Z evangelia pramení nová síla pro Evropu

120. Evropa musí učinit kvalitativní skok a uvědomit si své duchovní dědictví. Tento podnět jí může dodat jen obnovené naslouchání Kristovu evangeliu. Je věcí všech křesťanů, aby se zasazovali o nasycení tohoto hladu a žízně po životě.

Proto „cítí církev povinnost znovu mocně hlásat poselství naděje, které jí Bůh svěřil“ a opakuje Evropě: „Hospodin, tvůj Bůh, je uprostřed tebe!“ (Sof 3,17). Její výzva k naději se nezakládá na utopistické ideologii; je to nadčasové poselství spásy hlásané Kristem (srov. Mk 1,15). S autoritou, kterou jí dává její Pán, opakuje církev dnešní Evropě: Evropo třetího tisíciletí, „nechť tvé ruce neochabnou!“ (Sof 3,16); nepropadej malomyslnosti, nevzdávej se způsobům myšlení a života, jež nemají budoucnost, protože se neopírají o pevnou jistotu Božího slova!“¹⁹⁰

Znovu se vracím k této výzvě k naději a opakuji ti, Evropo, tobě, která stojíš na počátku třetího tisíciletí: Vrať se sama k sobě. Buď sama sebou! Znovu objev svůj původ! Oživ své kořeny!“¹⁹¹ V průběhu staletí jsi přijala poklad křesťanské víry. Ta je základem tvého společenského života na principech převzatých z evangelia a její stopy je možno vidět v umění, v literatuře, v myšlení a v kultuře národů. Avšak toto dědictví nepatří jen minulosti; je plánem pro budoucnost, který je třeba předávat budoucím generacím, protože je to základ života osob a národů, které společně daly evropskému kontinentu jeho tvářnost.