35. V tomto rámci nabývá na významu také kněžský celibát, znamení naděje zcela vložené v Pána. Celibát není pouhou církevní disciplinou, kterou uložila autorita; naopak je to především milost, nedocenitelný dar Boží církvi, prorocké poselství pro současný svět, pramen intenzivního duchovního života a pastorační plodnosti, svědectví eschatologickému Království, znamení Boží lásky k tomuto světu a nerozdělené lásky kněze k Bohu a k jeho lidu.⁵⁸ Žitý jako odpověď na dar Boží a jako překonání pokušení hédonistické společnosti, nejenže podporuje lidskou realizaci toho, kdo je k němu povolán, ale ukazuje se také jako pomoc k růstu druhých.

Celibát je v celé církvi oceňovaný jako vhodný pro kněžství,⁵⁹ latinskou církví je vyžadovaný jako povinnost⁶⁰ a východní církve si ho vysoce váží;⁶¹ v kontextu současné kultury se jeví jako výmluvné znamení, které musí být uchováváno jako cenné dobro církve. Změna nynější discipliny v tomto ohledu by neumožnila vyřešit krizi povolání ke kněžství, kterou je možné zaznamenat v mnoha částech Evropy.⁶² Nasazení ve službě evangeliu naděje také vyžaduje, aby se v církvi prezentoval celibát ve svém plném biblickém, teologickém a duchovním bohatství.