám, která
předchází tomu, aby se rozplynuly v mase; ochrana
menšin a slabších; úsilí o společné
dobro nadřazené partikulárním zájmům a
bojující proti převládnutí pouhých
ekonomických měřítek“.116
|