Liturgická formace

72. I když jsme po II. vatikánském koncilu urazili značný kus cesty k autentickému prožívání smyslu liturgie, zbývá ještě mnoho vykonat. Je nezbytná stálá obnova a trvalá formace všech: vysvěcených služebníků, zasvěcených osob i laiků.

Opravdová obnova, na hony vzdálená svévolným zásahům, spočívá v tom, že stále lépe rozvíjí smysl pro tajemství, takže se z liturgie stávají chvíle společenství s velkým a svatým tajemstvím Trojice. Církev v Evropě slaví posvátné úkony jako vztah k Bohu a přijetí jeho darů, ryzí výraz duchovního života, čímž bude moci živit svou naději a nabízet ji tomu, kdo ji ztratil.