|
I. Povaha a
nezadatelné rysy manželství
2. Učení církve o manželství a
vzájemné komplementaritě pohlaví zdůrazňuje
pravdu, kterou chápe zdravý rozum a kterou znají
všechny velké světové kultury. Manželství
není libovolné spojení mezi lidskými osobami. Bylo
založeno Stvořitelem a má svou povahu, zásadní
rysy i cíl. 3 Žádná ideologie
nemůže z lidského ducha vymazat jistotu, že
manželství existuje pouze mezi dvěma osobami
opačného pohlaví, které skrze své
vzájemné, jim vlastní a výlučné
vzájemné osobní sebedarování usilují
o společenství. Takto
se postupně zdokonalují, aby spolupracovali s Bohem na
plození a výchově nových lidských
životů.
3. Přirozená pravda
o manželství byla potvrzena zjevením obsaženým
v biblických textech o stvoření, které jsou
také vyjádřením originální lidské
moudrosti, v němž je možné vnímat hlas
samotné přírody. Základní poznatky o
Stvořitelově plánu s manželstvím, o
kte-rých mluví kniha Genesis, jsou tři.
V prvé
řadě byl člověk, obraz Boží, stvořen jako
„muž a žena“ (Gn 1,27). Muž a žena jsou si rovni
jakožto osoby a doplňují se jako muž a žena.
Sexualita náleží na jedné straně do
biologické sféry a na straně druhé je
v lidském stvoření povýšena na novou
rovinu, totiž na rovinu osobní, kde se spojuje tělo a duch.
Dále,
manželství je ustanoveno Stvořitelem jako způsob
života, v němž se uskutečňuje spojení
osob, které představuje výkon sexuální schopnosti.
„Proto opustí muž svého otce i matku a přilne ke
své ženě a stanou se jedním tělem“ (Gn 2,24).
Konečně,
Bůh chtěl dát spojení muže a ženy
zvláštní účast na svém
stvořitelském díle. Proto požehnal muži a
ženě slovy: „Ploďte a množte se“ (Gn, 1,28). V Stvořitelově
plánu patří tedy vzájemná komplementarita
pohlaví a plodnost k samotné povaze instituce
man-želství.
|