28. Tváří v tvář stále se opakujícím rozdělením a střetům musí různé místní církve v Evropě, silné pro svazek s Petrovým nástupcem, usilovat o to, aby byly pravým místem a nástrojem společenství celého Božího lidu ve víře a lásce.⁵⁰ Ať proto pěstují atmosféru bratrské lásky, žité s evangelní radikálností ve jménu Ježíše a jeho lásky; ať rozvíjejí přátelské vztahy, komunikaci, spoluzodpovědnost, účast, misijní povědomí, pozornost a službu; ať jsou prodchnuty postojem úcty, přijetí a vzájemného bratrského napomínání (srov. Řím 12,10; 15,7–14), postojem služby, vzájemné podpory (srov. Gal 5,13; 6,2) a odpuštění (srov. Kol 3,13) a ať si jedna druhé duchovně prospívají (srov. 1 Sol 5,11); ať se vynasnaží vést pastoraci, která při zhodnocení všech oprávněných odlišností rozvíjí srdečnou spolupráci všech věřících a jejich sdružení; ať propagují účastnické organizace jako cenné nástroje společenství pro svornou misijní činnost a ať se starají o patřičnou a kvalifikovanou přípravu pastoračních pracovníků. Tímto způsobem budou samy církve prodchnuté společenstvím, které je projevem Boží lásky, základu a důvodu naděje, která neklame (srov. Řím 5,5), mnohem zářivějším odleskem Trojice, ale i znamením, které oslovuje a vybízí k víře (srov. Jan 17,21).