Závěr
Odevzdání se Marii
„Na nebi se objevilo veliké znamení:
žena oděná sluncem“
(Zj 12,1)
122. Celé dějiny církve jsou
doprovázeny „znameními“, jež stojí před
očima všech, ale vyžadují, aby byly vyloženy. Mezi
ně klade kniha Zjevení „velkolepé znamení“,
které se objevilo na nebi a které vypráví
o boji ženy s drakem.
Žena oděná sluncem, jež je v mukách
před porodem (srov. Zj 12,1–2), může být
chápána jako Izrael, který rodí
Mesiáše, „toho, který má vládnout všem
národům železným prutem“ (Zj 12,5; srov. Ž 2,9).
Ale je to také církev, lid Nové smlouvy, vydaný
napospas pronásledování a přesto
chráněný Bohem. Drak je „starý had, nazývaný
ďábel a satan, svůdce celé země“ (Zj 12,9). Boj je
nerovný: zdá se, že drak má převahu,
taková je jeho zpupnost vůči bezbranné a
trpící ženě. Ve skutečnosti je vítězem
syn, kterého žena porodila. V tomto boji je jedno
jisté: drak už byl poražen, „byl svržen na zem a jeho
andělé byli svrženi s ním“ (Zj 12,9). Přemohl jej
svou smrtí a zmrtvýchvstáním Kristus, Bůh,
který se stal člověkem, a mučedníci skrze „Beránkovou
krví a slovem svého svědectví“ (Zj 12,11). A i
když drak bude pokračovat ve svém odporu, není se
čeho bát, protože už došlo k jeho
porážce.