|
19. Ježíš Kristus je
naše naděje, protože on, věčné Slovo
Boží, které od věků spočívá
v lůně Otcově (srov. Jan 1,18), nás tak milovalo,
že zcela přijalo naši lidskou přirozenost – kromě
hříchu – a podíl na našem životě, aby
nás tak spasilo. Vyznání této pravdy je samým
srdcem naší víry. Ztráta pravdy o
Ježíši Kristu nebo její nepochopení
zabraňují proniknout do samého tajemství
Boží lásky a trinitárního
společenství.33
Ježíš Kristus je naše naděje, protože
zjevuje tajemství Trojice. To je jádro
křesťanské víry, která může poskytnout
velký přínos, jak to dosud činila, při
budování struktur, jež tím, že se
inspirují velkými hodnotami evangelia nebo se s nimi konfrontují,
podporují život, dějiny a kul-turu různých
národů kontinentu.
Je mnoho ideových kořenů, které přispěly
svým dílem k uznání hodnoty osoby a
její nezcizitelné důstojnosti, posvátného
charakteru lidského života a centrální úlohy
rodiny, důležitosti vzdělání a svobody
myšlení, slova a vyznání, jakož i k
uznání právní ochrany jednotlivců
i skupin, rozvíjení solidarity a společného
dobra či k uznání důstojnosti práce. Tyto kořeny napomáhaly
k tomu, aby byla politická moc podrobena zákonu a
respektovala práva osoby a národů. Je třeba zde sice
připomenout ducha antického Řecka a Říma a přínos
keltských, germánských, slovanských a
ugrofinských národů, židovské kultury a
islám-ského světa. Nicméně musíme uznat,
že tyto inspirace našly historicky v židovsko-křesťanské
tradici sílu, jež byla s to je sladit, upevnit a podpořit.
Tento fakt se nesmí opomíjet; naopak při procesu
budování „společného evropského domu“ je nutno
uznat, že tato stavba musí spočívat na hodnotách
nacházejících své plné vyjádření
v křesťanské tradici. Prospěje všem, když
si to uvědomí.
Církev „nemá oprávnění
upřednostňovat to či ono institucionální nebo
ústavní řešení Evropy“.34 Chce proto
důsledně respektovat oprávněnou nezávislost
občanského řádu. Nicméně je jejím
úkolem oživovat v křesťanech víru
v Trojici, neboť si je dobře vědoma toho, že tato
víra je poslem ryzí naděje pro náš kontinent.
Mnoho velkých výše uvedených paradigmat, která
leží u základů evropské civilizace, sahá
svými nejhlubšími kořeny do trinitární víry.
Ta totiž obsahuje mimořádný duchovní,
kulturní a etický potenciál, který je s to
kromě jiného osvětlit také některé
závažné otázky, jež zmítají
Evropou, jako je společenská roztříštěnost a
ztráta orientace, která by dala smysl životu a
dějinám. Z toho vyplývá nutnost obnovené
teologické, duchovní a pastorační meditace o
tajemství Trojice.35
|