Ježíš Kristus žije v církvi

22. Když se evropské národy vrátí ke Kristu, budou moci nalézt onu naději, jež jako jediná skýtá plný smysl života. Mohou se s ním setkat i dnes, neboť Ježíš je přítomen, žije a působí ve své církvi: on je v církvi a církev je v něm (srov. Jan 15n; Gal 3,28; Ef 4,15–16; Sk 9,5). V ní neustále pokračuje ve svém spásonosném díle v síle daru Ducha Svatého.³⁹

Očima víry je nám dáno vidět tajemnou Ježíšovu přítomnost v různých znameních, která nám zanechal. Je přítomen především v Písmu svatém, jež o něm hovoří v každé své části (srov. Lk 24,27.44–47). Nicméně opravdu jedinečným způsobem je přítomen pod eucharistickými způsobami. Tato „přítomnost se nazývá 'reálná' nikoliv výlučně, jako by ostatní nebyly 'reálné', nýbrž proto, že je reálná par excellence, protože je 'podstatná'; v ní se Kristus, Bůh a člověk, stává cele přítomným“.⁴⁰ V eucharistii „je obsaženo opravdu, skutečně a podstatně tělo a krev našeho Pána Ježíše Krista s duší i božstvím, a tedy celý Kristus“.⁴¹ „Eucharistie je skutečné tajemství víry, tajemství, jež přesahuje naše myšlenky a může být přijato pouze ve víře“.⁴² Ježíšova přítomnost je skutečná také v jiných liturgických úkonech církve, které ona v jeho jménu slaví. Mezi ně se řadí svátosti, tj. Kristovy úkony, které on uskutečňuje skrze lidi.⁴³

Kromě toho je Ježíš přítomen ve světě skrze jiné, neméně pravdivé způsoby, zvláště ve svých učednících, kteří se, jsouce věrni dvojímu přikázání lásky, klanějí Bohu v duchu a pravdě (srov. Jan 4,24) a vydávají svědectví životem bratrské lásky, kterou se vyznačují jako ti, kteří následují Pána (srov. Mt 25,31–46; Jan 13,35; 15,1–17).⁴⁴