Misie ad gentes

64. Hlásání Ježíše Krista a jeho evangelia, které by se omezilo jen na Evropu, by bylo příznakem povážlivého nedostatku naděje. Dílo evangelizace je prodchnuto pravou křesťanskou nadějí tehdy, když se otevírá všeobecným obzorům, díky nimž nabízíme zdarma všem, co jsme my sami dostali darem. Misie ad gentes se tak stává výrazem církve formované evangeliem naděje, která se neustále obnovuje a omlazuje. Povědomí církve v Evropě bylo během staletí to, že nesčetné zástupy misionářů a misionářek kráčející vstříc jiným národům a civilizacím a hlásající evangelium Ježíše Krista národům celého světa.

Tentýž misionářský zápal musí prodchnout církev v dnešní Evropě. Snižující se počet kněží a zasvěcených osob v určitých zemích nesmí zabránit žádné místní církvi vzít za své potřeby univerzální církve. Každá bude podporovat přípravu na misii ad gentes, aby tak velkomyslně odpověděla na naléhavé prosby, které se stále zvedají z mnoha národů, jež touží poznat evangelium. Církve jiných kontinentů, zvláště Asie a Afriky, stále hledí na církve v Evropě a očekávají od nich, že i nadále budou plnit své misionářské povolání. Křesťané v Evropě se nemohou vzepřít svým dějinám.¹¹⁷