88. Ať je přikládán náležitý význam pastoraci nemocných. Uváží-li se, že nemoc je situací, jež klade zásadní otázky po smyslu života „ve společnosti prosperity a výkonnosti, v kultuře charakterizované modloslužbou těla, vytěsňováním utrpení a bolesti a mýtem věčného mládí“,¹⁴⁵ musí být péče o nemocné považována za prioritní. Proto ať je rozvíjena na jedné straně náležitá pastorační přítomnost na různých místech, kde se vyskytují trpící lidé, např. prostřednictvím nemocničních kaplanů, členů sdružení dobrovolné služby či církevních zdravotnických institucí; na druhé straně podpora rodinám nemocných. Bude zapotřebí být po boku lékařskému i ošetřovatelskému personálu s přiměřenými pastoračními prostředky, aby se mu dostalo podpory v jeho náročném povolání ve službě nemocných. Zdravotničtí pracovníci totiž každý den svou činností prokazují ušlechtilou službu životu. Žádá se od nich, aby poskytovali pacientům také onu speciální duchovní podporu, která předpokládá teplo ryzího lidského styku.