Pozornost věnovaná hromadným sdělovacím prostředkům

63. Církev v Evropě nemůže pro jejich důležitost nevyhradit zvláštní pozornost pestrému světu hromadných sdělovacích prostředků. To zahrnuje mezi jiným náležitou formaci křesťanů, kteří pracují v médiích, i uživatelů těchto prostředků; je třeba, aby dobře ovládali nové způsoby projevu. Zvláštní péči bude nutno věnovat výběru osob připravených pro šíření poselství prostřednictvím médií. Velmi užitečná bude také výměna informací a strategií mezi církvemi ohledně různých aspektů a iniciativ týkajících se tohoto způsobu komunikace. Nesmí se také zanedbávat vytváření místních sdělovacích prostředků, a to i na úrovni farnosti.

Zároveň jde o zapojení se do struktur sdělovacích prostředků, aby více respektovaly pravdivé informace a důstojnost lidské osoby. Proto vyzývám katolíky, aby se podíleli na vypracování deontologického kodexu pro ty, kdo působí v prostředí sdělovacích prostředků, a aby se dali vést měřítky, na která nedávno poukázala kompetentní dikasteria Svatého stolce¹¹⁵ a která biskupové na synodu vyjmenovávali: „Respektování důstojnosti lidské osoby, jejích práv včetně práva na soukromí; služba pravdě, spravedlnosti a lidským, kulturním a duchovním hodnotám; úcta k různým kulturám, která předchází tomu, aby se rozplynuly v mase; ochrana menšin a slabších; úsilí o společné dobro nadřazené partikulárním zájmům a bojující proti převládnutí pouhých ekonomických měřítek“.¹¹⁶