I. Povaha a nezadatelné rysy manželství

2. Učení církve o manželství a vzájemné komplementaritě pohlaví zdůrazňuje pravdu, kterou chápe zdravý rozum a kterou znají všechny velké světové kultury. Manželství není libovolné spojení mezi lidskými osobami. Bylo založeno Stvořitelem a má svou povahu, zásadní rysy i cíl. ³ Žádná ideologie nemůže z lidského ducha vymazat jistotu, že manželství existuje pouze mezi dvěma osobami opačného pohlaví, které skrze své vzájemné, jim vlastní a výlučné vzájemné osobní sebedarování usilují o společenství. Takto se postupně zdokonalují, aby spolupracovali s Bohem na plození a výchově nových lidských životů.

3.         Přirozená pravda o manželství byla potvrzena zjevením obsaženým v biblických textech o stvoření, které jsou také vyjádřením originální lidské moudrosti, v němž je možné vnímat hlas samotné přírody. Základní poznatky o Stvořitelově plánu s manželstvím, o kte-rých mluví kniha Genesis, jsou tři.

V prvé řadě byl člověk, obraz Boží, stvořen jako „muž a žena“ (Gn 1,27). Muž a žena jsou si rovni jakožto osoby a doplňují se jako muž a žena. Sexualita náleží na jedné straně do biologické sféry a na straně druhé je v lidském stvoření povýšena na novou rovinu, totiž na rovinu osobní, kde se spojuje tělo a duch.

Dále, manželství je ustanoveno Stvořitelem jako způsob života, v němž se uskutečňuje spojení osob, které představuje výkon sexuální schopnosti. „Proto opustí muž svého otce i matku a přilne ke své ženě a stanou se jedním tělem“ (Gn 2,24).

Konečně, Bůh chtěl dát spojení muže a ženy zvláštní účast na svém stvořitelském díle. Proto požehnal muži a ženě slovy: „Ploďte a množte se“ (Gn, 1,28). V Stvořitelově plánu patří tedy vzájemná komplementarita pohlaví a plodnost k samotné povaze instituce man-želství.

4                                                                                                                                                                                                                                       5