Farnost a církevní hnutí

15. Evangelium i nadále přináší své plody ve farních společenstvích, mezi zasvěcenými osobami, v laických sdruženích, v modlitebních skupinách a v apoštolátu, v různých společenstvích mladých, jakož i skrze přítomnost a šíření nových církevních hnutí a organizací. Na všech těchto místech totiž tentýž Duch vzbuzuje novou oddanost evangeliu, velkorysou ochotu ke službě a křesťanský život ve znamení evangelijního radikalismu a misijního nadšení.

Ještě dnes si v Evropě, jak v postkomunistických zemích, tak na Západě, farnost i nadále uchovává a vykonává své nezbytné a velmi aktuální poslání v pastoračním a církevním prostředí, i když má zapotřebí neustálé obnovy.²⁵ I nadále je s to poskytovat věřícím prostor pro vedení opravdového křesťanského života a je pro ně místem vytváření lidských a společenských hodnot, jak v kontextu rozptýlení a anonymity ve velkých moderních městech, tak na venkově a v oblastech s malým počtem obyvatelstva.²⁶